Některé banky vydávající karty přišly na to, jak si díky takzvaným prémiovým kartám navýšit příjmy z poplatků za transakce těmito kartami a přitom se stát pro klienty zajímavými (díky kartě s bonusy).
Snaží se tak odlišit své nabídky služeb pro významné klienty, což se odráží v nárůstu počtu vydaných prémiových karet. Zatím jsou na tom bity zase jen banky, a to ty, které mají terminály u obchodníků.
Pro představu, prémiovou se označuje ta, která zákazníkovi/klientovi nabízí doprovodný systém benefitů (slevy na nákupy u některých obchodníků, vrácení 1 až 3 % částky z nákupu buď na penzijní připojištění, nebo rovnou na účet, pojištění atp.).
K těmto kartám se totiž váže vyšší mezibankovní poplatek za transakci, takzvaný interchange fee, který nyní hradí banka obchodníka, kterému jej pak zpětně účtuje.
Jak na dotaz IHNED.CZ uvedly banky nabízející obchodníkům platební terminály (UniCredit bank, Raiffeisenbank, Komerční banka, ČSOB a Česká spořitelna), počty v ČR vydaných prémiových karet i objemy transakcí z nich mírně rostou.
Dopady na hospodaření bank (respektive byznys bank v tomto odvětví) zatím sice nejsou významné, situace by se však mohla nepříjemně změnit, a to jak pro banky, tak obchodníky i spotřebitele.
Zatím je však třeba zvážit podíl těchto karet na celkovém karetním obratu, který je nyní podle Petra Plocka z UniCredit bank spíše zanedbatelný.
Sirus Zafar z Komerční banky rovněž uklidňuje, že výrazné navýšení počtu prémiových karet v ČR ovlivní jen cenovou politiku přijímání karet pro prémiové produkty.
Tato změna by se však v žádném případě neměla dotknout cen za placení běžnými kartami.
O co vlastně jde?
Tímto chováním se snižuje prostor k manévrování kolem výše vlastní marže a poplatku, který obchodníkovi za transakci na terminálu účtují. Jak dlouho tato situace může vydržet, než jim tento prostor dojde a poplatek za terminál obchodníkovi upraví?
Jak IHNED.CZ dříve informoval, v současné době se na půdě Sdružení pro bankovní karty mezi bankami a společnostmi, které stanovují výši poplatků za karetní transakce (MasterCard, VISA Europe), vymýšlí, jak přesvědčit malé obchodníky, aby se nebáli a pořídili si platební terminál.
Zatím mírně se zvyšující počet vydaných prémiových karet na trhu však v extrémním případě černého scénáře může ohrozit snahy dostat co nejvíce terminálů do malých prodejen. Vyšší počet prémiových karet povede k vyššímu počtu těchto dražších transakcí, což způsobí zvýšení nákladovosti akceptace.
A jelikož si banky na své zisky patrně sáhnout nenechají, v úvahu v tomto černém scénáři tedy přichází jedině naúčtování vyššího poplatku obchodníkovi. Ten může vyšší náklady akceptovat (a zahrnout je do cen svého zboží, tedy zdražit), nebo přistoupit k surchargingu (poplatek účtovat zákazníkovi přímo při platbě) nebo tyto platební karty prostě nepřijímat.
Oslovili jsme tedy pětici bank, které v ČR terminály nabízejí, a zeptali se:
1 - Jaké byznys schéma je pro vás "nejvhodnější" pro zatraktivnění platebních terminálů pro malé obchodníky?
2 - Pozná dnes nějak obchodník, kterou kartou u něj zákazník platil? (Tedy použil-li klient pouze "čipově" debetní kartu s poplatkem 1,0 % či 1,1 %, nebo kartu prémiovou s poplatkem až 1,6 či 1,8 %)
3 - Jak vnímáte surcharging na českém trhu?
Česká spořitelna | Raiffeisenbank | ČSOB |
UniCredit bank | Komerční banka |
1 - Pro všechny naše obchodní partnery nastavujeme výši poplatku v procentuální výši. Obchodní partneři tak mají stejné podmínky pro jakoukoliv výši provedené platby, což je atraktivní i pro malé obchodníky.
2 - Obchodník bez problémů pozná brand platební karty – a to z vizuálů, se kterými jsou seznámeni při školení, nebo z účtenky, kterou jim vytiskne platební terminál. Ze stejných důvodů také obchodník pozná bezkontaktní platební kartu od čipové. Výši poplatku pro obchodníka platební terminál nezobrazuje, je však něj velice snadno odvoditelná z typu platební karty, kterou uživatel použil.
3 - Surcharging zatím není na českém trhu masivně využíván, nicméně je v současné době přímo povolen zákonem (o platebním styku, §77), takže banky nemohou mít podrobný přehled o tom, kteří obchodní partneři surchargingu využívají. Jedná se tedy o předpoklad vytvořený na základě toho, že nemáme žádné dotazy/stížnosti na surcharging od uživatelů platebních karet.
