Statistiky úmrtí: Do čtyřiceti je nejčastější příčinou sebevražda

Ignorovat smrt – aspoň jako téma – není příliš zdravé. Pro jedince je pak obtížné vypořádat se s ní, když se objeví, společnost bez vztahu k smrti zase neumí řešit některé běžné problémy.

Vzali jsme proto data o všech úmrtích v roce 2011 a na nich vytvořili vizualizaci, kde si můžete naklikat, jaká je pravděpodobnost, že ještě letos zemřete. Zjistíte také, jaké jsou nejpravděpodobnější příčiny a na co si tedy dávat pozor.

Zároveň jsme o postřehy k našim datům poprosili dva odborníky: demografku Terezii Štyglerovou z Českého statistického úřadu a lékaře Martina Pešla z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Demografka: tradiční české diagnózy se daří léčit

• Prakticky v každém věku je úmrtnost mužů vyšší než žen (stabilně platí i pro kojenecký věk = před dovršením prvního roku).

• Po úmrtnosti na příčiny spojené s kojeneckým věkem (stavy vzniklé v perinatálním období a vrozené vady) postupně začíná dominovat úmrtnost na vnější příčiny.

• U mužů po patnáctém roku věku úmrtnost prudce roste vlivem rizikovějšího chování (u žen takový nárůst zdaleka není).

• U žen okolo 30. až 35. roku začíná nabývat na významu úmrtnost na zhoubné novotvary, která je již vyšší než úmrtnost na vnější příčiny smrti.

• U mužů úmrtnost na vnější příčiny dominuje až do 40 až 45 let a poté začíná být úmrtnost na novotvary a nemoci oběhové soustavy vyšší.

• Od věku 65 let jsou u mužů již nejčastější úmrtí na nemoci oběhové soustavy.

• U žen je dnes úmrtnost na nemoci oběhového systému oproti úmrtnosti na nádorová onemocnění vyšší až cca po sedmdesátce.

• Za značným poklesem úmrtnosti a tím prodloužení naděje dožití českých mužů a žen v posledních dvaceti letech stálo zejména snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy.

• Snížila se i vnější úmrtnost, oproti počátku 90. let je nižší úmrtnost na sebevraždy, v posledních cca 10 letech se snížila i úmrtnost na dopravní nehody.

• Klesá úmrtnost mužů na zhoubný novotvar plic, zatímco u žen pokles nepozorujeme.

• Rakovina prsu je sice nejčastějším nádorovým onemocněním, nicméně i zde zaznamenáváme pozitivní trend jejího snižování.

• Pozitivní je, že zhruba od roku 2005 dochází k poklesu úmrtnosti na rakovinu tlustého střeva a konečníku, jejíž vysoká úroveň je pro Českou republiku typická.

• Častou příčinou úmrtí 40- až 50letých mužů je onemocnění jater, zřejmě související s životním stylem.

Lékař: Klíčové jsou nemoci srdce a cév

• U dětí jsou ve statistice četnější dědičné problémy a problémy s mozkem, s mírnou nadsázkou by se dalo říct, že rozpoznání a moderní kardiochirurgie úmrtí na srdeční chorobu v dětském věku téměř vymazala. 

• U mladých žen bývá problém v kombinaci antikoncepce a kouření tabáku. Pokud se sejdou s dědičnými dispozicemi, zvyšuje se pravděpodobnost žilní trombózy a následné závažné plicní embolie až padesátinásobně. 

• Kolem čtyřicítky se mezi nejčastějšími příčinami objevuje selhání jater. Jde často o lidi sociálně slabé a bez domova. Schopnost jater vyrovnat se s užíváním alkoholu není k ženám spravedlivá a obecně se dá říci, že je takřka třetinová oproti stejné funkci jater mužských. Je tedy pravděpodobné, že i proto je žen zemřelých v souvislosti s onemocněním jater poměrně hodně.

•  Nižší výskyt srdečních onemocnění u žen mezi čtyřicítkou a padesátkou se vysvětluje tím, že až do menopauzy jsou před nemocemi srdce „chráněny estrogeny“. 

• Příčinou asi 60 % všech úmrtí jsou v západním světě nemoci srdce a cév. V posledních dvaceti letech se tento poměr výrazně snižuje, klíčovou roli zde sehrává výzkum a zavádění nových terapií. S lepší diagnostikou onkologických onemocnění se zvyšuje jejich zastoupení v souhrnných statistikách, ale i zde je možné říct, že je rozvoj výzkumu klíčový pro prodlužování střední délky života.