Specifika amerických univerzit aneb co by měl vědět uchazeč o studium v USA

Zajímá vás studium na americké univerzitě? V tom případě se vám budou hodit informace, které byly řečeny na úvodním semináři v poradenském centru Fulbrightovy komise. Studijní poradce Jakub Tesař během semináře posluchačům vysvětlil, čím se americké univerzity liší od českých, přiblížil, jaké jsou možnosti získání stipendia, a popsal, jak probíhá přijímací řízení na americké univerzity.

Fulbrightova komise dodá potřebné informace

A co je vlastně Fulbrightova komise zač? Jedná se o organizaci, jež vznikla na základě dohod mezi vládami ČR a USA. Spravuje vládní stipendium a podporuje vzdělávací výměny mezi Českou republikou a USA,její součástí je i poradenské centrum, které pořádá semináře a poskytuje veškeré důležité informace o studiu v USA.

„Nenapíšeme za vás přihlášku, nepřipravíme ani doporučující dopisy, eseje… Ale pomůžeme vám ten proces zvládnout radou a informací,“ říká studijní poradce Fulbrightovy komise Jakub Tesař. Veškerá poradní činnost je přitom zdarma.

Struktura amerického systému

Jakub Tesař posluchače v úvodu semináře seznámil se strukturou amerických univerzit. Je podobná jako u nás, studium je též rozděleno na bakalářské (undergraduate) a magisterské (graduate), ovšem v několika věcech se zásadně liší. Například bakalářské studium trvá čtyři roky, místo našich tří. Programy nejsou od začátku zaměřeny na jeden obor, ale v prvních dvou letech studenti absolvují různé předměty, od literatury po politologii, a zjišťují, čemu by se chtěli věnovat.

Profilují se až po druhém ročníku. Tento koncept se nazývá liberal arts, tedy svobodná umění. Více směřuje k pochopení světa, ovšem už trochu méně k přípravě na konkrétní povolání. Jakub Tesař se přitom domnívá, že i čeští studenti by často rádi změnili obor, jenže náš systém to neumožňuje, a tak spousta lidí zjistí až po začátku studia, že by se raději věnovali něčemu jinému.

Rozdíl je v USA i ve vnímání bakalářského titulu. Zatímco zde se na bakaláře hledí spíše jako neucelené vzdělání a studenti většinou pokračují dále ve stejném oboru, v USA je magisterský program úplně oddělenou etapou. Spousta Američanů po bakaláři již nepokračuje a jde pracovat (částečně i z důvodu ceny studia), někteří ve studiu pokračují až po několika letech. Na rozdíl od bakalářských programů je graduate study už úzce zaměřené na určitý obor po celou dobu studia.

Názvy vysokých škol v USA se rovněž liší. „College“ většinou označuje školu, která nabízí pouze bakalářské studium. Na „university“ obyčejně můžete studovat i magisterské a doktorské programy, zatímco „institute“ obvykle bývá specificky zaměřený na konkrétní obor. Ovšem toto dělení není žádné dogma, existuje i několik výjimek, a proto je důležité u každé školy zjistit, jaké programy skutečně nabízí.

Jak do systému zapadá český student?

Problém může nastat, když český student, jenž vystudoval v ČR bakaláře, chce v USA získat titul magistra. Některým americkým univerzitám totiž vadí, že české bakalářské programy trvají pouze tři roky. Zájemce pak univerzity posuzují individuálně a zabývají se například tím, jaké předměty uchazeč na české univerzitě absolvoval. V případě, že je uznají jako dostačující, může být student přijat i přesto, že mu jeden rok studia „chybí“.

Někteří čeští studenti nechtějí na americké univerzitě vystudovat celý bakalářský či magisterský program, ale pouze jeden či dva semestry. V takovém případě lze využít meziuniverzitních dohod, které má jejich domácí univerzita uzavřené s těmi americkými. Výběr je samozřejmě menší, ale velkou výhodou je, že v tomto případě student nemusí platit školné a absolvuje přijímací řízení, jež pořádá jeho univerzita.

Na studium v USA lze získat stipendium

Studium v USA je velice drahou záležitostí. Ceny univerzit se liší, ale školné jak na soukromých, tak na veřejných školách mnohonásobně převyšuje částku, kterou platí čeští studenti na soukromých školách, přičemž na některých školách se může jednat až o desetitisíce dolarů ročně. Na veřejných školách je dvojí sazba školného - „in-state“ studenti, tedy ti, kteří pochází ze státu, v němž se univerzita nachází, platí méně než ostatní. Například na Berkley je pro studenty z jiných států školné 2 – 4x vyšší.

Na druhou stranu se ale velice liší oficiální výše školného a částka, kterou pak studenti skutečně platí. Například na Harvardu díky nejrůznějším stipendiím (např. za dobrý prospěch) platí plnou cenu pouze 4 % studentů.
Dobrou zprávou pro české uchazeče je, že mají několik možností, jak získat stipendium. Jednou z nich je právě to Fulbrightovo, jež je poskytováno na studijní či výzkumnou stáž na dobu jednoho roku. Podmínkou k jeho získání je bakalářský titul.

Jak zvládnout přijímací řízení?

Přijímačky na americkou univerzitu se od českých zkoušek liší velice. Zatímco u nás o všem rozhoduje často strojem vyhodnocovaný test, americké univerzity si studenty vybírají podobným způsobem, jako si zaměstnavatel vybírá své budoucí zaměstnance. Přijímací komise sleduje známky z předchozího studia, předměty, které uchazeč absolvoval, i jeho mimoškolní aktivitu, a v případě uchazečů o graduate study i jejich vztah k oboru.

Dále je třeba složit test obecných studijních předpokladů (ACT, SAT), a na graduate study takzvané zkoušky GRE. Komise vyžaduje i 2 až 3 doporučující dopisy (nejlépe od profesorů, kteří uchazeče dobře znají) a esej. Čeští studenti též musí prokázat znalost anglického jazyka jazykovou zkouškou Toefl nebo Ielts (zkoušky Cambridge americké univerzity neuznávají). Zřídka je součástí přijímacího řízení i pohovor.

Na základě všech odevzdaných materiálů pak komise rozhodne o přijetí či nepřijetí uchazeče. Uzávěrka na dodání veškerých podkladů se na školách liší, u některých může být už v lednu. Studenti je tedy odesílají ještě předtím, než zdárně složí maturitní zkoušku či státnice – jejich výsledek pro přijímací řízení není relevantní, komise se totiž zaměřuje na dlouhodobou práci.

Vypracování kvalitní přihlášky může zabrat týdny i měsíce. Časově nejnáročnější jsou testy obecných studijních předpokladů – ty může uchazeč zkusit, kolikrát chce, a proto je dobré začít s nimi co nejdříve (v České republice je několik míst, kde se dají skládat). Důležité ovšem je i včasné přihlášení na stipendijní programy. Na některé z nich – příkladem je třeba Nadace Zdeňka Bakaly - je nutné podat přihlášku ještě dříve, než na samotnou americkou školu. „Když se podíváte na kalendář, teď je nejvyšší čas začít pracovat na tom, abyste se v roce 2014 ocitli na americké univerzitě. Rok a půl předem se doporučuje zcela běžně,“ uzavírá své vyprávění Jakub Tesař.

Bottom line: Více informací o Fulbrightově komisi najdete zde