Když Jerzy Janowicz skončil v semifinále Wimbledonu na raketě pozdějšího vítěze turnaje Andyho Murrayho, plakal na následné tiskové konferenci před novináři dojetím. I když prohrál, dosáhl v Londýně životního úspěchu.

V pondělí, když mi po tréninku v hamburském tenisovém areálu Am Rothenbaum Jerzy Janowicz podával ruku (mimochodem silnější stisk jsem snad ještě nezažil), byl to zase jiný JJ, jak mu jeho kamarádi přezdívají. Tvrdý, "surový", pevný.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se