Ruská zbraň hromadného ničení (investic)

V září ruský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona z dílny Vladimira Poněvěžského, který by ruským občanům umožnil zažádat si o kompenzaci za "nelegálně" zabavený majetek v zahraničí. Ruská média ihned iniciativu překřtila na "Rotenbergův zákon" podle Arkadije Rotenberga, jehož majetek, včetně několika vil, byl nedávno zabaven italskými úřady.

Kremlu blízký oligarcha se totiž dostal na seznam Rusů sankcionovaných v souvislosti s událostmi na Ukrajině. V polovině října předložil podobné opatření jiný poslanec ruské "státostrany" Jednotné Rusko Jevgenij Fedorov (iniciativy se do značné míry překrývají a dále je budeme považovat za jediný legislativní záměr).

Není jasné, v jaké podobě a jestli vůbec bude zákon přijat. Ruská vláda, která se po předchozím váhavém postoji za zákon nakonec postavila, například prohlásila, že se musí dodělat. Nedodala ovšem v jakém směru. Podle překladatelů by se zákon měl vztahovat na "nelegálně zabavený" ruský majetek, čímž myslí majetek, o jehož konfiskaci rozhodly zahraniční soudy, ačkoli případ mohl být posuzován také v Rusku. Současně by mohl zákon zahrnovat i případy, které Moskva principiálně neuznává. Tak lze alespoň usuzovat z toho, že by měl jít aplikovat i na ony Rotenbergovy vily. Ruský daňový poplatník by měl zpozornět, protože kompenzace by se mohla vyplácet z federálního rozpočtu. Oligarchové by se tak zahojili na účet všech daňových poplatníků.

Pro zahraniční investory přináší zákon jiné nebezpečí. Vědomi si toho, že kompenzace mohou být u daňových poplatníků značně nepopulární, počítají někteří s tím, že náklady na odškodnění by ruský stát pokryl zabavením zahraničního majetku na území Ruska! Podle jedné varianty by na řadu nejdříve přišel majetek osoby, jejíž žaloba vedla k předcházejícímu zabavení ruského majetku. Pak by se dostalo na majetek státu, kde rozsudek padl, a to dokonce možná i na ten, na který se v souladu s mezinárodními dohodami vztahuje imunita, tedy budovy velvyslanectví. Poté by přišel na řadu majetek občanů daného státu anebo právnických osob, které tam sídlí.

Zákon má řadu kritiků, mezi nimi i samotného ministra financí Alekseje Uljukajeva. Podle něj jde jednak v principu o skryté pojištění zahraničního majetku na účet státního rozpočtu, což by jen mohlo povzbudit odchod ruského kapitálu do zahraničí. Dále pak upozornil na zjevné rozpory s mezinárodním právem a ruským občanským zákoníkem. Kvůli nim by nakonec k žádnému zabavování nemuselo vůbec dojít a účet by zůstal u ruského státu. To by bylo velmi nepopulární, zejména když podle Julije Cepljajevové, vedoucí Centra makroekonomického výzkumu v největší ruské bance Sběrbank, patří Rusům v zahraničí majetky za stovky miliard. Od "Rotenbergova zákona" se mimochodem distancoval sám Rotenberg, který prohlásil, že o žádnou kompenzaci nestojí. Někteří odborníci vůbec váhají, jestli by kompenzace byla pro oligarchy dostatečnou odměnou za odkrytí svých majetkových vazeb v zahraničí. Stejně tak nelze říci, jestli by ocenili, že by o jejich majetku nerozhodovaly soudy západních právních států, ale byly by vydány na milost ruské justici.

Nejistý osud zákona umocňuje i fakt, že přesně nevíme, o co jeho předkladatelům a podporovatelům jde. Nabízí se spojitost se sankcemi, kdy "odvetné části" zákona by šlo chápat jako výstrahu Západu ve smyslu "nepřežeňte to se sankcemi, mohli bychom se mstít". Na druhou stranu právě schválení této části může vést k ještě většímu úprku zahraničního kapitálu z Ruska, což je to poslední, co Rusko nyní potřebuje. Nebo jde o přípravu na právní tahanice v budoucnu. Na obzoru se rýsují dvě. Jednak se bude muset vyřešit osud majetku na Krymu, který Rusko okupuje. Ukrajinci by mohli ztracený majetek kompenzovat na úkor ruských společností působících na Ukrajině. Že by zákon v tomto sporu pomohl, přiznal krymský vicepremiér Rustam Temirgalijev. Druhou bouřkou na obzoru je padesát miliard dolarů, které nizozemský arbitrážní soud přiznal bývalým akcionářům ruské ropné firmy Jukos. Pokud by Rusko částku nezaplatilo a ani se nedohodlo na jiném vyrovnání, bývalí akcionáři by mohli požadovat zabavení ruského majetku po celém světě, jak se nedávno stalo Argentině. S navrhovaným zákonem v platnosti, včetně jeho "odvetné" části, by se mohla roztočit pěkná mela.

Je libo si zainvestovat v Rusku?

Uveřejněno 6. listopadu 2014 na ZET.cz.