Ledecká jela v bolestech a vypadla. Chtěla jsem si závod užít, a ne ho protrpět, říká

Snowboardistka Ester Ledecká si raději ani nesundávala brýle, aby nebyly vidět slzy. V dnešním paralelním slalomu na olympijských hrách v Soči vypadla ve čtvrtfinále a skončila šestá, ale to nebyl důvod jejího smutku. Ostrá bolest vyhřeznuté meziobratlové ploténky českou závodnici doslova zdrtila. Už po obřím slalomu si nemohla ani zavázat tkaničky, dnes jí přeskáče musel obouvat trenér.

Po obřím slalomu se dala zdravotně jakžtakž dohromady. V předvečer dnešního závodu chtěla svůj stav otestovat, šla na trénink a záda se opět ozvala. "Ta varianta, že nepojedeme vůbec, tam byla," přiznala Ledecká. Profesor Pavel Kolář se o ni staral, ale její stav mu dělal starosti. Když se Ledecká ráno probudila, bylo jí lépe, tak se rozhodla, že pojede. "Ale na radu pana Koláře jsem vynechala rozcvičku," prohlásila.

I proto si mohla užít alespoň první jízdu, při které bolest necítila. "Jen jsem se protáhla a šla jsem rovnou na to," řekla. Čekala, co se bude dít, na bolest byla připravená. "Slalom byl skvělý, krásně postavený a první jízdu jsem si užila, protože to mě ještě nic nebolelo. Až potom se to brutálně zhoršilo," přiznala osmnáctiletá snowboardistka.

Po druhé kvalifikační jízdě se sotva ohnula. Okamžitě odjela do olympijské vesnice, na řadu přišla akupunktura, masáže a tišící prostředky. Ve vyřazovací fázi už trpěla. Nejhorší prý byly jízdy na skútru nahoru na start. "Ten člověk vůbec nebral ohledy na to, že mám zrasovaný záda. Túroval to tam nahoru po těch skocích, já myslela, že tam umřu, že se mu pozvracím za krk," popisovala Ledecká.

Vítězka jednoho závodu Světového poháru, v kterém dokázala v této sezoně ještě dvakrát proniknout na stupně vítězů, se ani na svahu nemohla hýbat. "Snažila jsem se tam nějak mrskat, ale i trenér říkal, že bylo vidět, že nejsem moc schopná," uvedla dcera zpěváka Janka Ledeckého a vnučka bývalého hokejisty Jana Klapáče.

Potíže začaly před třemi týdny na soustředění, z něhož Ledecká předčasně odjela. "Začali jsme to řešit, rehabilitovat, dělat psí kusy, aby se to stihlo do olympiády. To se povedlo, ale pak se to tady podělalo na tom obřáku," litovala. "Výsledky nemám špatné, ale byla bych rozhodně radši, kdybych si mohla ten závod užít, a ne ho protrpět," prohlásila.

Věří, že nebude muset na operaci. S Kolářem je domluvená na dalším léčení a rehabilitaci v Praze. "Uděláme nějaká vyšetření a pak se uvidí. Bude se to muset vycvičit a věřím, že se to zlepší. Budeme na tom pracovat, já bych neházela flintu do žita," prohlásila a doufá, že sezona pro ni neskončila. "To snad ne, vždyť je teprve konec února," uvedla.

Ledecká je živel, málem se dostala na olympiádu i na sjezdových lyžích. Sama si přidává dávky, trenéři jí prý musejí schovávat prkno i lyže, aby víc odpočívala. Nyní se objevují hlasy, jestli její obojživelnost nemá na zranění vliv. "Těm řečem, že bych měla dělat jen jednu disciplínu, odolávám asi od čtyř let, takže v tom mám praxi. Zvládnu to úplně v pohodě," ujistila, že nic měnit nebude.

Neví, jestli na sebe bude dávat víc pozor. "Tak to nemůžu slíbit, to asi nedám," usmála se, dnes poprvé. "Mě v posteli nikdo neudrží, ledaže by mě tam někdo přivázal. Já mám holt takovou hlavu. Spíš budu cvičit, co mi řeknou, rehabilitovat tak, jak mi doporučí," dodala Ledecká.