Jde o právo na to, pohybovat se přes privátní pozemek v přírodě, dočasně zůstat a například sbírat houby, borůvky, brusinky. S tímto právem ovšem souvisí požadavek na dočasně navštěvujícího, aby respektoval flóru a faunu v místě, vlastníka půdy a ostatní lidi.

Toto právo je společné Švédsku, Finsku, Norsku, na Islandu, přestože každá země má svá specifika. Samotný výraz se začal používat po druhé světové válce. Nemá se chodit zbytečně blízko vlastníkova domu, nesmí se rušit klid nebo ničit příroda. Pokud člověk stanoval na něčí půdě, musí to být v patřičné vzdálenosti od vlastníkova domu a "zákon" je vždy po sobě uklidit.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se