BRIEFING: Útok vzdušných sil USA na Sýrii je na spadnutí. Rozmotá nebo ještě více zauzluje spletitou situaci?

Chystaný útok vzdušných sil USA na syrské armádní cíle se neodvolatelně blíží. Americký prezident Barack Obama již dříve vyhlásil, že právě použití chemických zbraní by znamenalo překročení pomyslné hranice, za kterou bude USA reagovat s užitím síly. V minulém týdnu byly v Sýrii pravděpodobně armádou prezidenta Asada užity chemické zbraně proti občanům země a zemřely tak stovky (dle opozice až 1300) civilistů včetně dětí.

Syrský ozbrojený konflikt trvá téměř dva a půl roku a stále nelze pozorovat žádné zlepšení. Spíše naopak. Opoziční strana je nejednotná, nemá jasně stanovený řád, strategii ani své vůdce a v blízké době shoda všech opozičních subjektů není očekávaným krokem. Mezi nesouladnou řadou politických aktivistů a přeběhlíků z Asadovy armády je opozice podporována také například radikálními islamisty (džíhádisty) a Kurdy, kteří jsou však dlouhodobě uvězněni ve vlastním konfliktu.

Zdánlivě nekonečný konflikt bez řešení a vývoje podle některých podporuje i nerozhodnost mezinárodních armádních sil. Západní mocnosti v čele s USA se obávají opakování afghánského scénáře i spojenectví s islamistickými radikály. Případné mezinárodní shodě o pomoci postižené zemi brání také velcí spojenci Sýrie – Čína, Rusko a Írán. Tyto tři jaderné velmoci zatím dokázaly podkopat každou snahu o dohodu a pomoc ze západu dodávanou syrským rebelům vždy negovaly podporou sil režimu.

Poslední kapka do trpělivosti USA však dopadla právě s již zmiňovaným překročením oné stanovené hranice snesitelnosti činů syrské armády, když byl minulou středu blízko Damašku proveden útok chemickými zbraněmi. Sýrie se tak stala jedním z mála míst, kde byla překročena hranice, stanovená v roce 1925 ustanovením Ženevského protokolu o zákazu válečného použití smrtelných plynů.

Mussolini, Hitler, Husajn, Asad

Jak v dnešních HN zdůrazňuje komentátor Martin Ehl, Sýrie využitím chemických zbraní následovala několik málo mužů – Benita Mussoliniho v Etiopii, Adolfa Hitlera při holocaustu a naposledy Sadama Husajna při potlačení kurských povstání v Iráku. Právě v posledním případě se objevují informace o vědomí americké zpravodajské služby CIA o Husajnových zásobách nervového plynu a její údajné pomoci při používání této zbraně proti Íránským vojskům v osmdesátých letech.

Tyto skvrny na pověsti obranných sil USA společně s vědomím o velkých zásobách sarinu a yperitu v rukou syrského režimu přiměly Obamu vytyčit režimu jasné hranice. Když ve středu vyšly najevo informace o útoku nervovými plyny, požádal šéf opoziční koalice Ahmad Džarba o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN spolu s prozkoumáním dějiště útoku a k žádosti se ihned připojila i Liga arabských států a Evropská unie. Informace o útoku byly totiž ihned zpochybňovány syrským režimem i jeho spojenci v čele s Ruskem.

O útoku se začalo mluvit v posledních několika dnech a jeho zahájení může připadnout již na dnešní den. Z různých prohlášení amerických armádních velitelů v čele s prezidentem Spojených států Barackem Obamou a ministrem zahraničí Johnem Kerrym vyplývá, že útok bude odstartován z amerických bojových křižníků umístěných v Středozemním moři, ze kterých budou odpáleny řízené střely Tomahawk zaměřené na asi padesát vytipovaných cílů.

Půjde prý o jedno- až třídenní útok, který nebude mít za cíl svržení syrského režimu, ale odpověď na překročení vytyčené hranice, zničení armádních zásob a techniky na několika vojenských základnách a dohnání syrského prezidenta Asada k zahájení mírových jednání.

Kdo rozplete gordický uzel?

Ač je USA často kritizována za svou nerozhodnost v řešení mezinárodních problémů a následné chabnutí pozice nejsilnější světové mocnosti, Obama v plánování útoku projevuje pochopitelnou opatrnost a rozvahu, jejíž absence se Spojeným státům už tolikrát zle vymstila. Čeká se tedy na potvrzení důkazů OSN o využití bojových plynů ze strany syrského režimu a o prvních důkazech již dnes v médiích padly zmínky. Je také možné, že USA bude čekat na potvrzení legitimity útoku Radou bezpečnosti OSN, bez jejíhož schválení bude útok nelegální.

Rozhodování USA může ztížit také hrozba útoku na amerického spojence Izrael ze strany syrského podporovatele a izraelského nepřítele Íránu, o kterém se spekuluje jako o možné odvetě za případný americký útok v Sýrii. Situace na Blízkém východě je již velkou řádku let zamotaná a tento spletenec se s každým rokem dále uzluje. Jak by (byť krátký) americký zásah zamíchal kartami v této komplikované oblasti?