Kdo je nová Vysoká představitelka Federica Mogherini?

Federica Mogherini nastoupila do funkce Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 1. listopadu 2014, v době, kdy může zahraniční politika EU vyvolávat dojem, že má problémy souvisle reflektovat potřeby současného světa. Zároveň se jednalo a jedná o období, kdy unijní diplomacii nedá spát stále nevyřešený konflikt na Ukrajině, teroristické aktivity radikálních džihádistů v Evropě a obecně bující hrozba Islámského státu (IS), uprchlíci z Libye, Sýrie a dalších konfliktních zón atd. Od Mogherini se tak očekává splnění důležitých úkolů a zvládnutí velkých výzev. Především musí dát unijní zahraniční politice opět smysl, správný směr a uchopit potenciál jednotného hlasu Osmadvacítky.

Životopis
Federica Mogherini je jednačtyřicetiletá italská politička, která se do širšího povědomí dostala až loni v únoru, kdy byla jmenována ministryní zahraničí ve vládě Mattea Renziho. Do té doby získala stranou většího veřejného zájmu dvacetiletou praxi v oblasti politiky a rovněž titul z politických věd z římské univerzity La Sapienza. Ve své disertační práci se zabývala politickou filosofií a vztahem náboženství a politiky v islámu. V politickém spektru se řadí nalevo. Během studií se jako mladá představitelka radikálně levicových názorů stala členkou italské federace mladých komunistů. Později vstoupila do Demokratické strany levice, kde se sdružovala řada bývalých komunistů. Poslankyní pak byla v roce 2008 zvolena za středolevou Demokratickou stranu.

Reakce na navržení Federiky Mogherini do funkce Vysoké představitelky
Názory spojené s navržením Federiky Mogherini do funkce Vysoké představitelky obecně shrnul například European Voice: „Nejmladší ministryně zahraničí v italské republikánské historii je napadána pro svou politiku (příliš levicovou), své názory na Ukrajinu (příliš proruské), svůj životopis (příliš krátký) a dokonce i pro styl psaní na svém blogu (příliš naivní).“

Politická dráha Federiky Mogherini odstartovala v italské federaci mladých komunistů. Posléze se stala členkou Demokratické strany levice, za níž v roce 2008 poprvé usedla v parlamentu. Foto zdroj: Evropská komise

Proti jejímu jmenování vystupovaly například pobaltské státy a Polsko, které vnímaly Mogherini jako nezkušenou a příliš vstřícnou ve vztahu k Rusku. Vyčítán jí byl i údajný nedostatek zkušeností s východní Evropou, která ale v současnosti představuje pro EU jednu z největších geopolitických výzev. Pobaltští diplomaté si dále stěžovali, že Řím měl být neochotný k uvalení sankcí EU na Rusko, což ale zdroj z italského ministerstva zahraničí odmítl. Také považovali za nešťastné, že si Mogherini pro svou první cestu v rámci italského předsednictví vybrala Moskvu.

Naopak pro jmenování Federiky Mogherini Vysokou představitelkou byla Angela Merkel, které zkrátka nestálo za to jít do sporu s Matteo Renzim a Francoisem Hollandem.

Pozice k Rusku a Ukrajině
Při grilování před europoslanci se designovaná Vysoká představitelka musela především vypořádat s kritickými hlasy poukazujícími na její údajnou přílišnou vstřícnost ve vztahu k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Před europoslanci Mogherini prohlásila, že už Rusko nepovažuje za strategického partnera, avšak nadále tato země zůstává strategickým aktérem mezinárodních vztahů. Obnovení strategického partnerství do budoucna nevyloučila.

Během slyšení v EP vyjádřila Mogherini vůči Rusku ostřejší postoj než dříve, což uspokojilo většinu europoslanců. V případě dalšího ruského postupu na Ukrajině ani neváhala sankce dále navyšovat. Neopomínala však zdůrazňovat, že sankce nejsou cíl, ale nástroj v kombinaci s dalšími opatřeními.

