Litva se konečně osvobodila z ruského vlivu. Bude mít vlastní zdroj plynu

Litva bude od tohoto roku slavit 27. říjen jako druhý svátek nezávislosti. U přístavu KlaipÄ—da totiž zakotvila loď Independence, tedy Nezávislost, která znamená konec litevské závislosti na ruském plynu. Independence je totiž plovoucí terminál na zkapalněný plyn (LNG), který si Litva nechala postavit norskou firmou v jihokorejských loděnicích.

Loď ráno vítaly v přístavu desítky lidí s litevskými vlajkami, vojenská kapela i zvláštní jednotky, které se poslední rok cvičily v ochraně lodi.

První plyn by měl do sítě přes Nezávislost plynout na konci roku. Terminál má případně kapacitu zásobovat nejen celou Litvu, ale i další dva pobaltské státy, Lotyšsko a Estonsko. V případě potřeby je schopen pokrýt celkem 75 procent spotřeby všech tří států dohromady. Estonci navíc minulý týden oznámili, že postaví vlastní terminál. A Lotyši zase jako jediní mají v regionu velké podzemní zásobníky. Litva a Lotyšsko do konce příštího roku vylepší své plynové propojení. Právě v Lotyšsku v zásobnících Inčukalns, které ovšem spravuje Gazprom, má Litva uložené své zásoby na měsíc provozu pro případ přerušení dodávek.

Litevci se rozhodli investovat do terminálu bez finanční pomoci Evropské unie, protože po odstavení jaderné elektrárny Ignalina po vstupu do unie se stali energeticky závislými na Rusku. Ruský plynařský koncern Gazprom jim pak dramaticky zvedl ceny plynu pro domácnosti, které měla Litva nejvyšší z celé osmadvacítky.

Od rozhodnutí po zakotvení lodi u litevských břehů uplynulo tři a půl roku. "Teď už nás nikdo nebude moci vydírat," řekl agentuře Reuters litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Podle ní Litva bude mít nejen výrazně lepší energetickou bezpečnost, ale změní se celkově její vztahy s Ruskem.

Terminál, který bude dalších deset let operovat norská firma Hoegh LNG, bude mít kapacitu čtyři miliardy krychlových metrů plynu ročně. V tuto chvíli chce Vilnius, jehož dlouhodobý kontrakt s Gazpromem vyprší na konci příštího roku, nakupovat plyn od norské firmy Statoil.

V případě potřeby má vláda předjednány další dodávky z volného trhu, které sice nemusejí být levnější než od ruského Gazpromu, ale umožňují Vilniusu volněji jednat s ruským dodavatelem bez hrozby, že firmy přestanou fungovat a lidé budou mrznout. Největším spotřebitelem plynu v Litvě je výrobce hnojiv Achema.

Podle prezidentky budou Litevci nakupovat příště od Gazpromu pouze tehdy, změní-li ruská státní firma podmínky a bude prodávat za tržní ceny, nikoli v nevýhodných dlouhodobých kontraktech. Už letos v květnu jen pouhá hrozba přítomnosti terminálu umožnila Litevcům domluvit s Gazpromem dodávky levnější o dvacet procent, takže od července Litevci opravdu platí za plyn méně.

Po dlouhé době jde o první pozitivní zprávu členské země NATO a EU z oblasti Baltského moře, kde už druhý týden pátrá švédské námořnictvo po podezřelém plavidle, zřejmě ruské ponorce, a kde spojenecké letouny NATO téměř denně řeší narušení vzdušného prostoru členských států a Švédska ruskými letouny. Ruské síly také nedávno přepadly a odvlekly litevskou rybářskou loď s odůvodněním, že porušila ruské teritoriální vody.

Litva je i nadále závislá na dodávkách elektřiny z Ruska. To by mělo skončit příští rok položením podmořského kabelu do Švédska. Projekt nové litevské jaderné elektrárny Visaginas, připravovaný společně s Lotyšskem a Estonskem, se zatím nedaří nastartovat.