Zákulisní informace z Bruselu ke kvótám na uprchlíky

Evropská komise na svém středečním jednání schválila plány v oblasti migrace, které byly ve středu po obědě zveřejněny. Během středečního odpoledne proběhla první jednání Komise s členskými státy, kde byly upřesňovány a vysvětlovány některé formulace.

Česká debata se logicky vede o kvótách, tedy o distribučním mechanismu na přemisťování a přesidlování uprchlíků do jednotlivých členských států EU. Zástupci Komise představili diplomatům jednotlivých zemí tři druhy kvót, které plánují navrhovat.

Zaprvé, Komise v rámci krizových opatření 27. května předloží návrh pro tzv. závaznou kvótu na relokaci (přemístění) uprchlíků v rámci EU. Prakticky to znamená, že by se stanovený počet lidí „kteří jsou v jednoznačné potřebě mezinárodní ochrany“ z jednotlivých zemí EU přerozdělil do dalších států. Komise až koncem května uveřejní svůj návrh počtu (což je nejdůležitější faktor), konkrétními kritérii výběru či institucionálním gestorem, který bude provádět výběr. Tento akt bude mít právní formu rozhodnutí, tedy v něm by byla role Evropského parlamentu pouze poradní a půjde o tvrdý boj na úrovni Rady, kde je pro schválení potřeba kvalifikovaná většina. Tedy dle Lisabonské smlouvy alespoň 55 % vážených hlasů členských států zastupujících alespoň 65 % obyvatel Unie.

Interní zdroje nám říkají, že dnes existuje neformální, byť nestabilní skupina států oponujících tomuto návrhu, která čítá 10 – 13 států. Hrubé rysy koalic lze vykreslit - jistě mezi odpůrci je ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Dánsko, Velká Británie (kde pravděpodobně bude využit opt-out). Situace s otazníkem bude u pobaltských zemí, které zoufale potřebují evropskou solidaritu vůči ruské agresi na mnoha frontách a mohly by tak ustoupit. Pro kvóty jsou jednoznačně Němci, Italové, Řekové, Francouzi, Švédové. Očekává se velká bitva.

Zadruhé, ke konci roku Komise interně plánuje navrhnout další relokaci (tedy přemístění počítající s délkou minimálně pěti let), která by měla navazovat na první krok. U ní není zatím jasná právní forma, tedy úroveň závaznosti a schvalovací proces.

Třetím krokem v oblasti kvót, kterého se česká média nejvíce chytla, je plán přesídlení (resettlement) na 20 000 lidí ze třetích zemí. Dle přepočtu by vyšlo 525 lidí na ČR, ovšem v horizontu let 2015 – 2016. Prakticky bychom si vybrali úspěšné žadatele o azyl z táborů například v Jordánsku či Turecku. Nejklíčovější však je, že tento akt má mít formu doporučení, tedy jde na rozdíl od prvního kroku o akt právně nezávazný. Část českých médií ho však nesprávně označuje za onu závaznou kvótu.

Toto nám dnes říkají interní zdroje z institucí, byť se parametry mohou s jednáním měnit.

Kritické komentáře think-tanku Evropské hodnoty k mechanismu povinných kvót naleznete na DVTV, v Událostech, komentářích či v komentáři na Respektu. Rozpracovaná doporučení pro českou imigrační politiku vzniklá v rámci Národního konventu o EU naleznete zde.

Pro komentáře jsou k dispozici:

• Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty: hokovsky@evropskehodnoty.cz, +420 775 031 108
• Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty: janda@evropskehodnoty.cz, +420 775 962 643