Upřímný a smělý Frank Bold se chce zaměřit nejen na ekologii

Upřímní a smělí. Takoví chtějí být lidé z nevládní neziskové organizace Frank Bold. Pod novou značku se spojily organizace, které spolu už dlouhou dobu spolupracovaly – Ekologický právní servis a advokátní kancelář Šikola & Partneři. Frank Bold poskytuje bezplatnou právní pomoc občanům, především v otázkách životního prostředí, práce úřadů a korupce. 

Rebranding přichází v osmnáctém roce fungování Ekologického právního servisu, který už se dnes nevěnuje jen životnímu prostředí a ochraně krajiny, jak tomu bylo na začátku. „Začali jsme jako parta nadšenců ve vypůjčeném bytě bez oken. Dnes zajišťujeme stomilionové fúze a bezplatně radíme v právních otázkách stovkám občanů,“ píše se v brožuře při příležitosti uvedení nové značky.

Frank Bold chce udržet původní ideály Ekologického právního servisu, nové jméno a styl ale zároveň odráží zaměření organizace i na další témata. Při změně jména i vizuálního stylu měli jejich autoři, zejména Adam Hrubý a Marek Prchal, několik nesnadných úkolů. Museli se zbavit stigmata aktivismu, „sluníčkářství“ a amatérismu, a zbytečné popisnosti, která by organizaci mohla v budoucnu opět omezovat.

Přerostli jsme květináč

„Pořád nám záleží na zdravém životním prostředí, udržitelném nakládání s přírodními zdroji a kráse krajiny,“ prohlásila jedna z vedoucích organizace Eliška Bartošová. „Vedle toho však denně řešíme témata jako korupce, odpovědnost korporací, tunelování státních firem, občanská společnost nebo principy demokracie. Náš rodný ekologický květináč jsme už přerostli.“

Frank Bold, stejně jako před ním Ekologický právní servis, působí v poslední době již mezinárodně. Má pobočku v Krakově a spolupracovníky v Bruselu. Kromě toho ale řešil i případy v jiných zemích, například ve Slovinsku.

Významnou složkou Frank Bold je i bezplatné právní poradenství občanům, kteří se na organizaci obrátí s problémem veřejného zájmu. V jednotlivých případech týkajících se zejména ochrany životního prostředí, nesprávného úředního postupu nebo podezření z korupce se angažují i studenti práv, kteří se mohou do činnosti organizace zapojit formou stáže.

Studenti sami pracují na důležitých kauzách

„Na stáži u Frank Bold jsem čtvrt roku a jsem velmi spokojený,“ uvedl Pavel Buršík, student Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Stáž máme povinnou v rámci studia. Na některých stážích se ale studenti nic nenaučí, dělají mechanické administrativní úkony nebo řeší banální věci. Advokátní kanceláře, ve kterých si stáž plní, jim nedají žádnou zodpovědnost, nenechají je pracovat na větších případech. Pro studenty je důležité, že po dvou týdnech dostanou razítko, které mohou donést do školy,“ vypočítal nevýhody většiny právnických stáží Buršík.

Podle něj je stáž ve Frank Bold odlišná v tom, že studenti se skutečně stávají součástí týmu a dostávají na starost i vlastní případy – i když pod pečlivým dohledem supervizora. O roční stáž v organizaci se sídlem v Brně je proto velký zájem. „V současné době se k nám hlásí asi dvakrát více lidí, než můžeme přijmout. Kandidáti proto musí projít výběrovým řízením,“ upozornila Bartošová.

Studenti spolupracují i na společných projektech Frank Bold a dalších neziskových organizací. Navíc se starají o členy iniciativy Občané 2.0 sdružující aktivní občany, kteří se snaží změnit své okolí k lepšímu a reagovat na problémy společnosti.

Rekonstrukce státu a Občané 2.0

„Kromě bezplatného ad hoc právního poradenství má každý student přiděleného jednoho nebo více partnerů právě v rámci projektu Občané 2.0, se kterými spolupracuje dlouhodobě. Já například pracuji s pražskými watchdogovými organizacemi Zaostřeno na 10 a Pražské fórum,“ popsal Buršík svoji pracovní náplň.

„Stážisté jsou rozděleni na juniorské, jako jsem já, a seniorské, kteří se už do určité míry podílí i na běžném chodu advokátní kanceláře Šikola & Partneři,“ doplnil Buršík. 

Frank Bold kromě aktuálních dotazů občanů a dlouhodobé spolupráce s Občany 2.0 pořádá i různá školení a semináře a s dalšími neziskovými organizacemi se podílí na dalších projektech, jako je třeba Rekonstrukce státu. „Největším úspěchem je už teď Rekonstrukce státu proto, že se vůbec podařilo zorganizovat spolupráci dvacítky organizací, vybrat devět nejdůležitějších protikorupčních zákonů a udělat z toho téma číslo jedna předčasných voleb. Pokud se zákony podaří schválit, tak půjde určitě o jeden z největších porevolučních úspěchů občanské společnosti vůbec,“ připomněla Bartošová.

Bottom line: Mají podle vás neziskové organizace šanci reálně něco změnit, například skutečně prosadit protikorupční zákony?