ROZHOVOR: "Hladovka nám pomohla lépe upozornit na to, oč usilujeme," říká její autor Michal Šimek.

Komunisté jsou opět u moci a na některých místech naší země šéfují - často opomíjenému, ale jednomu z nejdůležitějších resortů - školství. Michal Šimek, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se rozhodl, že je třeba s tím něco udělat. A tak se připojil k dnes poměrně známé iniciativě Komunisté nepatří ke kormidlu, o které jsme Vás již informovali. Právě on je autorem nápadu uspořádat hladovku, kterou jihočeští studenti na podporu iniciativy drželi týden před Vánoci. „Považujeme za ostudné, aby náš stát či kraj řídila ideologie, která po čtyřicet let mrzačila tuto společnost,“ říká.

Jaká podle vás byla úspěšnost Vaší poslední akce – hladovky a jaké jste dostali ohlasy?

Myslím si, že hladovka byla velice úspěšná. Dostali jsme velký prostor v médiích, takže jsme mohli lépe upozornit na to, oč usilujeme. Zároveň jsme také vyslali jasný signál všem. kdo pochybovali o tom, že svůj odpor myslíme skutečně vážně.

Co se týče ohlasů – ty byly jako vždy velice různorodé. Řada význačných osobností nám vyjádřila podporu. Stejně tak jsme dostali pochvalné e-maily i dopisy od celé řady spoluobčanů i jiných studentů. Přímo se k hladovce chtěli přidat především mladší lidé, zbytek vyjadřoval své sympatie k takovéto formě protestu jinými cestami. Přicházely samozřejmě i negativní reakce, ale každý má právo vyjádřit svůj názor.

Jak se potýkáte s častým názorem, tvrdícím, že ani nevíte, zač konkrétně bojujete?

Zaznívá velice často od lidí, kteří se ani nenamáhají přečíst si naše stanoviska či vyjádření. Lidé, kteří přečtou pouze titulek a zbytek si sami domýšlejí nejsou vhodnými partnery pro jakoukoli diskuzi. 

Není přece jen demokratické nechat vládnout lidmi zvolené zástupce?

V roce 1933 byl demokraticky zvolen Adolf Hitler. V roce 1946 dostali v relativně svobodných volbách nejvíce hlasů komunisté. A já se ptám: Bylo to prospěšné pro demokracii a svobodu v těchto zemích? Respektujeme, že naše zákony nezakazují existenci KSČM a tudíž má být právo volena do zastupitelstev a Parlamentu. Považujeme, ale za ostudné aby náš stát či kraj řídila ideologie, která po 40 let mrzačila tuto společnost.

Jak konkrétně byste situaci řešil? Komunisté jsou přeci jen, ač by to mnozí z nás rádi nevěděli, legitimní stranou, která již prakticky nejde zakázat.

Komunistická strana se bude už skutečně jen těžko zakazovat. Jediná možnost jak zamezit negativům s komunisty spojených: nenechat je převzít pozice, které by jim opět umožnily návrat k vedoucí úloze ve státu. Když se to stalo naposledy, zemi to rozhodně neprospělo. Pokud chtějí skutečně pomáhat naší zemi, ať se projevují jako konstruktivní opozice. Ale to jim zatím moc nejde.

Dovedete si představit, jak by republika vypadala kdyby se komunisté opravdu znovu vrátili ke kormidlu? Nastaly by opět snahy o změnu systému?

Představit si to snad ani nechci. Ale již jsme to jednou viděli a velice podobné způsoby vidíme i dnes. Mezi poválečnou dobou a dneškem je celá řada velice nepříjemných paralel. Byla zde velká krize války a lidé se v době nejistoty obrátili k těm, co slibovali krásné a snadné zítřky pro všechny.

Dnes máme velkou krizi finanční, stejně jako krizi morálky společnosti. A opět spousta lidí volí populismus před těžkou, ale poctivou prací.

