Zrychlete studium, pomůže vám rychločtení

Nový semestr začíná a s ním i hromadění skript, prezentací a samozřejmě knih z povinné četby. Zanedlouho začne každý student shromažďovat všechny potřebné informace, aby se úspěšně popral s dalším zkouškovým obdobím. Hodiny a hodiny čtení všeho možného, bez naděje na osvobození. Ale co takhle čas trávený četbou zkrátit na polovinu, aniž byste vynechali jediná skripta? Jak na to vám poví racionální čtení neboli rychločtení.

Rychločtení je metoda, která vás naučí zefektivnit čtení tak, že přečtete za minutu mnohem více slov než dosud. Podle serveru rozečtise.cz, který se věnuje výuce rychločtení, přečte člověk v průměru 210 slov za minutu. Podle stejného serveru se při zvládnutí techniky racionálního čtení zvýší počet slov průměrně na 625 za minutu. Se zvýšením slov se však nesnižuje porozumění. Rychločtení vede čtenáře nejen k rychlejšímu přenosu informací, ale také k lepšímu porozumění textu.

Základním předpokladem pro zvýšení rychlosti čtení je zvýšení zrakového rozpětí. Informace se do mozku přenáší pouze, když oko není v pohybu, takže lidské oči se během čtení neustále zastavují. Tyto „zastávky“ našich očí pak prodlužují dobu strávenou čtením. Díky zvýšení zrakového rozpětí je čtenář schopen během jedné zastávky přečíst 15-20 znaků, bez tréninku pouze 7-9 znaků, píše na svých stránkách rozečtise.cz.

Prvním krokem ke zvýšení rychlosti čtení je tedy rozšíření zrakového pole, jak jinak než cvičením. Pokud to chcete vyzkoušet, není nic jednoduššího, než se podívat na řadu čísel (například vaše telefonní číslo), zaměřit se na to prostřední a zkoušet rozeznat co nejvíce dalších číslic.

Tento trénink však nesmí být bolestivý. Jakmile ucítíte únavu očí, je lepší přestat. Postupným tréninkem se čtenář může zlepšit nejen v rychlosti čtení, ale i chápání obsahu textu. Fixace, tedy slova zachycená za jedno zastavení, se u netrénovaných lidí velmi často překrývají, protože si čtenář není jistý, zda něco nevynechal nebo nepřeskočil. Čtenář, který zvládl rychločtení, takovéto překryvné plochy nemá. To je další důvod, proč je rychlejší.

Dalším krokem je rozvoj chápání textu a urychlení zpracovávání informací. Aktivní čtenář je schopný s textem pracovat, z části ho předvídat a hlavně chápat. Během čtení textu je schopen polemiky a případného nesouhlasu s poskytovanými informacemi. Podle serveru rozečtise.cz může čtenář zvýšit svou rychlost i dvojnásobně, a to bez toho, aby se snížila kvalita zpracování informací. To znamená, že místo dvou hodin strávených v knihách stráví čtením pouze hodinu, a se stejným výsledkem.

Metoda stará téměř sto let

Metoda rychločtení a její obdoby se vyvíjely už od 20. let 20. století, a to převážně v USA. První knihu o rychločtení napsal Walter Pitkin, americký profesor filozofie na Columbijské univerzitě. Kurzům rychlého čtení se věnovala také Harvardova univerzita a University of Utah.

Od 2. světové války se tyto kurzy šířily do Evropy a stávaly se populárními. Kurzy navštěvovali údajně i zaměstnanci Bílého domu. Starší kurzy se zaměřovaly především na zvýšení přenosu informací do mozku a zachování či pochopení informací bývalo opomíjeno. Dnešní kurzy se pokouší pomocí teoretické části rozvíjet i tuto stránku rychlého čtení.

V České republice se kurzům věnuje server rozečtise.cz, který funguje od roku 2012. Ve 20 lekcích učí své klienty dovednosti rychlého čtení. Vše probíhá online, takže je kurz dostupný kdekoliv a také kdykoliv. Kurz probíhá pomocí podrobných návodů, vysvětlivek, videí a krátkých cvičení a testů.

Testy můžete libovolně opakovat a zvyšovat tak náročnost podle svých individuálních potřeb. Po každé části nastává vyhodnocení. Pro schopné a soutěživé nechybí kolonka se síní slávy, kde se zapisují nejlepší výsledky spolu s ukončenými lekcemi. Ta se často stává motivací pro neustálé zlepšování a překonávání se.

Přes původní skepsi musím říct, že tato metoda opravdu rozšiřuje čtecí pole, a to hned po první hodině. Čtenář je nucen se soustředit a „roztahovat“ oči do stran, a zabrat tak co nejvíce znaků. Součástí tréninku je například i zachycení několika málo slov, která se čtenáři ukazují jen na krátký okamžik.

Bottom line: První lekce může docela „bolet“, ale nestojí to za to, když budete číst dvakrát rychleji?