Co se týče konfliktu na Ukrajině, dle názoru Mogherini je v zájmu EU, Ukrajiny i Ruska, aby bylo dosaženo politického řešení konfliktu. K tomu je nutné donutit Rusko k dialogu. Vojenské řešení vylučuje. Jakékoliv řešení pro Ukrajinu musí být založeno na její nezávislosti, suverenitě a teritoriální integritě a musí postupovat v souladu s Minským protokolem.

Aktuální kurz Vysoké představitelky ve vztahu k Rusku je možné vypozorovat v nedávno uniknutém interním dokumentu ESVČ ke vztahům EU a Ruska, v němž Mogherini navrhuje jednat s Moskvou metodou cukru (v některých ohledech udržovat spolupráci) a biče (pokračující ekonomické sankce, pokud se Rusko nestáhne z Ukrajiny). Za snahu předčasně posilovat vztahy s Ruskem však Mogherini sklidila kritiku na posledním lednovém zasedání Rady ministrů zahraničí. V situaci, kdy Rusko stále nejeví známky jakékoliv konstruktivní pozice vůči Ukrajině a dohodám z Minsku, považuje Rada podobné snahy za nepřípustné.

Pozice k Islámskému státu a Blízkému východu
Federica Mogherini označuje IS za teroristickou skupinu a vnímá jej jako hlavní globální hrozbu – „hrozbu pro nás všechny“. Ve vypořádávání se s IS by hlavní roli měly sehrát muslimské země, k čemuž je potřeba budovat regionální rámec na Blízkém východě.

Ve vztahu EU k Rusku chce Mogherini pokračovat v sankcích, zároveň by ale ráda s Ruskem spolupracovala v oblastech, jichž se sankce netýkají. Její názory jsou tak některými členy EU, platí to zejména o pobaltských státech a Polsku, vnímány jako příliš proruské. Foto zdroj: Evropský parlament

Vysoká představitelka zároveň připomíná, že islám nesmí a neměl by být identifikován s IS, který podle ní nemá s náboženstvím nic společného. Vylučuje politický dialog s islamistickými militantními skupinami. Řešení může zahrnovat i nějaké vojenské odpovědi, avšak opravdu udržitelné řešení bude politické.

V souvislosti s lednovými teroristickými útoky v Paříži hodlá Federica Mogherini o to více posilovat spolupráci se zeměmi v sousedství EU, které se potýkají s terorismem. Důraz je kladen na zvýšení objemu sdílených zpravodajských informací uvnitř i vně EU, a to především se státy jako Egypt, Alžírsko, Jemen či Turecko. Zmínit lze také apel na navýšení spolupráce v aktivitách zabraňujících financování teroristických sítí. Avšak za velmi zajímavou lze považovat další část jejího vyjádření z tiskové konference po poslední Radě ministrů zahraničí, kdy Mogherini hovoří o potřebě zvýšit kapacity pro schopnost naslouchat, hovořit a číst arabsky, aby bylo možné lépe rozvíjet vzájemnou komunikaci s arabským světem.

Evropská sousedská politika a rozšiřování EU
Federica Mogherini věří, že politika rozšiřování je nejlepší, ne-li jedinou, garancí pro dlouhodobou transformaci v ohledech demokracie, stability a ekonomického rozvoje. Zdůrazňuje potřebu udržovat plnou podporu Ukrajině ve všech možných výzvách. Stejně tak je nezbytné podporovat a spolupracovat s Moldavskem, Gruzií, Arménií, Ázerbajdžánem a Běloruskem. Právě nyní Rusko není partnerem EU, ale stále je to strategická země, se kterou se musí nadále pracovat na vzájemných vztazích.

Bude zajímavé sledovat, jakou obměnou či přerodem projde Evropská sousedská politika za „vlády“ Mogherini. Je již zvykem, že politika EU vůči nejbližším sousedům prochází za posledních pár let obměnami. V kuloárech se proslýchá, že stejně jako duo Ashton/Füle reagovali na arabské jaro revizí této politiky, tak ani Mogherini/Hahn nezůstanou pozadu.

Text je zkrácenou verzí odborného podkladu, jehož celé znění je k dispozici na internetových stránkách think-tanku Evropské hodnoty.

Klára Hendrychová je spolupracovnicí analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.