Představitelé KSČM nyní chtěli na krajských úrovních vytvořit jakousi „vládu národní fronty.“ Když to udělali po válce, získali kontrolu nad nejdůležitějšími sektory a vytvořili si mocenský základ pro převzetí moci. Teď dostali školství, tedy sektor, který jim může pomoci vymazat paměť na jejich zločiny u dalších generací. Když nebude nikdo, kdo ví, jaké zločiny napáchali, tak jim nikdo nebude bránit v návratu k moci. Silná pozice po krajských volbách jim umožní vytvořit si pozici pro nadcházející volby parlamentní a po případném celostátním úspěchu se mohou dostat do vlády. Tam mají možnost prosazovat body svého programu jako například snaha vystoupit z NATO. Izolace od západních mezinárodních společenství byla v historii postupem, který komunisté používali pro převzetí moci.

Co říkáte na prezidentskou kandidaturu bývalých členů KSČ nebo SSM?

Jejich kandidatura je ostudná. Ještě smutnější je, že jejich preference jsou v průzkumech tak vysoko. A když vidím, jak někteří kandidáti dolézají za komunisty a žebrají o hlasy, chce se mi skoro brečet.

Čím konkrétně mohou komunisté „u kormidla“ školství poškodit?

Školství se mimo jiné stará o to, aby se na historii nezapomnělo. Jak správně podotýkají naši odpůrci, radní nemůže měnit osnovy. Ale na kraji se rozhoduje o velkém množství peněz. Pokud ve školství přestanou jít peníze na gymnázia, výzkumné projekty o historii komunismu atd. - časem tu nebude nikdo, kdo bude znát pravdu o tom, jak se komunisté dříve chovali. Vychovat další generace bez těchto historických znalostí by bylo nanejvýše nezodpovědné.

Udělala již podle Vás paní Baborová nějaké nesprávné kroky?

Paní Baborová ještě neučinila vůbec žádné kroky. Od té doby, co byla potvrzena ve své funkci je ve stavu pracovní neschopnosti. Ale nelíbí se nám její plány na nahrazování gymnázií učilišti.

Jak probíhala jednání s hejtmanem Jiřím Zimolou? Verze popisu Vaší schůze se totiž diametrálně liší...

Přímo u jednání jsem přítomen nebyl, ale v politických kuloárech je pan Zimola znám jako velice sebejistý člověk, tvrdý ve svých postojích.

Co říkáte na námitky proti jednomu z leaderů iniciativy Šimonu Hellerovi za jeho členství v KDU- ČSL a tedy jakési podezření z politikaření ve Vašich řadách?

Šimon Heller vystupuje jako jeden ze studentů, nikoli jako zástupce KDU-ČSL. Jeho členství v politické straně jen dokazuje, že má odhodlání a ambice podílet se na řízení státu. Po celou dobu trvání demonstrací je nám předhazováno, že s námi někdo manipuluje. Mnozí tvrdí, že neprotestujeme z vlastní vůle a že jsme jako najatí zemědělci, co blokovali hranice proti Temelínu. Jediné, co se mnou manipuluje, je moje svědomí.

Myslíte si, že Vaším působením dokážete něco změnit?

Upřímně v to doufám. Nic jiného nám ani nezbývá. Museli bychom se stydět sami před sebou, kdybychom složili ruce do klína a jen počkali na návrat komunistických praktik do naší společnosti.

Jaké akce plánujete dál? Nebojíte se vyšumění Vašich snah?

Iniciativa plánuje další demonstrace, happeningy apod. Velmi usilujeme především o celospolečenskou diskuzi nad tímto tématem. Co se týče nás hladovkářů, zvažujeme zda od ledna nezačít se štafetovou hladovkou. Dalším výborným nápadem je po dni hladovky vyhlásit i den mlčení. Jako připomínku toho, že komunistický režim omezoval informace a svobodu projevu. Vše je ale zatím ve fázi plánování.