Brněnská práva jsou už potřetí nejlepší v Česku, Praha je těsně druhá

Masarykova univerzita potvrdila svoji neotřesitelnou pozici v čele žebříčku právnických fakult. V hodnocení Hospodářských novin letos vítězí již potřetí za sebou.

Na druhém místě se umístila Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která spolu s brněnskou fakultou hraje "první ligu" právnického vzdělávání.

Na třetím a čtvrtém místě skončila práva v Olomouci a Plzni, jejichž výsledek je letos téměř totožný. Olomouc dokázala Plzeň předběhnout jen o jednu desetinu bodu.

Jenže plzeňská právnická fakulta loni nemohla z rozhodnutí ministerstva školství přijímat studenty do magisterského programu. A její vedení netrpělivě očekává verdikt akreditační komise, která nejpozději v dubnu rozhodne o tom, zda bude moci magisterské studium znovu otevřít.

V takovém případě škola plánuje vypsání dodatečného přijímacího řízení tak, aby noví magistři mohli chodit na přednášky již od letošního října.

Brno má nejlepší vědu

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně exceluje především na poli vědy. Svoji pražskou konkurenci letos v této kategorii předběhla dokonce o dva body.

Na druhé místo ve vědě se totiž dokázala probojovat plzeňská práva. Počet vědeckých výstupů a body, které za ně fakultě přidělila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, HN přepočítávají na počet pedagogů, kteří se o vědecké výsledky školy zasloužili.

A právě v objemu vědy dokázala Plzeň předběhnout i Prahu. Poslední příčku za nejslabší vědecké výsledky tak již tradičně obsadila Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Brněnská práva si ve srovnání s ostatními navíc pečlivěji vybírají mezi svými uchazeči. O studium na této prestižní škole se vloni ucházelo 6174 zájemců, jenže dopis se zprávou o přijetí fakulta zaslala jen 1275 z nich. Šanci studovat brněnská práva tak dostane jen jeden uchazeč z pěti.

Univerzita Karlova i Univerzita Palackého ke studiu práv přijímají kolem čtvrtiny přihlášených.

Plzeňská práva se letos v této kategorii výrazněji vymykají, jelikož mohla přijímat jen bakaláře. Z 335 uchazečů o tříleté studium jich škola akceptovala 213, tedy 67 procent. Na magisterské studium se sem původně hlásilo 453 uchazečů. Ty ale fakulta pro ministerský zákaz přijmout nemohla.

Do výsledného pořadí v žebříčku HN se promítá také to, kolik přijatých studentů se skutečně zapíše do prvního ročníku. Vypovídá to o prestiži školy – zda byla pro uchazeče první volbou, nebo jen záchrannou variantou.

* Právnická fakulta ZČU Plzeň může přijímat jen do bakalářského studia

I v tomto ohledu vítězí Brno, kde se k zápisu na studijní oddělení dostaví 78 procent přijatých. Nejméně studentů, tedy 66 procent přijatých, si definitivně vybere Plzeň.

Brno je naopak nevýraznou fakultou z hlediska dlouhodobějších mezinárodních výjezdů. V loňském roce vyjelo na minimálně semestrální pobyt do zahraničí 115 studentů, zatímco ze srovnatelně velké Právnické fakulty Univerzity Karlovy jich za studiem vyjelo 153.

A podobné je to se zájmem zahraničních studentů. Do Prahy zamířilo loni 142 studentů z ciziny, do Brna jich přijelo jen 46. V kategorii světovost školy, kde HN například hodnotí i to, jaké procento vyučujících vyjelo na stáž na zahraniční univerzitu či výzkumnou instituci, se proto Brno dostalo až na třetí místo.

Přístup ke studentům

Nejvíce individuální výuku zažívají studenti v Plzni. Na jednoho vyučujícího tu připadá 22 studentů. V Olomouci má jeden akademik na starosti v průměru 27 studentů a podobně v Praze – 29.

Pořádně otáčet se musejí profesoři, docenti a odborní asistenti na brněnských právech. Na jednoho vyučujícího tady připadá 43 studentů, a proto v této kategorii od HN dostala brněnská fakulta nejméně bodů.

Jak úspěšní absolventi opouštějí právnické fakulty, zajímá všechny čtyři školy. Nejdetailněji v Brně, kde vědí, že průměrný nástupní plat jejich absolventů činí 24 804 korun.