Česká televize se stává postarší dámou. Od roku jejího založení (1953) totiž v minulých dnech uplynulo již šedesát let. Prvního května se rozzářili obrazovky těch několika domácností vlastnících televizní bedýnku a objevil se na nich v nedlouhém vstupu oblíbený herec František Filipovský.

Od té doby televize prošla dlouhým vývojem. Její podoba se měnila s okolnostmi panujícími v různých dobách historie našeho státu. Zažila přísná padesátá léta, uvolnění šedesátých let s celou jejich novou filmovou a uměleckou vlnou a také šedivé období normalizace.

Na obrazovce jsme mohli sledovat různé dějinné zvraty – ti starší z nás si možná pamatují odvážné redaktory v čele s Kamilou Moučkovou, kteří se v osmašedesátém nebáli pravdivě informovat o průběhu okupace, ti mladší již možná viděli záběry sametové revoluce z Václavského náměstí a ti nejmladší mají ještě v živé paměti třeba prezidentské duely v první přímé prezidentské volbě.

Česká televize jistě nabízí kvalitní obsah – jejím prostřednictvím se dostáváme k festivalovým filmům, zajímavým dokumentům i kvalitním pořadům a seriálům. Za zmínku samozřejmě stojí i mnohé klenoty české kinematografie, kterým ČT pomohla na svět. Některé z nás však určité části vysílacího programu mohou také nudit a těmi nejsou jen tisíckrát odvysílané scénky s Jiřinou Bohdalovou, které dramaturgové umístí klidně i do sobotního hlavního vysílacího času.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist