Výběr komisaře: šance jednotlivých kandidátů

Státy EU můžeme dnes rozdělit do čtyř skupin podle jejich aktivity ve výběru svých kandidátů na člena Evropské komise: pět zemí má vybraného oficiálního kandidáta i preferované portfolio. Jsou mezi nimi Německo, Británie, Rumunsko, Rakousko či Lucembursko. Dále máme státy, které mají oficiálního kandidáta, ale ještě si přímo neřekly o konkrétní portfolio - například Slovensko, Finsko, Estonsko či Litva.

Jasno mají v kandidátech i Španělsko, Francie a Polsko, ovšem vybraná jména ještě jejich vlády oficiálně nepotvrdily. Pak najdeme země, ve kterých neexistuje shoda na konkrétním kandidátovi, a tak lze očekávat, že si budou muset rozdělit to, co na ně zbyde. Tam zatím patří i Česko, jehož vláda se ještě nevyjádřila.

Lze konečně ocenit, že koaliční strany evidentně začaly seriózně jednat a dochází k viditelnému posunu. Oficiální nominace Věry Jourové hnutím ANO konkretizuje možnosti, na které Česko může dosáhnout. Pokud vyjdeme z vládou oficiálně představených pěti prioritních portfolií, logika vyjednávání je neúprosná.

Na silná portfolia energetiky či vnitřního trhu můžeme zapomenout, už i veřejně se o ně hlásí největší hráči - Německo, Velká Británie, Španělsko, potenciálně Francie.

Z oficiálních vládních priorit tak zbývají tři možnosti - regionální rozvoj, průmysl a interinstitucionální vztahy.

Regionální rozvoj by logicky seděl dnešní ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové, která v této oblasti disponuje obsáhlými zkušenostmi. Do karet jí též hraje poptávka po ženách v Komisi a fakt, že tato vláda považuje čerpání fondů za svou jednoznačnou prioritu. Překážkou při vyjednávání by ovšem bylo, že Česko dlouhodobě patří k nejhůře čerpajícím státům, a tak svěřit dohled primárně nad fondy v této oblasti vytrvale neschopnému a neukázněnému státu by nedávalo v evropském kontextu smysl. Nevýhodou též je, že Rakousko by na této pozici rádo vidělo svého současného komisaře Johanesse Hahna, který toto portfolio vedl posledních pět let.

Portfolio průmyslu by dávalo smysl pro profil bývalého ministra financí a ekonoma Pavla Mertlíka, který se ovšem podle dostupných informací z jednání nezdá jako pravděpodobný kandidát.

Portfolio interinstitucionálních vztahů a administrativy je často považováno za podružné, což je ovšem chybné vnímání. Má na starosti vztahy s Evropským parlamentem a členskými státy i personální otázky samotné Komise. Míti na tomto postu zkušeného a schopného člověka by pro Česko bylo velmi výhodné. Současný komisař Štefan Füle by si vzhledem ke svým zkušenostem a opakovaném mandátu mohl sáhnout i na post místopředsedy Komise, což by bylo v souvislosti s očekávanými změnami ve smlouvách pro Prahu místem neformálního vlivu.

Koalice má jednoznačný úkol - shodnout se co nejdříve na jednom jménu, případně nabídnout Jean-Claude Junckerovi dva až tři jmenovité kandidáty na konkrétní portfolia. Nejdůležitější ovšem je, aby se koaliční špičky opravdu dohodly, každý den čekání českou pozici v EU poškozuje.

Dále si můžete přečíst naší analýzu: Jakého komisaře by mělo Česko chtít? či komentář k matným českým prioritám a komentář Výběr komisaře: největší selhání kabinetu.

Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty