Jde o právo na to, pohybovat se přes privátní pozemek v přírodě, dočasně zůstat a například sbírat houby, borůvky, brusinky. S tímto právem ovšem souvisí požadavek na dočasně navštěvujícího, aby respektoval flóru a faunu v místě, vlastníka půdy a ostatní lidi.
Toto právo je společné Švédsku, Finsku, Norsku, na Islandu, přestože každá země má svá specifika. Samotný výraz se začal používat po druhé světové válce. Nemá se chodit zbytečně blízko vlastníkova domu, nesmí se rušit klid nebo ničit příroda. Pokud člověk stanoval na něčí půdě, musí to být v patřičné vzdálenosti od vlastníkova domu a "zákon" je vždy po sobě uklidit.
Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné?
Přihlásit se
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
