VZP se veřejná kontrola nezamlouvá, tají dodavatele IT

Když chtěl server iHNED.cz vědět, kolik utrácí VZP za léčbu jednotlivých diagnóz, pojišťovna si naúčtovala bezmála 40 tisíc korun. Značnou část poplatku představovaly náklady na 70 hodin běhu počítačového skriptu, který měl informace z databáze získat.

Další dotaz tedy směřoval k technickému řešení, které VZP ke správě svých dat používá. Vzhledem k extrémním nákladům na zpracování dat se totiž nabízí otázka, zda je zvolené řešení efektivní. 

Jak však plyne z rozhodnutí podepsaného ředitelem odboru komunikace Vlastimilem Sršněm, VZP odmítá sdělit, od koho své technologie a související služby pořizuje a co vlastně vůbec nakupuje.

Jelikož zákon o svobodném přístupu k informacím neumožňuje taková fakta tajit, uchýlili se právníci pojišťovny k dost nešikovné kličce. Správně sice tvrdí, že nemohou zveřejňovat osobní údaje klientů, vzápětí ale dodávají, že se toto ustanovení analogicky vztahuje i na systémy, ve kterých jsou zmíněné osobní informace uloženy.

Takovým snahám o utajení ale stojí v cestě řada věcí. Přístup k informacím je Listinou práv a svobod garantované (a zákonem realizované) právo, které tak není možné svévolně omezit. A analogické rozšiřování důvodů pro odmítnutí informační žádosti zakazuje český právní řád, což opakovaně potvrdily Nejvyšší správní i Ústavní soud.

Kontrolují sami sebe

Proti výše zmíněnému rozhodnutí jsme se odvolali, nicméně Všeobecná zdravotní pojišťovna má na všechny zvědavce silnou páku: Nadřízeným orgánem, který rozhoduje o správnosti odmítnutí přístupu k informacím, je její ředitel. Ti samí právníci, kteří psali původní rozhodnutí, tak budou rozhodovat i o následném odvolání. Že je takový postup málokdy férový, jsme vysvětlovali v analýze "Právo na informace nefunguje. Potřebujeme informačního komisaře?".

Informaci, o kterou jsme požádali 8. ledna - jaký informační systém VZP provozuje a proč je práce s ním tak drahá - tak stále nemáme. VZP zmíněnou žádost zdržuje, jak jen to je možné. Dle zákona měla na vyřízení 15 kalendářních dní, rozhodla se ale ignorovat zákon tím nejhloupějším způsobem: prostě nereagovat. Podali jsme stížnost, jenže o ní rozhoduje opět ředitel VZP. Ten přidal svým podřízeným nových 15 dnů na rozhodnutí. Chyba v zákoně, která umožňuje řediteli krýt svůj úřad, tak pomáhá zakrýt dodavatele informačních systémů VZP.