Názor šéfredaktora: Začíná vyvrcholení Putinova divadla bezpráví

V pátek startují 22. zimní olympijské hry. Vítězem se stane každý, kdo je letos ve zdraví přežije. A to nemusíme brát v úvahu výhrůžky čečenských separatistů ani výprask od těžkooděnců. Stačí tak prosté věci jako nefunkční topení, rezavá studená voda, nesplachující záchody nebo chybějící připojení k internetu, aby se Soči zařadilo na seznam míst, kterým je lepší se vyhnout.

ZOH proběhnou v zemi, kde jsou nevládní organizace, které mají část svých příjmů mimo území Ruska, ze zákona hanlivě označovány jako zahraniční agenti. To znamená, že například Amnesty International je oficiálně vedeno jako zahraniční agent, který potenciálně ohrožuje Putinův režim. Děje se tak údajně proto, aby byla ochráněna mladá ruská demokracie.

Co je to ale za demokracii, která systematicky potírá jakoukoliv opozici a upírá jejím představitelům přístup nejen do veřejnoprávních médií? Každý, kdo by se chtěl zúčastnit sportovního klání přímo v Soči, musel požádat již v září o speciální akreditaci prověřenou ruskými tajnými službami. Nikdo z opozice však do města vpuštěn nebude.

ZOH proběhnou v zemi, kde existuje aktivní cenzura internetu, oficiálně za účelem potírání dětské pornografie a nepohodlní aktivisté jsou nálepkováni jako pedofilové. ZOH proběhnou v zemi, jejíž parlament bez jediného zamítavého hlasu odsouhlasil zákaz "propagace homosexuality". To znamená, že dva lidé stejného pohlaví, kteří se budou na veřejnosti držet za ruce nebo dokonce líbat, mohou být vyhoštěni ze země.

Rusko je tradičně homosexuální země

Do Soči přijede hned několik sportovců a sportovkyň, kteří nejsou heterosexuálové. Samozřejmě proti nim nečekejme žádné výpady, protože Putin není žádný hlupák. Když v roce 1936 Adolf Hitler nechal závodit za německou výpravu Helen Mayerovou, jejíž otec byl židovského původu, věděl dobře, proč to dělá. Olympijské hry totiž běžně trvají pouhé dva až tři týdny. Perzekuce mohou počkat, až zahraniční novináři zase odjedou. Dnes to platí stejně jako tehdy. Následující dva týdny žádné veřejné bičování homosexuálů kopřivami asi neuvidíme.

Moskva se často ohání tím, že stejná práva pro sexuální menšiny jsou vnucováním cizích (rozuměj západních) hodnot. Co je to však za cizí hodnoty, když v současném Rusku žijí statisíce homosexuálních mužů a žen? Znamená to, že Putinův režim odmítá přiznat práva svým vlastním občanům, kteří se ničím neprovinili.

Autor světoznámého Revizora, Nikolaj Vasiljevič Gogol, byl gay. Petr Iljič Čajkovskij, který složil legendární balet Labutí jezero, byl také gay. První ruský car Ivan IV., známý spíše pod přídomkem "Hrozný", byl přinejmenším zvědavý bisexuál. Homosexualita proto není v Rusku nic nového, nic importovaného západním kulturně liberálním imperialismem.

Figurky v divadle bezpráví

Celkové náklady na ZOH v Soči jsou odhadovány na 40 miliard eur, čímž se stávají nejdražší zimní olympiádou v dějinách. Předchozí ZOH v kanadském Vancouveru vyšly na osminu této částky.

Většina lidí by politiku ze sportu ráda odstranila. Neuvědomují si však, že sport je také politika, protože se neodehrává v nějakém vzduchoprázdnu. Soupeří v něm konkrétní lidé se svými konkrétními zájmy, lidé z konkrétních politických zřízení. Depolitizovaný sport se stává nástrojem propagandy - jako právě nyní v postkomunistickém Rusku.

Každý zúčastněný, který mlčí, se slovy Michala Šlesingra dobrovolně stává figurkou v divadle bezpráví. Jsem hrdý na to, že Českou republiku bude reprezentovat právě on. Několika upřímnými větami totiž popsal to, co by měli formulovat naši zvolení představitelé při veřejné kritice letošní olympiády. Z Pražského hradu je slyšet jen funění.

Bottomline: Sledujte ZOH v Soči a radujte se z každého vítězství homosexuálních sportovců a sportovkyň nad ruskými soupeři, jako když v roce 1936 porazil rasově nadřazené plavovlasé Germány Afroameričan Jesse Owens!