SUBJECTS: Informační technologie? Obor budoucnosti se bez dřiny a zápalu pro věc studovat nedá

„Programování je z určitého úhlu pohledu řemeslo, z jiného zase věda, a přitom skvěle napsaný program může být i uměleckým dílem. To je na tom všem nejzajímavější.“ Takhle pěkně o svém oboru mluví student informatiky, který si pro studium vybral pražskou matematicko-fyzikální fakultu známou jako Matfyz. Informační technologie, neboli IT, se všeobecně považují za velmi perspektivní obor, vždyť člověk a počítač k sobě srůstají čím dál víc a nové objevy na poli informačních technologií otevírají možnosti, o kterých se nám, obyčejným smrtelníkům, ještě ani nezdá.

O pracovní příležitosti v oboru není nouze a platební bilance IT pracovníků není vůbec nepříjemná. Čím je ale úspěch ve světě programování vykoupený? Na co se v rámci studia připravit a na co raději zapomenout? Výlet do světa lidí, kteří vědí, co je to C++, právě začíná.

Diagnóza: Programátor

Pokud si programátory a další IT experty představujete jako zvláštní sortu lidí, kteří celé dny a noci sedí před obrazovkou počítače v nedýchatelné atmosféře, tmavých kancelářích a píší něco, co vypadá asi takhle:

if ( hours<
24 && minutes<
60 && seconds<
60 )
{return true
;} else
{return false
;}

...tak vůbec nejste daleko od pravdy. IT odborníci sice nemusí vždy vypadat jako Maurice Moss z britského seriálu IT Crowd, nemusí být plachými intelektuály s nepřítomnými pohledy, introverty, či génii stranícími se společnosti. Co ale u této skupiny lidí bývá pravidlem, to je postava sedící před notebookem s tváří zcela hypnotizovanou obrazovkou. Programátor a jeho notebook jsou totiž nerozlučnými přáteli.

Zkusili jste ho vypnout a opět zapnout?

I když by se mohlo zdát, že je práce v tomto oboru jednotvárná, opak je pravdou. Existuje několik „druhů“ IT odborníků. Například softwaroví inženýři vyvíjející software, který dnes najdeme všude okolo nás – od programů ve fotoaparátu, PC, mobilu až po televizi. Dále mezi námi žijí různí IT administrátoři, ti se starají se o chod infrastruktury, tedy o sítě, počítače a jejich údržbu.

Opomenout nelze ani analytiky, kteří navrhují počítačové systémy. Důležitou funkci zastávají také odborníci na PC bezpečnost, ti se soustřeďují na obranu před počítačovými útoky či viry. Další skupinou jsou teoretičtí pracovníci, starající se o vývoj matematických metod použitelných v IT, nebo počítačoví lingvisté. A řady dalších a dalších neviditelných hrdinů moderní doby.

Takže až budete příště volat nějakého IT odborníka a žádat ho o pomoc s rozbitým počítačem, vězte, že věta: „Už jste ho zkusili vypnout a opět zapnout?“ není jedinou náplní jeho práce. Informační technologie zpřístupňují a usnadňují to, co ještě před pár lety nebylo možné. „Ajťáci“ vlastně udržují v chodu svět okolo nás. K úspěchu v téhle branži ale vede dlouhá cesta, která často začíná odesláním přihlášky na vysokou školu...

Když IT miluješ, není co řešit

Před několika měsíci přinesl portál iHNed srovnání českých vysokých škol, které nabízí studium informatiky Už tradičně se v jeho čele ocitla pražská Matematicko-fyzikální fakulta UK, kterou následují Fakulta informačních technologií VUT a Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

Hodnotícími kritérii byly v tomto srovnání například světovost školy, průzkum absolventů, vědecká činnost i celkový zájem uchazečů o školu. Nejen ze zveřejněného žebříčku vyplývá, že má Česká republika v oblasti vysokoškolského studia informatiky skutečně co nabídnout. Matfyz vyniká v úrovni mezinárodní spolupráce, nejvyšší procento pedagogů i studentů vycestuje za vzděláním právě odtud.

Pokud preferujete poněkud individuálnější přístup pedagogů k výuce, zajímat vás bude Fakulta elektrotechnická ČVUT, na jednoho učitele zde připadá jen 7 studentů. V podstatě každá ze škol má nějaké své výhody, které může každý zájemce o studium pojmout podle svého vlastního uvážení. Ovšem pozor, šance na přijetí se fakultu od fakulty citelně liší. Zatímco Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze přijímala v minulém roce 42,5 procenta uchazečů, u Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni to bylo téměř 100 procent.

Pro a proti?

„Nejtěžší na studiu IT je to, že od vás vyžaduje naprosté zapálení pro věc. Čím méně nadaný jste, tím více času mu musíte věnovat. To, že strávíte hodiny a dny řešením matematických úloh či psaním programů, je samozřejmost, bez které se nikam neposunete,“ říká o informatice jeden ze studentů pražského Matfyzu.

Naprostá oddanost své práci a studijním povinnostem, které se stanou součástí vašeho života, to je jeden z aspektů, se kterým je třeba počítat. Studium informatiky je velmi náročné, to ostatně už při prvním zkouškovém zjistí nemalé množství studentů. Na druhou stranu, odměnou za roky dřiny je pro informatiky téměř absolutní jistota nalezení práce ve svém oboru a dobré finanční ohodnocení.

Podle názoru námi osloveného studenta si i student bez praxe může najít zajímavou brigádu z oboru a následně i stálou pracovní pozici. Je ale dobré znát i něco nad rámec znalostí osvojených ve škole a rozumět technologiím, které se na daném místě používají.

Ženám vstup zakázán? Ani náhodou

Informační technologie dívky příliš nelákají, podle údajů Ústavu pro informace a vzdělání tvoří pouhých 10 % celkového počtu studentů tohoto oboru. Čím je tento nepoměr sil způsoben? Těžko říci, svou roli ale nejspíš hraje celková neoblíbenost technických oborů u dívek. Situaci se ovšem snaží změnit nejen školy, ale i zaměstnavatelé. Na podporu genderového vyvážení v IT dokonce vznikl speciální web.

Více informací o studiu IT vám The Student Times přinesou už brzy, těšit se můžete na rozhovor s webovým developerem Janem Poláškem.

Bottom line: Jestli ono to velké množství vtipů o ajťácích nevzniká proto, že jim vlastně všichni závidí...