Vítejte v racionální konkurenci

V poslední pětiletce se české telekomunikace označovaly jako specifický trh. Tak zněla výmluva pro jedny z nejvyšších cen v Evropě a jedny z nejvyšších dividendových výnosů trojice operátorů ovládajících trh. Zdá se, že specifický trh s příchodem datových technologií a změnami poměrů konečně končí. Místo něj ale dosavadní šéf Telefóniky Luis Malvido - potvrzený i novými pány z PPF na další rok - očekává doslova „racionální konkurenci“.

Pod dalším zajímavým pojmem má Malvido na mysli, aby si operátoři konkurovali tak nějak méně. Jen takovou soutěž, která nebude příliš tlačit na koncové ceny a pohodlně jim zbylo na potřebné investice, provoz, vysoké dividendy a veškeré další výdaje. Ve skutečnosti tak chce, aby jejich podnikání zůstalo stejně výnosné a příjmy se jim naopak otočily k růstu díky vyšším než tržním cenám telekomunikačních služeb. Tedy aby operátorům vyšší náklady a přitom stabilní zisk zaplatil každý podnikatel a každá domácnost.

Telekomunikace jsou z technické podstaty odvětví s omezeným počtem konkurentů a proto regulované. Úkolem regulátora je pak maximálně otevírat trh a rovnat na něm podmínky pro konkurenci, podobně jako se to děje třeba v železniční dopravě. Rozhodně ale nikdo nemá usnadňovat operátorům práci a chránit investice jejich vlastníků na úkor celé ekonomiky. Kolik firmy vydělají, jaké si mohou dovolit náklady a kolik jim zbyde na investice, určují tržní síly včetně cenového mechanismu. Ty také tlačí, aby se chovaly efektivně, v případě potřeby se uskromnily a případně trh vyklidily ve prospěch někoho, kdo na něm dokáže podnikat lépe. Nebo pro začátek vyměnily management.

Prohlášení o nejkonkurenčnějším trhu v Evropě jsou přitom přinejlepším zavádějící. Na maloobchodním trhu je sice u nás už ke čtyřem desítkám virtuálních hráčů a značkových přeprodejců. Všichni ale stále jsou a dále i budou závislí na stárém známém triumvirátu operátorů, který diktuje podmínky a pravidla hry. Na straně sítí se trh spojením Telefóniky a T-Mobilu dokonce naopak koncentruje. Regulátor si proto v následujících měsících a letech nemůže dovolit žádnou chybu.

Je přitom povinností operátorů vzájemně naplno soutěžit ve prospěch všech zákazníků. Pokud by je snad napadlo omezit se jen na jakousi “racionální” soutěž, mohou si vybrat. Jakákoliv dohoda by byla zakázaná jako kartel a tedy i trestný čin, který má za povinnost stíhat mimo jiné i každý policista, vyšetřovatel a státní zástupce. Společné omezování konkurence bez výslovné dohody se pak v oligopolu postihuje jako zneužití kolektivní dominance a otevírá dveře k zásahu regulátora.

Skutečná konkurence je jen jedna a je vždy racionální. Doufejme, že se jí i u nás konečně dočkáme.