Vážený tazateli,
situaci, kterou popisujete, upravuje zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.) v ustanoveních § 386 a následujících. Dle této úpravy platí, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán.
Při poskytování náhrady za škodu způsobenou pracovním úrazem (nebo nemocí z povolání) se tak postupuje stejně jako u pracovních vztahů sjednaných na dobu neurčitou ovšem s výjimkou délky doby poskytování náhrady za ztrátu na výdělku. Taková náhrada bude poskytována pouze po dobu, na kterou byl pracovní vztah ujednán.
Po uplynutí této doby je možné poskytovat náhradu jen v případě, kdy lze na základě okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. To lze usuzovat například z toho, že byl pracovní poměr na dobu určitou předtím opakovaně prodlužován, anebo znovu uzavírán. Další indicií by mohlo být např. předběžné jednání o prodloužení pracovního poměru se zaměstnavatelem před úrazem.
Nevíme jak Váš pracovní poměru u zaměstnavatele probíhal v minulosti, podle toho by šlo určit, zda byste měl náhradu za ztrátu na výdělku i po skončení pracovního poměru.
Vše výše uvedené ale vychází z předpokladu, že Váš úraz je opravdu pracovním úrazem (Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.). Bylo-li tomu tak, byl zaměstnavatel povinen postupovat v souladu se zákonem:
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz projednat odškodnění jeho pracovního úrazu, a to bez zbytečného odkladu (§ 369 odst. 2).
Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
Plnění těchto povinností kontroluje inspekce práce. Nedodržel-li zaměstnavatel svoje povinnosti, můžete se na příslušný inspektorát obrátit s podnětem.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist