Rozhovor: S Jakubem Tesařem o Fulbrightovu programu - možná i vašemu klíči ke studiu v USA

Studium za oceánem je pro nadané studenty životním snem. Prestižní americké univerzity patří ke světové špičce a kromě kvalitního vzdělání představují velkou osobní zkušenost. Vaši cestu za studiem na Columbii, Harvardu či jakékoliv jiné škole ale může snadno překazit zcela běžný problém - nedostatek financí. Pomoc v takovém případě nabízí Fulbrightův mezivládní stipendijní program. „Ta šance je pouze a jedině ve vašich rukou,“ říká v rozhovoru pro TST Jakub Tesař, studijní poradce Fulbrightovy komise.

Fulbrightův stipendijní program funguje na základě mezivládní dohody USA a České republiky, čím je pro obě strany prospěšný a co je jeho hlavním cílem?

Základním mottem programu je přispět k porozumění mezi Američany a dalšími národy prostřednictvím akademických výměn. O to se každý rok snažíme stipendijními programy oběma směry. Nechceme, aby naši stipendisté pouze získali nové vědomosti a našli nové objevy v archivech. Doufáme, že se i seznámí s kulturou, historií a uvidí různé kouty země. Naši američtí stipendisté se pak vrací domů a působí tam jako takoví malí čeští vyslanci. Podobně je to i s Čechy, kteří odjíždějí do USA. Poznají alespoň část Spojených států a seznámí se se společností, která je mnohem různorodější. Vždy doufáme, že se lidé po absolvování našeho stipendia stanou otevřenějšími, budou více tolerantní.

Benefity jsou tedy na obou stranách, ale kdo se díky pomoci Fulbrightovy komise může do USA podívat? Existují pro zájemce některé základní podmínky (věk, dosažené vzdělání nebo studijní zaměření)?

Česká Fulbrightova komise vypisuje velké spektrum programů a v každém z nich jsou trochu jiné vstupní podmínky. Nabízíme stipendia studentům, kteří už mají absolvovaný alespoň bakalářský stupeň, podporujeme je v magisterském studiu, Ph.D. i na kratších studijních a výzkumných pobytech - nejčastěji během jejich doktorského studia na české univerzitě. Našimi stipendisty jsou i post-doci, vědci, přednášející, pracovníci neziskového sektoru a další. Obecně ale platí, že zajímat se o naše stipendia by měli hlavně ti, kteří už alespoň končí bakaláře nebo jsou ve studiu ještě dál. U studentského programu podporujeme všechny obory s výjimkou klinické medicíny a MBA. Při výběru dáváme přednost těm, kteří ještě možnost studovat v USA neměli.

Kolik studentů už tento projekt podpořil a kolik lidí každoročně do USA vyšle?

Fulbrightova komise od svého vzniku v roce 1991 podpořila přes 750 Čechů a Češek, každoročně do USA posíláme díky štědré podpoře téměř 40 dalších. Studenti tvoří zhruba třetinu z nich.

Jak brzy dopředu je nutné studijní pobyt řešit a co všechno by měl student zvážit, než o vaši pomoc zažádá?

To je velmi důležitá otázka. Získání prestižního vládního stipendia, kterým Fulbright bezpochyby je, vyžaduje dlouhodobé plánování. Už jen z toho, že uzávěrky přihlášek míváme až rok předtím, než studenti do USA odjedou, je jasné, že je třeba začít plánovat rok a půl až dva roky před zahájením pobytu na americké univerzitě. Studenti, kteří by o stipendiu uvažovali, by se měli zaměřit na několik faktorů. Primárně by si měli ujasnit, k čemu by jim pobyt v USA sloužil, jaké by byly jeho cíle. My se na to díváme tak, že studium nebo vědecká stáž v USA by neměla být cílem samotným, ale ideálně prostředkem k dosažení cílů odborných nebo profesních.

Jsou některé další zásady?

Protože jsme vládní stipendium, je dobré se zamyslet nejen nad příspěvkem stipendia k vlastní kariéře, ale i nad širšími dopady pobytu v USA pro rozvoj České republiky - zlepšení prostředí, znalostí v nějaké oblasti, oboru a podobně. Pokud již vím, co by výjezd do Ameriky měl přinést, je potřeba také zvážit, zda jsem těchto cílů s ohledem na dosavadní práci a výsledky schopen dosáhnout. Kandidáti totiž musí přesvědčit výběrovou komisi, že jsou dobrou „investicí“, že budou v USA kvalitně pracovat a že mají schopnost následně vše uplatnit co nejlépe zpátky v ČR. A to se nejlépe ukazuje na tom, že již kvalitně a aktivně pracovali.

Jak probíhá výběrové řízení do jednotlivých stipendijních programů? Které součásti má přihláška pro Fulbrightovu komisi?

Pravidla výběru se snažíme dost podrobně popsat na našich webových stránkách. Tak jen stručně: zájemci už musí umět anglicky a v případě studentského stipendia to musí i dokázat dobrým výsledkem testu TOEFL (Test of English as a Foreign Language). Pokud se hlásí ke studiu Master nebo Ph.D., musí doložit své schopnosti také výsledky standardizované zkoušky GRE. Je nutné vyplnit přihlášku, která obsahuje i plány na studium, osobní esej a seznam škol, na kterých by se žadatel chtěl ucházet o studium. Na základě hodnocení přihlášek pozve pak výběrová komise stanovená naší česko-americkou správní radou finalisty k interview. No a z těch nakonec vybereme ty, které finančně podpoříme.

