O čem se málo ví? Co je potřeba udělat? Aktivní občanství na školách podporuje projekt Active Citizens, na kterém od roku 2012 spolupracují organizace British Council a Člověk v tísni. Zakládá se na vizi komunitního vzdělávání pro střední školy, a to nejen pro jejich žáky, ale také pro učitele. Projektu se zúčastnila i Karolína Kopecká, studentka olomouckého gymnázia Hejčín, jehož žáci letos přišli s projektem Hej! Fair Trade.

Jak jsi se o Active Citizens dozvěděla? A proč ses do projektu zapojila?

Tak to už si úplně přesně nepamatuji, ale nejpravděpodobněji asi od paní učitelky Vackové, kterou jsme měli v prváku a druháku na výtvarku. Často jsme v hodinách vedli různé diskuze, takže jsme asi na něco narazili a skončili jsme u tohoto projektu.
Zúčastnit se jsem se rozhodla hned, jak jsem se o projektu doslechla. Jsem naladěná na zkoušení nových věcí a představa kombinace toho, že dostávám šanci něco změnit a ještě se něco naučit... Byla to lehká volba.

Kdo do tvé školy projekt přinesl? Byl o něj mezi studenty gymnázia velký zájem?

Učitelé. Zájem byl. Myslím, že o AC mohli být žáci na Hejčíně informováni lépe, ale na začátku se nás sešlo dost. Bylo nás skoro dvacet. Možná to zní jako málo, ale já byla naší skupinkou potěšená. Podobných projektů se většinou stejně žádné závratné počty lidí neúčastní. Dvacet úplně stačí. A nakonec přirozeně zůstalo méně početné jádro.

Active Citizens je spíše podporou pro uskutečnění ideje aktivního občanství, konkrétní nápad musí každý tým vymyslet sám. Bylo vám od začátku jasné, že chcete pracovat na propagaci fair trade?

Vůbec ne. Na první schůzce, kde bylo nějakých dvacet lidí, jsme udělali takový brainstorming, kdy každý z nás napsal na papírek několik nápadů a ty se pak posílaly dokola, takže každý mohl ke každému nápadu něco připsat. Tím jsme taky zjistili, jaké nápady se opakují. Od fair trade bylo všechno daleko. S nápadem přišel jeden z našich členů, Tom Rábek.

Vymyslet projekt není jen tak

Jaké byly prvotní nápady a proč nakonec padly?

Skončili jsme u dvou konceptů, a to spolupráce s dětmi z dětského domova a natírání a malování odpadkových košů. Tak jsme to chtěli spojit, pozvat děcka z domova a zkrášlit olomoucké odpadkové koše. Nakonec se ale fair trade zdál všem lepší.

Proč právě tohle téma? Dotýká se i regionální situace?

Téma mělo potenciál z různých směrů. O fair trade (jak jsme si ověřili) moc lidí neví, takže osvěta je jednoduchá a Hejčín by se mohl stát „férovou školou“, tím pádem by byl celý tým a projekt Active Citizens udržitelný dlouhodobě, o což od začátku hodně šlo.

V čem Váš projekt spočíval?

Projekt byl rozdělený na dvě fáze. První byla návštěva několika základních škol v Olomouci a dvouhodinová prezentace fair trade a okruhů s ním spojených, třeba chudoby v určitých oblastech světa, dětské práce atd. Druhou fází byl Hej! Fair Day - akce pořádaná na Hejčíně. Na ten jsme pozvali všechny třídy a vyzvali je k účasti v soutěži prezentací (v libovolném formátu - videa, pečení, scénky) na téma fair trade. Na závěr celého projektu jsme si připravili různé hry, hlavním bodem však byly prezentace dětí ze základních škol. Ty nás všechny ohromily. Bylo krásné vidět, co všechno děti vytvořily.

Každý projekt má velký potenciál

Jakou myšlenku jste se snažili předat?

Kromě prezentace fair trade a jeho principů jsme se snažili poskytnout jakýsi nestereotypní pohled na tato témata. A s radostí jsme shledali, že se nám to podařilo.

Jak jste měřili výsledky projektu?

V jedné oblasti byly výsledky viditelné už v poslední den projektu při závěrečných prezentacích. Bylo vidět, jak se ve spoustě dětí probudila zvědavost. Také si zapamatovaly spoustu věcí, které jsme jim řekli při našich prezentacích, a hledaly si další informace. A druhá oblast, tj. rozšíření fair trade dál a do naší školy, to ukáže čas.

Kdo vůbec celý projekt financuje?

Britská rada.

Co si myslíš o smyslu takovýchto akcí? Co projekt přinesl tobě?

Potenciál to má. Záleží na lidech, kteří v jednotlivých projektech působí. Může to být jednorázová akce spíš pro pobavení a ozvláštnění než cokoli jiného, ale může z toho být i dlouhodobý projekt, který něco dokáže.
Mně přinesl jednak to, že jsem si mohla vyzkoušet veřejný projev - mluvení, pohotové reakce. A pak hlavně pohled na to, co děti vytvořily a jak jsem se s nimi pobavila u svého stanoviště.

Bottom line: Zapojili byste se do podobného projektu? Jaké by měl téma?