Proč naděje na lepší zítřky v New Yorku neumírá

Pro vrcholné politiky a diplomaty existuje jen málo takových příležitostí k setkání, jakou bylo koncem září zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Přesto mnozí z účastníků výročního zasedání OSN nepřijeli do americké metropole pouze kvůli němu. Paralelně s Valným shromážděním totiž své brány otevřela i výroční konference Clinton Global Initiative – charitativního projektu Clintonovy nadace, který spatřil světlo světa v roce 2005 a který si letos kladl za cíl "uvést věci do pohybu" (mobilize for impact).

Clinton Global Initiative

Na rozdíl od strohých projevů v OSN, o které se média s několika málo výjimkami téměř nezajímají, totiž Clinton Global Initiative (CGI) nabízí státníkům, filantropům a významným osobnostem korporátního světa příležitost k seberealizaci. Co víc, díky hvězdné účasti (kromě rodiny Clintonových na CGI letos dorazili mj. i prezident Obama, šéfka IMF Christine Lagarde, Sheryl Sandberg z Facebooku, zpěvák a filantrop Bono a manželé Gatesovi) a přitažlivé myšlence, na které akce stojí - totiž že nejvlivnější osobnosti světa mohou pomoci řešit palčivé globální problémy společně - poskytuje CGI neméně zajímavou publicitu než Valné shromáždění OSN.

Konference CGI se v minulosti zúčastnilo už 150 hlav států a nespočet dalších významných osobností, které učinily tisíce závazků v celkovém objemu přes 73 miliard dolarů (1,4 biliónů korun). Účast v CGI je podmíněna pozváním, přičemž největší část členů je z korporátního prostředí (47%), nevládních institucí (24%) nebo se jedná o filantropy (11%). Co existence a rostoucí popularita CGI (a podobných projektů) vypovídá o významu dárcovství a o naší společnosti?

Proč darovat?

V první řadě, lidé, kteří disponují ohromným bohatství, rádi využívají vliv, které toto bohatství poskytuje. Mimořádné prostředky jim však také přináší ohromnou mobilitu a přístup k informacím, a dřív nebo později tak narazí na velmi chudé, nemocné nebo znevýhodněné obyvatele této planety (a pro příklad není potřeba chodit daleko: jak Sheryl Sandberg na letošní CGI poznamenala, šestina obyvatel planety musí vyžít s menší částkou na den, než jakou lidé v rozvinutém světě zaplatí průměrně za denní přístup k internetu). S motivací alespoň něco málo změnit k lepšímu ve skutečnosti mohou dokázat velké věci, a CGI na tento princip sází.

Clinton Global Initiative ukazuje, že receptem na rozvoj dárcovství je kombinace tří věcí: touhy zanechat na tomto světě trvalou stopu, z potěšení plynoucí z kolektivního dárcovství (jež umožňuje lepší sdílení informací a spojuje dárce s podobnými zájmy) a z důsledného dohledu nad realizací učiněných závazků a nad jejich dopadem. Jakkoliv je výsledek sdíleného úsilí důležitější než samotný proces, bez cílené podpory vzniku prostředí, ze kterého závazky k realizaci projektů na podporu nejpotřebnějších vzejdou, naše společnost nenaplní vrchovatě potenciál, které jí ohromné bohatství poskytuje.

Nejen že vlivní lidé udělají vše proto, aby se mohli výroční konference CGI zúčastnit, ale jejich vzájemná soupeřivost (v pozitivním slova smyslu), účast na inspirativních diskuzích a možnost dozvědět se o praktických dopadech chytrých řešení (od využívání distribučních sítí výrobců limonád k transportu humanitárních potřeb po mobilní technologie mapující rozsah korupce a podvody při volbách) vytváří tolik potřebný základ pro učinění ambiciózních, ale smysluplných závazků. CGI tak například poskytla úrodnou půdu pro projekt, který dal vzdělání 750 doktorům v Kongu, či pro globální grantovou iniciativu Hult Prize podporující podnikavost mezi mladými lidmi z celého světa.

Pomoci můžeme i my

V Česku se každoročně koná mnoho veřejných a firemních akcí, které mají charitativní charakter, nicméně vybrané částky málokdy pokryjí potřeby více než jedné školy či jiné instituce, a jen velmi zřídka mají dopad v zahraničí. Přitom dolarových milionářů je u nás stále víc (v minulém roce odhadem 18 tisíc) a životní úrovní už dávno nepatříme mezi rozvojovou zemi. Navíc potřeby nejzranitelnějších v naší společnosti a už vůbec ve světě neklesají – spíše naopak. Jisté tak je, že máme na víc.

Jakkoliv je v otázce dárcovství potřeba, aby iniciativa přišla od těch, kteří mají nejvíce disponibilních prostředků, neměli bychom zapomínat, že většina darovaných prostředků přichází od jednotlivců (v Americe bylo vloni darováno přes 300 miliard dolarů, z čehož 72% darovali jedinci). Avšak ani ti, kteří mají zodpovědnost za velké společnosti a instituce by neměli zůstat pozadu - jak příklad CGI ukazuje, příležitost spojit síly s ostatními dárci a přispět na dobrou věc, která má dopad na stovky, tisíce nebo i milióny lidí, je často mnohem atraktivnější než diskuze o globálních výzvách za mramorovým pultem Valného shromáždění OSN.

Washington D.C., 24. 9. 2013