To je skutečně důkladné výběrové řízení. Jaké druhy stipendií tedy nabízíte? Je možné vycestovat pouze za účelem krátké stáže nebo vědecké praxe?

Máme poměrně široké spektrum stipendijních programů. Pro pokročilé české studenty máme dva programy. Jeden patří mezi klasické Fulbrightovy programy a najdete je i v jiných zemích. Je to Fulbrightovo stipendium pro (post)graduální studium. Předponu post dáváme do uvozovek proto, že program je určen pro studijní a výzkumné pobyty v USA nejen na doktorské, ale i magisterské úrovni. Nejvíce je využívána výzkumná kategorie asi i proto, že v rámci ní jsou studenti prakticky úplně finančně zajištěni. Druhým programem je Fulbright-Masarykovo stipendium. Do Fulbright-Masarykova stipendia se ale mohou hlásit pouze doktorandi či lidé, co již Ph.D. mají. Navíc u tohoto programu najdete požadavek na občanské aktivity uchazeče. Hledáme tady takové nové „Masaryky“, tedy občansky angažované akademiky.

Proces, kterým musí zahraniční zájemci před studiem školy v USA projít, není zrovna snadný. Mohou se na vás obrátit například s žádostí o radu nebo pomoc s nalezením té pravé školy?

Určitě. Poradenství všem zájemcům o studium v USA, bez ohledu na to, zda se mohou či chtějí hlásit na některé z našich stipendií, tvoří významnou část naší práce. Středoškolští studenti dokonce tvoří velkou skupinu klientů našeho Poradenského centra. To nabízí jak osobní konzultace, tak přednášky a semináře i oblíbenou službu výpůjček učebnic k americkým přijímacím zkouškám. Centrum je součástí oficiální americké sítě EducationUSA provozované americkým Ministerstvem zahraničí. Nejsme tedy agenturou, která vám vše zařídí, ale jsme schopni zájemce provést celým procesem, od plánování a výběru škol až po přípravu na odlet. Atraktivní pro všechny zájemce může být fakt, že naše kvalitní a profesionální služby nabízíme zdarma, protože jsme již placeni vládou.

Jak vysoká je šance, že bude student přijat na prestižní americkou univerzitu? Existují efektivní způsoby pro její zvýšení?

To je velmi častá otázka. Já to ale vždy připodobňuji otázce, jakou mám šanci vyhrát mezinárodní závod např. v běhu na sto metrů. Ta šance je pouze a jedině ve vašich rukou. Není to loterie. Pokud budete během středoškolského či vysokoškolského studia dlouhodobě kvalitně pracovat ve škole, budete aktivní, budete dosahovat výsledků, naučíte se skvěle anglicky, zvládnete na výbornou americké standardizované zkoušky a toto vše budete moci prezentovat americké škole v působivě zpracované přihlášce, vaše šance jsou vysoké. Bohužel ale nikdy nemáte jistotu, že to vyjde, protože vždy doporučujeme mít kromě plánu A, také plán B, C, E atd.

Na co všechno se musí student v rámci studia v USA připravit? Je náročnější nebo jinak uspořádané než na českých školách?

Studium v USA, zvláště na bakalářské úrovni, je dost odlišné. Studenti musí - oproti většině českých škol - pracovat průběžně, připravovat se z hodiny na hodinu, hodně číst a psát, být na hodině aktivní. Dalším velkým rozdílem je fakt, že bakalářské studium je mnohem širší a flexibilnější. Zatímco v České republice se hlásíte na konkrétní obor, v USA za začátku máte možnost a někdy i povinnost zkoušet předměty z různých oborů na vysokoškolské úrovni. Často se tak stává, že student, který šel na školu studovat nějakou specializaci, nakonec skončí s bakalářským titulem ze zcela jiného oboru, protože během školy poznal, že ho baví víc. Studenti si pochvalují vybavení škol, ať už personální nebo materiální.

Třetí největší rozdíl je podle mě úroveň studentského života. Americké vysoké školy se starají o to, abyste se rozvíjeli i mimo samotnou třídu, takže máte nepřeberné množství možností vyžívat se v různých aktivitách, od sportu přes společenské kluby, umění, aktivismus, politiku, jazyky a kulturu, stáže, dobrovolničení a podobně. Takže největším problémem studentů bývá málo času a spánku, protože ty možnosti jsou tak lákavé a je jich tolik.

Které hlavní výhody takový studijní pobyt má? Máte možnost nějaké zpětné vazby od stipendistů, kteří se z pobytů vracejí?

Stipendisté často tvrdí, že nikdy nemuseli tak intenzivně pracovat jako během studia na americké škole. Říkají, že studium bylo hodně náročné, a to ne kvůli jazykové bariéře, ale obsahem. Na druhou stranu je víc bavilo, zvýšenou pracovní zátěž vlastně snášeli moc rádi a s chutí. Také často slýcháme, že jim studium v USA úplně změnilo život.