Ženy a muži v Česku, kteří se ucházejí o nižší a střední pozice a mají stejnou kvalifikaci a stejné životní podmínky, mívají také stejné šance získat práci. V některých případech zaměstnavatelé dokonce dávali přednost uchazečkám. Ukázal to experiment Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při institutu CERGE-EI, který se zaměřil na diskriminaci při příjímání do zaměstnání. Podle autora Vojtěcha Bartoše i podle šéfky organizace Gender Studies Heleny Skálové pokus zachytil ideální stav, v praxi jsou ženy v nevýhodnější pozici kvůli mateřství.
"Zaměstnavatelé se v průběhu času poučili. Pokud dostanou identické uchazeče, rozdíly nedělají. V realitě ale nemají lidé stejné podmínky. Ženy jsou znevýhodněny dlouhou pauzou mateřství," řekl dnes novinářům Bartoš.
Výzkumy ukázaly, že ženy v Česku kvůli dětem opustí trh práce i na několik let. Češky si zvykly rodičovskou "řetězit", po skončení první rodičovské mají obvykle hned další dítě, popsala Hana Hašková ze sociologického ústavu akademie věd. Ženy po dlouhé přestávce a s potomky pak obtížně hledají místo. Česko patří v EU k zemím s nejnižší zaměstnaností matek malých dětí, dodala socioložka.
V experimentu fiktivní životopisy mužů a žen dostalo kolem 600 firem. Obdržely zhruba 1200 mailů. O práci se ucházel muž a žena, jimž bylo 29 let, žili v manželství bez dětí, měli obchodní školu s maturitou, bakalářský titul, praxi ve třech společnostech, uměli anglicky, měli řidičský průkaz a doložili reference. Stejné podmínky popsali i fiktivní uchazeči a uchazečky, jimž bylo 41 let. Třetí skupinou byli jednačtyřicetiletí muži a stejně staré ženy se stejnou kvalifikací, ale se dvěma dětmi. Zájem měli o práci ve službách a prodeji, v bankách, pojišťovnách či podnikových finančních odděleních. Odpovědí od firem přišlo přes stovku.
Mezi mladšími dostali zhruba stejnou část odpovědí jen muži a jen ženy, zhruba polovinu obdrželi oba uchazeči. Mezi staršími bezdětnými větší část pozvánek dostala obě pohlaví, menší jen ženy. Mezi staršími bezdětnými menší podíl pozvání přišel jen mužům, část jen ženám, většina oběma. Rozdíly podle Bartoše ale nebyly tak významné. Projevily se spíš u kvalifikace. Víc odpovědí na méně kvalifikované pozice obdrželi muži, naopak u více kvalifikovaných míst výrazně víc pozvánek měly ženy.
Podle Bartoše se totiž ženy na rozdíl od mužů obvykle nehlásí na pozice, kde nesplňují všechny požadavky. "Životopisy žen jsou v průměru kvalitnější než životopisy mužů, kteří to prostě zkusí. Ženy jsou pak vnímány jako kvalitnější a motivovanější uchazeči," uvedl Bartoš.
Podle šéfky společnosti Gender Studies Heleny Skálové v praxi jsou pro zaměstnavatele ale většinou "populárnější" muži, roli hrají i předsudky. "Zaměstnavatelé upřednostňují ženy na některé pozice, kde třeba není taková kreativita, kde nebudou usilovat o postup a kde není zajímavý plat, o kterém by se vyjednávalo. Můžeme se dohadovat, zda ochota zaměstnavatelů není motivována snahou ušetřit. Ženy jsou totiž vnímány jako levnější, efektivnější pracovní síla," míní Skálová.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist