Jde o právo na to, pohybovat se přes privátní pozemek v přírodě, dočasně zůstat a například sbírat houby, borůvky, brusinky. S tímto právem ovšem souvisí požadavek na dočasně navštěvujícího, aby respektoval flóru a faunu v místě, vlastníka půdy a ostatní lidi.

Toto právo je společné Švédsku, Finsku, Norsku, na Islandu, přestože každá země má svá specifika. Samotný výraz se začal používat po druhé světové válce. Nemá se chodit zbytečně blízko vlastníkova domu, nesmí se rušit klid nebo ničit příroda. Pokud člověk stanoval na něčí půdě, musí to být v patřičné vzdálenosti od vlastníkova domu a "zákon" je vždy po sobě uklidit.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se