Narodil jsem se v ní a s lety ji mám stále raději. Fascinace neubývá, spíše naopak. Dovedu si ji prožívat jako návštěvník z dalekého světa, který ji vidí poprvé.

Ten pocit, že jdu po chodníku, kudy kráčel třebas takový Golem a další postavy legend i reálných dějin. Představuji si i ty už dávno neexistující uličky židovského města obětované asanaci. I když ta secesní velkolepost Pařížské třídy se mi taky líbí.

Zbývá vám ještě 90 % článku