Jde tak o promarněnou šanci, kdy většina ostatních státu již natvrdo tlačí své kandidáty na konkrétní pozice. Ovšem hlavní agendou dnešního mimořádného summitu je volba šéfa unijní diplomacie - tedy Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Jaké kandidáty podporuje Česko? Komu premiér dnes večer řekne - Tebe podporuji - jménem České republiky? Bude to italská sociální demokratka Federica Mogherini, která je kritizována za přílišnou náklonnost k Putinovi? Nebo podporuje polského ministra zahraničí Radka Sikorského? Nebo podporuje současnou bulharskou komisařku Kristalina Georgieva? Koho Česko podporuje na pozici předsedy Evropské rady?
Odpověď na žádnou z těchto otázek neznáme. Média by přesně tyto otázky měly parlamentním stranám pokládat. Dokonce ani evropské výbory Senátu a Poslanecké sněmovny se těmito otázkami nezabývaly. V parlamentu se nevedla žádná debata o tom, kdo povede unijní diplomacii dalších pět let. Netušíme, koho podporuje vláda, koho premiér, koho opoziční strany. A přitom nový Vysoký představitel bude mít zásadní slovo ve formování unijní odpovědi ruské agresi, vůči íránskému jadernému programu, v náhledu na blízkovýchodní konflikt, bude pravidelně jednat s nejmocnějšími politiky světa. A to často i jménem České republiky.
Důvod je banálně jednoduchý - koalice se za 191 dní od podpisu koaliční smlouvy neshodla na komisaři a česká debata se točila pouze okolo tohoto problému. Vina je i na opozici, která toto téma před týdny nezvedla a nezačala premiéra grilovat.
Dalším zajímavým momentem je, že se ministr financí Andrej Babiš neúčastnil dnešního summitu evropských liberálů (ALDE), na níž se čtyři premiéři, dva vicepremiéři a dva místopředsedové Evropské komise budou radit o dalším postupu zejména ohledně šéfa unijní diplomacie a nejvyšších unijních postů. Zdá se, že českého vicepremiéra rozhodování na unijní úrovni tolik nezajímá, byť jde o tak strategickou otázku. Což je v přímém rozporu s aktivní a iniciativní evropskou politikou, kterou jeho hnutí deklaruje.
Neobstojí ani fakt, že byl přítomen v parlamentu - pro takto důležité jednání mohl vicepremiér požádat o jednodenní odklad projednávání služebního zákona. Naopak lidovecký vicepremiér Bělobrádek se neformálního ladění pozic své lidovecké eurostrany zúčastnil.
Dále si můžete přečíst naší analýzu: Jakého komisaře by mělo Česko chtít?, přehled, které státy nominují koho, komentář k matným českým prioritám, komentář Výběr komisaře: největší selhání kabinetu, či analýzu jednotlivých možných českých kandidátů a portfolií.
Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty
