Krátce před zahájením neformálního zasedání Evropské rady (ER) v Bruselu v podobě pracovní večeře stálý předseda ER Herman Van Rompuy stručně nastínil, o čem budou představitelé členských států a vlád jednat. Večeře měla dále sloužit k vytyčení budoucích priorit evropské agendy a v neposlední řadě, i vzhledem k nadále neklidné situaci na Ukrajině, byly na pořadu dne i ukrajinské prezidentské volby či nadcházející summit skupiny G7 v Bruselu.
Evropské volby 2014 a výběr předsedy Evropské komise
„Ačkoli výsledky voleb do Evropského parlamentu se v jednotlivých členských státech velmi různí, někde vykázaly znaky pokračujícího trendu a jinde bylo možné zaznamenat změnu, celkově lze hodnotit, že voliči vyslali Evropské unii jasnou zprávu“, konstatoval stálý předseda ER Van Rompuy. Volby ukázaly, že Evropská lidová strana obsadí spolu s Evropskými sociálními demokraty (EPP a S&D) nejvíce křesel v Parlamentu, přičemž jejich pozice nebude zřejmě ohrožena ani posílenou extrémní levicí a pravicí.
V letošním roce bude úkolem Evropské rady mimo jiné v souladu s výsledky evropských voleb i na základě konzultací s Evropským parlamentem navrhnout kandidáta na předsedu Evropské komise. Přestože tak krátce po volbách bylo ještě brzy na diskusi o kandidátech na nejvyšší post Komise, Evropská rada potřebovala projednat postup, jakým k nominaci kandidátů dojde. Lisabonská smlouva ukládá Evropské radě brát v úvahu výsledky voleb do Evropského parlamentu. Nominovaný kandidát na post předsedy Evropské komise, který bude zastávat po dobu pěti let, bude muset získat podporu i většiny v Evropském parlamentu.
Předseda Evropské rady byl všemi zástupci států a vlád členských států pověřen zvláštním mandátem, v jehož rámci může zahájit konzultace s Evropským parlamentem o nejvhodnějším kandidátovi. Herman Van Rompuy přislíbil, že se co nejdříve spojí s předsedy nově vznikajících politických skupin, jakmile budou tyto skupiny dotvořeny a zvolí si své představitele, a bude Evropskou radu neprodleně informovat o pokroku v jednání. Neformální večeří tak byl v souladu s Deklarací č. 11 Smlouvy o EU prakticky zahájen proces, v jehož závěru Evropská rada jako nejvyšší orgán Evropské unie, jehož úkolem je stanovovat jasně a strategicky její programové body a další kroky, nominuje kandidáta, kterého poté prostou většinou schválí i Evropský parlament.
Priority do budoucna
Na základě očekávaných změn plynoucích jednak z nové podoby Evropského parlamentu a ze změny ve volbě předsedy Evropské komise, ale také s postupnou rekuperací členských států z finanční krize, vyjádřil Herman van Rompuy potřebu Evropské unie definovat nové rámcové priority do budoucna včetně způsobů jejich dosažení. Doslova prohlásil, že Evropská unie potřebuje „pozitivní agendu růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst orientovanou na budoucnost.“ Z témat, která budou v budoucnosti podle předsedy Evropské rady prioritní, lze dále zmínit potřebu dobře fungující a rozvinuté Hospodářské a měnové unie za současného zachování jednoty vlastní Unie.
Dále bude potřeba jasně se postavit k výzvám klimatických změn, podpořit snižování energetické závislosti a zvýšit tlak na hlubší energetickou integraci. Další prioritou bude stavět na již dosaženém pokroku a dále konsolidovat oblast práva, svobody a bezpečnosti, konkrétně by se EU měla zaměřit na ochranu a rozvoj klíčových svobod, zatímco bude posilovat bezpečnost a potírat nelegální migraci, podvody a organizovaný zločin. V neposlední řadě bude strategickou prioritou EU také posilování její vnější role a jejího jednání a vystupování na základě dostupných prostředků jak na unijní, tak i národní úrovni. Herman Van Rompuy předeslal, že tyto strategické body budou podrobněji diskutovány na pravidelném summitu Evropské rady v červnu (26. a 27. června 2014).
Prezidentské volby na Ukrajině
Stálý předseda Evropské rady na zahájení neformálního setkání vyjádřil k prezidentským volbám, které se konaly na Ukrajině v neděli 25. května 2014, naději „všech, že výsledek prezidentských voleb předznamená nový začátek pro celou Ukrajinu.“ Evropská unie dle prohlášení hlav států a předsedů vlád členských zemí potvrdila, stejně jako to společně prohlásili zástupci států již po summitech 6. a 21. března, že konání těchto voleb vítá jakožto projev vůle ukrajinského lidu. Prezidentské volby narozdíl od těch evropských parlamentních počítaly s vysokou účastí voličů. Navíc byly provázeny „odhodláním příslušných orgánů uspořádat i přes nepříznivou bezpečnostní situaci ve dvou regionech na východě země skutečné volby, které v zásadě proběhly v souladu s mezinárodními závazky a při nichž byly respektovány základní svobody.“ Evropská rada vyzvala všechny strany, aby výsledek voleb akceptovaly, a zopakovala, že bude podporovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a důrazně odmítat nezákonné připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci a toto připojení neuzná.
Evropská unie v prohlášení Evropské rady, které zároveň poslouží jako výchozí pozice EU na summitu skupiny G7 v Bruselu (4. a 5. června 2014), vyzvala Ruskou federaci k respektování nového ukrajinského prezidenta a ke spolupráci a upřímnému a otevřenému dialogu v zájmu konsolidace politického řešení situace na východě Ukrajiny. Uvítala memorandum míru a porozumění, které ukrajinský parlament přijal dne 20. května a vyzvala Ukrajinu k rychlému a inkluzivnímu uskutečnění ústavních a decentralizačních reforem za využití příslušných odborných poznatků poskytnutých Radou Evropy, a také k pokračování reformního úsilí v oblastech soudnictví, státního zastupitelství a bezpečnostního sektoru, stejně jako v boji proti korupci. Toto úsilí má Ukrajina uskutečňovat za finanční i poradní asistence Evropské unie. Odměnou ze strany EU za provedené úsilí má být uvolnění vízového režimu za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria a podmínky dohodnuté v rámci akčního plánu pro uvolnění vízového režimu. Pak by mohl být ukrajinským občanům umožněn bezvízový vstup do EU.
Zástupci států v závěru prohlášení zmínili i nutnost brzké hospodářské stabilizace Ukrajiny a brzkého uzavření dohody s Ruskou federací o dodávkách zemního plynu jak na Ukrajinu, tak i přes Ukrajinu do Evropské unie. Zdůraznili, že smlouvy o dodávkách plynu poskytovaných Ruskem Evropské unii je třeba dodržovat.
Na úplný závěr neformální večeře se diskuse představitelů členských států a vlád dotkla i povodní, které sužují Balkánský poloostrov. Srbsko, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina se potýkají s nejhoršími povodněmi za posledních sto let. Evropská unie, dle slov předsedy Evropské rady, poskytuje této oblasti svou asistenci a shromažďuje i další pomoc.
Zdroje:
Elections results on the menu of EU leaders
Invitation letter by Herman Van Rompuy to the Informal Dinner of Heads of State or Government
Remarks by President Herman Van Rompuy following the informal dinner of Heads of State or Government
Prohlášení hlav států a předsedů vlád o Ukrajině
Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty.
