10 oblastí, ve kterých si (ne)jsme rovni

Přes rozšířený názor, že rovnosti žen a mužů již bylo v české společnosti dávno dosaženo, stále existuje celá řada oblastí, v nichž přetrvávají nerovnosti a kde je jedna či druhá skupina znevýhodněna pouze na základě pohlaví a z něho plynoucího postavení. Nevěříte? Místo dlouhých řečí dnes vyzkoušejte krátký test.

1.    Rozdíly v platech žen a mužů (tzv. gender pay gap) činily podle Eurostatu v roce 2010 v ČR průměrně:
        a)  14 %            b) 24 %            c) 34 %

2.    Podle analýzy společnosti Deloitte činilo zastoupení žen ve vedení 100 největších firem v ČR v roce 2010
        a) 7 %                b) 15 %                    c) 28 %

3.    V roce 2012 byl počet skutečně odpracovaných hodin týdně na celý úvazek:
        a) 34 hodin u žen, 39 u mužů b) 36 u žen, 40 u mužů c) 38 u žen, 42 u mužů

4.    Z celkového počtu 93 870 absolventů a absolventek VŠ v roce 2012 bylo žen:
        a) 41 %                b) 51 %                c) 61 %

5.    V roce 2013 bylo v ČR celkově odsouzeno 89 805 osob. Z tohoto počtu ženy tvořily:
        a) 13 %                b) 23%                c) 33%

6.    Domácí násilí minimálně jednou za život zažilo:
        a) 28 % žen            b) 38 % žen                c) 48 % žen

7.    V roce 2012 bylo po rozvodu dítě svěřeno do péče matky:
        a) 78 %             b) 88 %                    c) 98 %

8.    Domácí neplacenou prací stráví v ČR denně průměrně:
        a) ženy 4,1 hodiny, muži 4,1 b) ženy 4,1 hodiny, muži 3 c) ženy 4,1, muži 1,4

9.    Průměrný důchod muže v roce 2012 byl 11.947 Kč.

       Průměrný důchod ženy je nižší o:
        a) 500      b) 1000        c) 2000 Kč

10.    V Poslanecké sněmovně zasedá:
        a) 9 % žen         b) 19 % žen        c) 29 % žen

Odpovědi: 1. b), 2. a), 3. a), 4. c), 5. a), 6. b), 7. b), 8. c), 9. c) ,10. b)

Ačkoli „správné“ odpovědi nedávají mnoho důvodů k optimismu, po letech ignorování tématu (ne)rovných příležitostí vládou a politickou reprezentací snad nyní konečně dochází ke změně přístupu. Dnešní happening přišel osobně podpořit ministr pro lidská práva, Jiří Dienstbier, a na pořadí dne se dostávají léta neřešené problémy jako nedostatek školek a zkrácených úvazků či situace samoživitelek (a samoživitelů). Konkrétní opatření, která může zajistit stát, jsou shrnuty i v Rezolucích Kongresu žen, některá z nich se objevila i v koaliční smlouvě. Nezbývá tedy než doufat, že tato opatření nezůstanou pouze na papíře, ale přejdou i do praxe.