Kouzla klouzavého mandátu

Paleta námětů na změnu naší Ústavy je mimořádně pestrá. Jedním z témat je také tzv. klouzavý mandát, tedy situace, kdy člen parlamentu v případě získání místa ve vládě dočasně opouští svůj mandát a na jeho místo nastupuje náhradník. V případě demise se bývalý ministr vrací do parlamentu a náhradník do svého zaměstnání.

Klouzavý mandát je nabízen jako řešení častých absencí zejména ministrů-poslanců v Poslanecké sněmovně. Má být lékem na mnoho neduhů a přinést v podstatě samá pozitiva. Časem na práci v parlamentu počínaje a zajištěním pevné většiny pro vládu konče.

Přesto se ale s klouzavým mandátem objevují i nevýhody, respektive problémy obtížné k řešení.

V prvé řadě je prakticky vyloučené nasadit klouzavý mandát tam, kde nejsou náhradníci, tedy ve většinovém systému. Buď musíte konat doplňující volby, nebo stanovit, že u senátorů souběh funkcí možný je. Prvé řešení je nepraktické, druhé principálně nezdůvodnitelné (podstata mandátu je v obou komorách úplně stejná).

Zadruhé ne vždy musí být náhradník tím, koho voliči podporují. Představte si situaci, kdy někdo bude zvolen preferenčními hlasy, dokonce se stane členem vlády a v tu chvíli do parlamentu nastoupí jeho náhradník, kterého si voliči nepřáli. Za těchto podmínek může např. předseda vlády řešit o problém víc při vyvažování vlivu různých skupin či frakcí ve své straně a zvažovat, kde mu je který člověk více užitečný.

Zatřetí mohou nastat zajímavé situace s parlamentní imunitou. Zanikla by nástupem člena parlamentu do vlády dočasně i jeho imunita? Nemá-li mandát, neměl by mít ani imunitu. Kdyby ale ministr např. v důsledku podezření ze spáchání trestného činu z vlády odstoupil, potom by se vrátil do parlamentu a jeho imunita by se obnovila. Poněkud paradoxní situace.

Dost možná jsou tyto problémy řešitelné, ale bylo by dobré o nich vědět a mluvit předem a nebýt později překvapeni, že "tohle jsme (opět) nevěděli".

Původně publikováno v Právním rádci č. 2/2015.