START-UP: Podnikatelé vysokou školu vystudovat nepotřebují, říká startupista František Churý

S prvním inovačním nápadem přišel v necelých patnácti letech, když se pak učil angličtinu k maturitě, objevila se myšlenka na první startup a dnes si jeho mobilní slovníky měsíčně instaluje zhruba milion lidí po celém světě. Osmadvacetiletý podnikatel František Churý z Brna má za sebou několik úspěšných startupů, řídí vlastní firmu a uvažuje, že své zkušenosti bude předávat dalším mladým podnikatelům. Proč se rozhodl podnikat, jak vypadaly začátky jeho byznysu, co si myslí o startupech a co by poradil „nováčkům v oboru“?

Před maturitou se František učil angličtinu kartičkovovu metodou, kdy si vypisoval jednotlivá slovíčka na kartičky a tak si je opakoval. Napadlo ho udělat podobný program pro počítače a mobily a říkal si, že by stálo za to udělat malou firmu a začít podnikat. „Přemluvil jsem jednoho kamaráda, abychom na projektu pracovali spolu. Programovali jsme to hrozně dlouho a málo jsme si validovali trh, dnes bych už postupoval jinak,“ popisuje František své začátečnické chyby.

Přesto se jim projekt s názvem Keepinhead na učení slovíček podařilo rozjet a rychle začali sbírat první úspěchy. „Pomohla nám soutěž Nápad roku, kde jsme v roce 2009 vyhráli studentskou kategorii a celkově skončili druzí. Během měsíce jsem se třikrát dostal do České televize a měl jsem rozhovory i v dalších médiích. Začali jsme na programu vydělávat, ale ne tolik, kolik bych si představoval,“ říká František.

„Když jsem přišel na výšku do Prahy, hned jsem začal pracovat v jedné velké korporaci, ale záhy jsem zjistil, že mi to absolutně nevyhovuje, protože je to ztráta vlastní tvořivosti. Ve velké firmě musím jen poslouchat a dělat, co říkají shora. Zjistil jsem, že mě baví dělat samostatné projekty, které mám možnost ovlivnit, sám jednat s partnery a všechno si zajišťovat,“ vysvětluje František, proč se rozhodl pro založení vlastní malé firmy.

Na vysokých školách o podnikání učí lidé, kteří sami nikdy nepodnikali

František vystudoval bakalářskou informatiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a navazující magisterský obor podnikové hospodářství na Masarykově univerzitě v Brně. Poskytované vzdělání ale považuje za nekvalitní, protože na vysokých školách učí lidé, kteří nikdy nepodnikali, mají všechno jen načtené z knížek, a i když se upřímně snaží, spoustu znalostí nemůžou předat, pokud si podnikání sami nezkusili.

„Znovu bych šel studovat buď do zahraničí nebo na brněnskou Newton College. Na soukromé školy se u nás všichni dívají skrz prsty, ale znám několik lidí, kterým tahle škola pomohla při zakládání vlastního byznysu a mnohem lépe je na to připravila,“ vysvětluje František, „nebo bych to dělal jako jeden můj kamarád, který odešel z vysoké školy, protože zjistil, že mu nic nedává. Teď se sám učí z materiálů prestižních univerzit, jako je Princeton, které jsou volně k dispozici na internetu. Líbí se mi tenhle přístup, kdy se lidi učí pro znalosti a vůbec jim nejde o titul. Vím, že třeba u doktorů tenhle způsob není možný, ale podnikatelé vysokou školu vystudovat nepotřebují.“

Studentům s podnikatelskými ambicemi chce ale František pomáhat. Plánuje založit podnikatelský inkubátor právě na Newton College, Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém. Chce vést předmět, kam by se přihlásili lidé, kteří chtějí začít podnikat, a v malých skupinkách by pracovali na svých podnikatelských záměrech. V průběhu předmětu by se validovalo, jestli jejich nápad má smysl, dělaly by se průzkumy trhu a vytvářely prototypy produktu. Na konci semestru by pak studenti byli připraveni na start vlastního podnikání.

Jak se vyvíjel Františkův vlastní byznys? Po Keepinhead přišel s nápadem na mobilní slovníky Dicitonary9, které existují ve stovkách jazykových variací, můžete si tak pořídit například i kurdsko-tamilský slovník. Omezená verze je zdarma, pro plnohodnotné používání pak stačí pohodlně přes sms zaplatit deset korun. Právě tyto slovníky si měsíčně instaluje kolem milionu lidí na celém světě. „V našich cílových zemích je ale i těch deset korun hodně, takže nabízíme verzi zcela zdarma s reklamami. Rozhodně neplatí rovnice milion stažení měsíčně krát deset korun za nákup rovná se deset milionů měsíční tržby. Tu zatím máme daleko nižší, právě kvůli velmi malé kupní síle v cílových zemích. Teď spíš cílíme na maximální počet uživatelů, monetizaci budeme řešit až později,“ svěřuje se František s dalšími plány.

