Některé banky vydávající karty přišly na to, jak si díky takzvaným prémiovým kartám navýšit příjmy z poplatků za transakce těmito kartami a přitom se stát pro klienty zajímavými (díky kartě s bonusy).
Snaží se tak odlišit své nabídky služeb pro významné klienty, což se odráží v nárůstu počtu vydaných prémiových karet. Zatím jsou na tom bity zase jen banky, a to ty, které mají terminály u obchodníků.
Pro představu, prémiovou se označuje ta, která zákazníkovi/klientovi nabízí doprovodný systém benefitů (slevy na nákupy u některých obchodníků, vrácení 1 až 3 % částky z nákupu buď na penzijní připojištění, nebo rovnou na účet, pojištění atp.).
K těmto kartám se totiž váže vyšší mezibankovní poplatek za transakci, takzvaný interchange fee, který nyní hradí banka obchodníka, kterému jej pak zpětně účtuje.
Jak na dotaz IHNED.CZ uvedly banky nabízející obchodníkům platební terminály (UniCredit bank, Raiffeisenbank, Komerční banka, ČSOB a Česká spořitelna), počty v ČR vydaných prémiových karet i objemy transakcí z nich mírně rostou.
Dopady na hospodaření bank (respektive byznys bank v tomto odvětví) zatím sice nejsou významné, situace by se však mohla nepříjemně změnit, a to jak pro banky, tak obchodníky i spotřebitele.
Zatím je však třeba zvážit podíl těchto karet na celkovém karetním obratu, který je nyní podle Petra Plocka z UniCredit bank spíše zanedbatelný.
Sirus Zafar z Komerční banky rovněž uklidňuje, že výrazné navýšení počtu prémiových karet v ČR ovlivní jen cenovou politiku přijímání karet pro prémiové produkty.
Tato změna by se však v žádném případě neměla dotknout cen za placení běžnými kartami.
O co vlastně jde?
Tímto chováním se snižuje prostor k manévrování kolem výše vlastní marže a poplatku, který obchodníkovi za transakci na terminálu účtují. Jak dlouho tato situace může vydržet, než jim tento prostor dojde a poplatek za terminál obchodníkovi upraví?
Jak IHNED.CZ dříve informoval, v současné době se na půdě Sdružení pro bankovní karty mezi bankami a společnostmi, které stanovují výši poplatků za karetní transakce (MasterCard, VISA Europe), vymýšlí, jak přesvědčit malé obchodníky, aby se nebáli a pořídili si platební terminál.
Zatím mírně se zvyšující počet vydaných prémiových karet na trhu však v extrémním případě černého scénáře může ohrozit snahy dostat co nejvíce terminálů do malých prodejen. Vyšší počet prémiových karet povede k vyššímu počtu těchto dražších transakcí, což způsobí zvýšení nákladovosti akceptace.
A jelikož si banky na své zisky patrně sáhnout nenechají, v úvahu v tomto černém scénáři tedy přichází jedině naúčtování vyššího poplatku obchodníkovi. Ten může vyšší náklady akceptovat (a zahrnout je do cen svého zboží, tedy zdražit), nebo přistoupit k surchargingu (poplatek účtovat zákazníkovi přímo při platbě) nebo tyto platební karty prostě nepřijímat.
Oslovili jsme tedy pětici bank, které v ČR terminály nabízejí, a zeptali se:
1 - Jaké byznys schéma je pro vás "nejvhodnější" pro zatraktivnění platebních terminálů pro malé obchodníky?
2 - Pozná dnes nějak obchodník, kterou kartou u něj zákazník platil? (Tedy použil-li klient pouze "čipově" debetní kartu s poplatkem 1,0 % či 1,1 %, nebo kartu prémiovou s poplatkem až 1,6 či 1,8 %)
3 - Jak vnímáte surcharging na českém trhu?
Česká spořitelna | Raiffeisenbank | ČSOB |
UniCredit bank | Komerční banka |
1 - Pro všechny naše obchodní partnery nastavujeme výši poplatku v procentuální výši. Obchodní partneři tak mají stejné podmínky pro jakoukoliv výši provedené platby, což je atraktivní i pro malé obchodníky.
2 - Obchodník bez problémů pozná brand platební karty – a to z vizuálů, se kterými jsou seznámeni při školení, nebo z účtenky, kterou jim vytiskne platební terminál. Ze stejných důvodů také obchodník pozná bezkontaktní platební kartu od čipové. Výši poplatku pro obchodníka platební terminál nezobrazuje, je však něj velice snadno odvoditelná z typu platební karty, kterou uživatel použil.
3 - Surcharging zatím není na českém trhu masivně využíván, nicméně je v současné době přímo povolen zákonem (o platebním styku, §77), takže banky nemohou mít podrobný přehled o tom, kteří obchodní partneři surchargingu využívají. Jedná se tedy o předpoklad vytvořený na základě toho, že nemáme žádné dotazy/stížnosti na surcharging od uživatelů platebních karet.
Obchodní partner je navíc povinen upozornit uživatele karty o surchargingu před tím, než využije služby/vybere si zboží, aby tak měl uživatel platební karty možnost rozhodnout se, zda transakci provede nebo ne.
Je na zvážení každé banky, jak svou prémiovou kartu nastaví a kolika klientům ji bude nabízet. Jak upozornila Raiffeisenbank, některé banky bohužel tyto prémiové karty nabízejí i masovým klientům, což částečně degraduje jejich exkluzivní charakter.
Při pohledu na celou věc z jiného úhlu vyvstává další fakt, který je potřeba zmínit. Pokud by tyto mezibankovní poplatky za platby kartami byly příliš nízké (nebo nebyly vůbec), dost možná by nebylo z čeho financovat vývoj nových platebních technologií, aplikací a jiných zlepšení.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
