Elektřina je dnes již nezbytnou součástí života každého z nás a život bez ní bývá spíše adrenalinovým zážitkem. Její cenu v minulých letech ovlivnilo mnoho faktorů, mezi ně patřily i stoupající ceny komodit nutných k její výrobě. Role našeho státu však nezůstává pozadu.

A: Česká republika musí splnit kvóty na podíl obnovitelných zdrojů.

B: U nás ale moc nefouká a na řeky už se další přehrada nevejde.

A: Zbývá slunce. Kolik máme času?

C: Málo a musíme jim zajistit odbyt…

Tímto způsobem se dost možná odvíjela debata mezi zastupiteli státu, kteří pravděpodobně nechali  většinu  svých  povinností  na  poslední  chvíli,  což  nám  dnes  dokazují  s čerpáním z evropských fondů. A nic není  pro korupci lepší, než pomalá státní politika s pomyslným nožem na krku.

Zelení ekoteroristé a byrokracie EU

Volný trh s elektřinou dostal masivní ránu, které využilo nemálo předvídavých a nejméně tolik  dobře připravených s důležitými  kontakty  nebo  potřebným  citem  pro  potenciálně výnosný obchod. Z úst českých konzervativců tak po několika letech zazněly věty typu:

„Přebujelý úřednický aparát v podobě Evropské unie a z něj plynoucí nesmyslné kvóty pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické koncepci jednotlivých členských států měly  za  následek  masivní  rozmach solárního  byznysu.  Poděkujte  zeleným ekoteroristům za vyšší částky na svém vyúčtování cen elektřiny.“

Na jejich  stranu  se  přidali  někteří  další  s kritikou  o  nestabilitě  v dodávkách  elektřiny z německé strany  a každý druhý, kdo při jízdě do Mnichova viděl kolorit polí se zdánlivě nekonečným počtem tabulí, které byly na billboard umístěné příliš nízko a navíc často úplně na opačnou stranu z pohledu jízdy.

Že by chyba v systému?

O pár let později můžeme odpozorovat zdánlivě jiný dialog:

A: Česká republika musí nahradit plánované odstavení JE Dukovany.

B: Jenže ukaž mi někoho, kdo zvedne ruku pro prolomení limitů na těžbu uhlí.

A: U Temelína je ještě místo. Kolik to tak bude stát?

C: Dost a investoři chtějí záruky.

A těmi zárukami není nic jiného než dotovaná výkupní cena elektřiny. A tak se pomalu rozhlížím  kolem  sebe  a hledám  zeleného  ekoteroristu  lobujícího  za  dostavbu  temelínské jaderné elektrárny. Protože by žádného nenašel ani Bystrozraký, musím si přiznat, že nečtu pohádku. Ale stále před sebou vidím jisté déjà vu.

Neo: What is it?

Trinity: Déjà vu is usually a glitch in the Matrix. It happens when they change something.

Naše nové elektrárny stojí, ale potřebujeme další

V současné době poptávka po elektřině v Evropě klesá. Česká republika exportuje nemalý podíl do zahraničí, v posledních dnech dokonce více, než vyprodukuje JE Temelín. Výpadek JE Dukovany s o trochu menším výkonem by tak neměl znamenat výrazný problém. Plánované úložiště jaderného odpadu se stále projednává.

V Počeradech  se  dokončuje  nová  paroplynová  elektrárna  s výkonem  přes  800  MW (polovina JE  Dukovany), která ale kvůli nízké ceně uhlí ze Spojených států (které zlevnilo z důvodu orientace tamních elektráren na břidlicový plyn) bude po většinu roku stát. Cena takové elektrárny by měla být desetinová v porovnání s  novými bloky JE Temelín za zapojení přibližně polovičního výkonu.

Nastupující politická reprezentace se tak bude muset rozhodnout, jestli jí leží na srdci plíce obyvatel Mostecka a ostravského regionu, kde je skutečně nejlepším řešením výrazné zvýšení podílu elektřiny z jádra za  současného odpojení většiny uhelných elektráren, nebo stagnace současného stavu až do doby energetické nutnosti či výhodnosti.

Zamyslet by se ale mohla také nad projektem s názvem ITER, kde se zkušební provoz rozeběhne dříve, než budou hotovy nové bloky JE Temelín. V horizontu několika desetiletí by také mohly být vyvinuty reaktory nového typu, které by dokázaly přepracovat již použité palivo z dnešních typů jaderných elektráren.

Cena nebo emise?

V současném  převisu  nabídky  nad  poptávkou  by  další  zapojení  nového  zdroje  vedlo k opakovanému roztáčení inflační spirály tažené agregátní nabídkou. Za ni nemůžou zelení ekoteroristé ale stát, který by měl regulovat výrobu a určovat priority jako je množství emise oxidu uhličitého nebo míra mixu jednotlivých zdrojů.

Na burzách se cena elektřiny kvůli snižující se poptávce propadá a domácnostem se tak po několika  letech zdražování  zhmotňuje  sen  o  nižších  částkách  na  ročním  vyúčtování za elektřinu. Výhodnost výstavby nových bloků JE Temelín se tím ještě snižuje a nám dává mnohem větší otazník nikoli za otázku „Komu?“, ale zdali vůbec.

Strašák v podobě energetické nezávislosti je sice krásný, ale proč spotřebovávat náš uran, když je všude kolem plynu zatím dost. Skutečná energetická krize přijde, až plyn nad ropnými ložisky nebude, ložiska z břidlic budou těžko dostupná a veškerý štěpný materiál bude rozbit neutrony na kusy.

Pokud nebude zvládnut přechod z rozpadu na fúzi, budeme na další atomy uranu a plutonia čekat do kolapsu nejbližší hvězdy. A v té době už cena elektřiny jistě prodělečná nebude…

Bottom Line: Vyhovuje Vám současný mix výroby elektřiny v ČR? Změnili byste ho nebo se  naopak  o něj nestaráte, protože patříte k těm několika z nás, co mají u svého obydlí malou elektrárnu a své přebytky prodáváte?