Podnikání jako každé jiné

Ne vždy se ale Františkovi vše dařilo, sám si musel projít několika pokusy a omyly: „Svoji největší chybu v podnikání jsem udělal ve své firmě, kterou jsem založil po vysoké škole, kdy jsem zaměstnance platil hodinovou mzdou a snažil jsem se před nimi hodně informací týkající se firmy tajit, protože jsem je bral jako ohrožení. Ti lidi pak pracovali pro sebe, aby měli dobrou položku v životopisu, ale nešlo jim o firmu.“ Zaměstnanci Františkovy stávající firmy Core international s. r. o. jsou proto odměňování v závislosti na ziscích z projektů, na kterých pracují a které můžou ovlivňovat.

František říká, že kdyby měl ve svých začátcích ty vědomosti, které má teď, byl by mnohem dál: „Já jsem začal podnikat v době, kdy jsem byl za exota a kdy slovo startup v Česku ani neexistovalo. Samozřejmě startup je podnikání jako každé jiné s tím, že daná firma začíná, dělá něco nového a když se to povede, má rychlý potenciál růstu. Roste i komunita startuperů, je stále více lidí, se kterými se můžeme radit, máme k dispozici mnohem více informací.“

Co by tedy František poradil začínajícím startuperům? „Řada startupů dělá tu chybu, že mají nápad na nějaké vylepšení, ale bojí se, že by jim ho někdo ukradl. Takže se zavřou do garáže, rok na něm pracují, pak ho uvedou na trh a v 95 procentech případů zjistí, že to nikdo nechce, protože cílová skupina, pro kterou dané zlepšení vytvářeli, má nějakou potřebu, kterou je schopná vyřešit lepším způsobem, než které nabízí ten startup.“ Dnešní startupy by měly projít trojúhelníkem build – meassure – learn, kdy něco vybudují, uvedou to na trh, změří, jaký to na trhu mělo efekt, co se lidem líbilo a nelíbilo, a poučí se z toho, díky čemuž bude další build lepší.

Startupy se snaží udělat produkt dokonalý už napoprvé a nečekají, že ho budou muset čtyřikrát předělat, než bude fungovat a bude vydělávat. Podle Františka je lepší je produkt nebo službu ze začátku stavět jako prototypy, na kterých si otestujeme chování spotřebitele: „Samotný proces startupu pak probíhá tak, že mám nápad, jehož smysl validuji tím, že se ptám cílové skupiny na její potřeby. Udělám první prototyp a ten nabídnu takzvaným early adopters, což jsou lidé, kteří mají nějaký problém natolik velký, že jsou ochotni používat i nedokonalé řešení. Od nich získám informace, co se jim líbí a nelíbí, můžu produkt vylepšovat a lepším produktem pak přilákám náročnější zákazníky, kteří by o prvotní verzi nestáli

Startup je nápad, který je schopný vydělávat peníze

František vnímá startup jako něco inovativního, co naplňuje potřebu cílového trhu: „Lidé chtějí se umět lépe domluvit francouzsky, být krásnější, cestovat, rozvíjet se a startup vymyslí, jak jejich potřebu uspokojit lépe, než všechny produkty, které jsou dosud na trhu dostupné. Navíc jsem v případě úspěchu, když mi začnou přibývat statisíce zákazníků, schopný je obsloužit. Když nabízím produkt nebo službu na internetu, tak zvyšuju výkon serveru, pokud to dělám fyzicky, tak třeba udělám nějakou franšízu, abych byl schopný rychle zabrat trh.“

„Bavte se s lidmi okolo, získávejte jejich názory, nechte si od nich radit. A moc svůj startup neodkládejte. Ukazuje se, že úspěšní podnikatelé, kteří dnes mají velké firmy, začali o svém podnikání uvažovat kolem čtrnácti let. Blbé je, když ho odloží třeba až po vysoké školy, kdy už plánují založení rodiny, což je obrovský závazek. Když musíte splácet hypotéku a živit děti, máte problém riskovat,“ radí František.

František se svým prvním nápadem také přišel už ve čtrnácti, kdy pro spolužáky vytvořil sms chat. Stačilo poslat sms zprávu na číslo finského operátora, což tenkrát stálo stejně jako sms v Česku, a ten operátor nabízel službu, která zprávu uměla přeposlat na e-mail. „Vytvořil jsem e-mailovou schránku na seznamu, která zprávu naopak rozposlala na mobily všech spolužáků, takže za korunu bylo možné obepsat celou třídu. Napsal jsem o tom článek a bohužel asi půl roku poté to operátoři zakázali,“ vypráví František.

___________________________________________________________________
Bottomline: „Klidně si dejte před výškou rok pauzu a zkuste rozjet vlastní podnikání. Aspoň zjistíte, co chcete dělat, protože po střední škole to většina lidí neví, jdou něco studovat a pak jsou z toho zklamaní. Na výšku můžete jít potom, škola počká.“