PĚT CITÁTŮ: Válka připravila o domov více než dva miliony lidí. Jaká budoucnost čeká děti Sýrie?

O občanské válce v Sýrii se hovoří jako o jednom z nejhorších krveprolití moderní doby. To, co v březnu roku 2011 začalo poklidnými demonstracemi, nyní hrozí přesahem do mezinárodního konfliktu. Na pozadí válečných událostí, o kterých slýcháme z médií, trpí každý den miliony syrských občanů. Mnohé strach o život a vlastní rodiny vyhnal ze země. Pohled PĚTI CITÁTŮ se tentokrát zaměřil na životní situaci Syřanů a budoucnost válkou zmítané země.

Z původně 20 milionového státu už uprchla desetina obyvatel. "Sýrie se stala největší tragédií tohoto století - ostudnou humanitární krizí s utrpením a počtem uprchlíků nemajícími v nedávné historii obdoby," řekl o situaci v Sýrii António Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky. "Jsou to dva miliony lidských příběhů, mnozí z nich přišli o všechno, o členy rodiny i o majetek. Je mezi nimi i spousta dětí, kteří kvůli válce trpí traumaty.

Máme zodpovědnost za dva miliony lidí. Musíme je ochránit, ubytovat, nakrmit, postarat se o ně a zajistit jejich dětem vzdělání.“ Podle dostupných zpráv opouští Sýrii více než pět tisíc uprchlíků denně. Guterres ve své zprávě pro OSN uvedl, že první milion obyvatel opustil Sýrii během dvou let, druhý během šesti měsíců. Útočiště hledají v sousedních zemích, ty ale vysoký nápor příchozích nezvládají.

Hrozící kolaps regionu

"Pokud se bude situace nadále zhoršovat tímto tempem, některé ze sousedních zemí se mohou dostat na pokraj kolapsu," dodala vyslankyně UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees) Angelina Jolie.
Podle odhadů padne hranice 3 milionů syrských uprchlíků do konce tohoto roku. Hromadný exodus ale už nyní ohrožuje celý region. Libanon, nejmenší soused Sýrie, od začátku konfliktu přijal více než sedm set tisíc lidí, což je zhruba pětina jeho stálých obyvatel.

Uprchlíci přežívají v nuzných podmínkách, jsou ale v bezpečí. „V Sýrii už není místo pro slušné lidi, buďto na nás útočí vládní armáda nebo lupiči, kteří rabují všechno. Všude se střílí,“ vypověděl o své situaci jeden z uprchlíků v rozhovoru se zpravodajem ČRo. Problémům čelí i Jordánsko, zejména kvůli nedostatku pitné vody.

Co bude s dětmi Sýrie?

Hromadné přesidlování, ať už na území Sýrie, nebo do okolních zemí, se podle zdrojů UNICEF týká více než milionu dětí. Jejich životy jsou od základů převráceny. Mnohé byly svědky válečných hrůz a zločinů. Mají pouze omezený či vůbec žádný přístup ke zdravotní péči i vzdělání. Jsou odchováni válkou a vytrženi ze svého normálního prostředí. Smutným faktem je, že více než 3 500 dětí překročilo hranice Sýrie bez doprovodu, jejich blízké pohřbila válka.

„Miliony dětí uvnitř Sýrie i v okolních zemích, kam s rodinami uprchly, jsou svědky toho, jak se jejich minulost a budoucnost řítí do trosek a zkázy způsobených tímto dlouhotrvajícím konfliktem. Riziko, že se z nich stane ztracená generace, se každý den zvyšuje,“ uvedl výkonný ředitel UNICEF Anthony Lake.

Tábor představuje bezpečí

Humanitární organizace do uprchlických táborů dodávají nezávadnou vodu, zajišťují očkování, nejnutnější stravu či psychosociální pomoc. Tábory jsou ale zoufale přelidněné a navíc nemohou suplovat přirozené prostředí, ze kterého byly děti vytrženy. Potom jsou zde i takové, které nic jiného, než život v táboře nepoznaly – narodily se během války.

Je ale třeba dodat, že se v táborech zdržuje pouze asi 30% lidí, kteří opustili své domovy. Ostatní přežívají ve zničených městech, nebo vyhledávají útočiště za hranicemi Sýrie na vlastní pěst. Mnoho dětí zůstalo naprosto bezprizorních, protože nemají nikoho, kdo by se o ně postaral.

Zrazeni Západem?

Svědectví o životě uprchlíků přinesl před několika dny také David Remnick, reportér týdeníku The New Yorker. Ve své reportáži City Of The Lost (dostupná na www.newyorker.com) zachytil své dojmy z druhého největšího uprchlického tábora Za’atari, který vznikl v Jordánsku. Remnick si získal důvěru některých uprchlíků a ti mu sdělili své tragické příběhy.

Někteří se cítí zrazeni západními mocnostmi. „Západ nás podvádí,“ sdělil mu jeden z nich. „Kdyby chtěli svrhnout režim, netrvalo by to déle, než deset dní. My nemáme nic. Dávají nám jenom prázdné sliby. Asi chtějí, aby konflikt pokračoval, dokud nezničí celou zemi.“

Boj za nejistou budoucnost

Vypjatá situace v Sýrii už dávno není záležitostí jednoho státu. Trpí celý region a od věci nejsou ani úvahy o mezinárodním přesahu konfliktu. Právě v těchto dnech se projednává případný zásah USA a jejich spojenců proti režimu Bašára al-Asada. Konflikt tak od svého začátku v roce 2011 dosahuje svých kritických hodnot. Rozuzlení situace ale nepřinesl ani nedávný summit G20 v Petrohradě. Budoucnost milionů syrských obyvatel - těch, kteří uprchli ze země, i těch, kteří zde stále žijí, je tak stále více než nejistá.

Ať už bude válečný stav ukončen kdykoliv, už teď je jasné, že obnova válkou poničené země bude trvat dlouhé měsíce a roky. Jak dlouho ale bude trvat vyléčení válečných traumat? „Zeptal jsem se osmiletého chlapce, proč nechodí do vyučovacího stanu v táboře. Řekl mi, že jeho poslední vzpomínka na školu jsou ozbrojenci, kteří přišli do třídy a zastřelili učitele,“ řekl reportérovi The New Yorkeru jeden z učitelů v táboře Za’atari.

Bottom line: Občanská válka v Sýrii je hrozbou pro celý region a dějištěm milionů lidských tragédií, kterými nejvíce trpí děti. Jsme svědky vzniku nové ztracené generace?