PĚT CITÁTŮ: Miroslav Grebeníček zpochybnil Palachovu oběť

Miroslav Grebeníček, představitel stalinistického křídla KSČM a bývalý předseda komunistické strany, během jednání Poslanecké sněmovny zpochybnil všeobecně přijímané tvrzení, že se Jan Palach v roce 1969 upálil na protest proti totalitě. Palach je přitom mnohými považován za symbol boje proti komunistickému útlaku a boje za svobodu a poslanci během daného zasedání projednávali návrh, aby se den upálení Jana Palacha, tedy 16. leden, stal památným dnem. V souvislosti s Grebeníčkovým projevem opustili jednání poslanci vládní koalice a s nimi i část poslanců Věcí veřejných.

„Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Každý z nás zanechá po sobě nějakou stopu. Zanechal ji i student filosofické fakulty University Karlovy Jan Palach, jehož oběť je naprosto správné připomínat. Ne, nehodlám zpochybňovat právo skupiny koaličních poslanců předložit návrh na doplnění či rozšíření počtu státních svátků, ostatních svátků a významných dnů,“ začal Miroslav Grebeníček svůj projev.

„Navrhovanou změnu příslušného zákona nelze však hodnotit jinak než s určitými výhradami. Ano, mám na mysli především a zejména důvodovou zprávu, v níž se navrhovatelé uchylují k svéráznému výkladu historických událostí. Jejich účelová úprava minulosti signalizuje mnohé. Možná i to, že se navrhovatelé nedrží známé Masarykovy teze, že nic nemůže být veliké, co není pravdivé.“

„Například tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Ne, Jan Palach se nezapálil na protest proti komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách svazu vysokoškolského studentstva.“ Když Grebeníček pronesl tato slova, poslanci koalice a část poslanců ze strany VV na protest opustili jednání.

„Dovolím si připomenout i to, co se nedávno odehrálo na semináři Ústavu pro studium totalitních režimů, kde vystoupil i americký politolog Fred Eidlin. Nejprve mluvil o nejednoznačném vymezení pojmu totalitarismus a zároveň odmítl označení takzvaného komunistického Československa jako totalitních států, případně o omezení užívání tohoto pojmu maximálně jen na první polovinu 50. let 20. století.“

„Palach neusiloval o likvidaci plurality, ale o její rozšiřování a další demokratické posuny ve společnosti. Ano, Jan Palach se stal po své smrti rukojmím celé řady prapodivných negativistů, například těch, kteří v nahnědlé tónině opakovaně volají po odstoupení členů KSČM, kteří po demokratických volbách loni na podzim usedli v krajských radách.“ Členové KSČM Miroslavu Grebeníčkovi po jeho projevu tleskali.

V prvním kole sněmovna novelu nakonec podpořila, proti hlasovala pouze komunistka Marta Semelová. Hlasování se zdrželo 11 poslanců, z nichž 5 bylo z KSČM. Před dalším schvalováním má novelu projednat sněmovní kulturní výbor.