Obchodní partner je navíc povinen upozornit uživatele karty o surchargingu před tím, než využije služby/vybere si zboží, aby tak měl uživatel platební karty možnost rozhodnout se, zda transakci provede nebo ne.
1 - RB přistupuje ke každému obchodníkovi individuálně. V případě RB preferujeme % sazbu, ale nebráníme se obchodníkovi vyjít vstříc při jeho individuálních požadavcich.
2 - Standardní karty pro privátní klientelu jsou zpravidla označeny pouze příslušným logem asociace. Prémiové karty pro privátní klientelu (a karty pro podnikovou klientelu) jsou označeny příslušným logem asociace a k tomu příslušným "product identifierem" (názvem) prémiového (resp.
"commercial") karetního produktu. Na karte tedy bude uvedeno například slůvko World.
3 - Je plně na obchodníkovi a na jeho volbě, zda bude připočítávat přiměřený poplatek k platbám kartou. Závisí pak na držitelích karet, zda tuto volbu obchodníka budou akceptovat či ne.
1 - Pro obchodníky jsou dvě podoby atraktivity závislé na tom, co je preferováno jako benefit. Jedna skupina preferuje hladký start, tedy nulové náklady při spuštění služby a následné provize z transakce. Tento model je oblíbený i ze strany ČSOB a Ery (tzv. výpůjčka terminálu).
Druhá skupina obchodníků preferuje nižší náklady na transakce a je ochotná nést i náklady na pronájem terminálu, ba si dokonce zakoupit terminál vlastní. Chystáme v blízké době i novinku pro nenáročné obchodníky – chceme jim nabídnout nový model vybavení platebním terminálem, který usnadní obchodní život i nejmenším obchodníkům.
2 - Obchodník to pozná pouze z vizuální podoby platebních karet, resp. z nápisu na nich. Někdy to nepozná vůbec. Nicméně v této věci umí pomoci platební terminál, který v případě, že se obchodník rozhodne některé typy karet neakceptovat, bude takové transakce zamítat.
3 - Nedoporučujeme ho, ale respektujeme, že je povolen zákonem.
1 - Z pohledu banky je to % z každé transakce, neboť takto jsou většinou účtovány poplatky vydavatelskými bankami.
2 - UniCredit bank je schopna prezentovat obchodníkům transakce platebními kartami v tomto specifickém rozlišení, viz níže. Nicméně pro mnoho malých obchodníků je to velmi nepřehledný systém, dávají přednost jednoduchému rozdělení na VISA, Mastercard či Diner Club.
3 - Klient by neměl nést dodatečné náklady obchodníka. Obchodník má možnosti jak dosáhnout toho, aby k tomuto kroku nemusel přistoupit.
(Jeden příklad za všechny. V Británii v minulosti se k tomuto kroku uchýlila Ikea a účtovala 1 GBP ke každé transakci. Ve finále poté došlo k výraznému poklesu objemu obchodů.) Umožnění akceptace karet je službou klientovi, držiteli platební karty. Surcharging v České republice využívá zatím stále malé množství obchodníků, ve většině obchodních míst lze platit platebními kartami bez poplatku.
1 - Naše cenová politika počítá se stávajícím rozložení portfólia platebních karet v ČR. Pokud by došlo k výraznému navýšení prémiových karet v ČR, mohlo by se to ovlivnit cenovou politiku v oblasti akceptace karet pro prémiové produkty. Tato změna by se ale v žádném případě neměla dotknout cen za akceptaci běžných karet.
2 - Obchodník se z výpisu přesně dozví, kolik akceptoval transakcí debetní kartami, kreditními či služebními, atd.
Povinností banky je rozdělovat poplatky minimálně dle platebních schemat VISA a MasterCard a dále dle druhů karetního produktu (kredit, debet, byznys).
3 - Surchaging je v ČR povolen zákonem. Trhem nebyl příliš akceptován a setkáváme se sním zřídka, zpravidla při dotazech nebo stížnostech našich klientů na výši poplatku, kterou jim obchodník účtoval. Z našeho pohledu jsou účtované částky obchodníkem vyšší, než je obvyklé poplatky bank za akceptaci karet. Vyvolává to dojem, že obchodník používá surcharging spíše jako nástroj pro navýšení marže, případně pro přesvědčení držitele karty, aby použil pro platbu hotovost.
Je na zvážení každé banky, jak svou prémiovou kartu nastaví a kolika klientům ji bude nabízet. Jak upozornila Raiffeisenbank, některé banky bohužel tyto prémiové karty nabízejí i masovým klientům, což částečně degraduje jejich exkluzivní charakter.
Při pohledu na celou věc z jiného úhlu vyvstává další fakt, který je potřeba zmínit. Pokud by tyto mezibankovní poplatky za platby kartami byly příliš nízké (nebo nebyly vůbec), dost možná by nebylo z čeho financovat vývoj nových platebních technologií, aplikací a jiných zlepšení.
