Proč je Čína důležitější než Fed

Zatímco americká ekonomika pomalu směřuje k obratu, mnoho lidí se zabývá otázkou, co to bude znamenat pro nás ostatní. Uvědomme si jednu věc: původcem velkých ekonomických posunů je často Asie, a proto bychom si měli více všímat toho, co se právě teď děje v Číně.

 Takzvaný problém s Čínou a jejími devizovými rezervami není tím, čím by se mohl zdát být. Možná právě o to jde vzhledem k tomu, že se Čína dostala od 4% přebytku v roce 2014 k letošnímu 1% úbytku. Část z toho se však dá „připsat“ na vrub požadavku na snížení povinných minimálních rezerv, který představuje potřebu zakonzervovat 61 mld. USD na každých 25 základních bodů, o které budou PMR sníženy.

Přebytek kapitálového a finančního účtu v % HDP

Zdroj: Bloomberg

Mezitím se čínský běžný účet pomalu zotavuje….

Běžný účet Číny jako procento HDP

Zdroj: Bloomberg

M2 je čistým příjemcem historického přebytku běžného účtu.

M2 Čína, absolutní a 12 měsíční změna

Zdroj: Bloomberg

Čína právě ohlásila nejnižší HDP za posledních 24 let – pokud ale chceme odhadnout dopad snižování PMR v USD a samozřejmě propojení s prodejem nulových kuponových dluhopisů po celém světě a zejména v USA, musíme se podívat na následující:

Zdroj: Bloomberg 

PMR jsou nyní na 18,50 % – dvacetiletý průměr je 12,00 %. Nicméně za předpokladu, že k opětovnému nastartování čínského růstu směrem k předpovědím „Hedvábné stezky“ je potřeba více podnětů, lze střízlivě odhadovat, že PMR bude nutné snížit. Požadavek BIS je 4,5 % a Spojené Státy od července 2013 uvádějí 6-8 %. Jinak řečeno, bankovní sektor smí mimo USA používat pákový efekt na úrovni dvaadvacetinásobku a 12,5 % v USA – předpokládejme tedy, že Čína směřuje ke dvacetiletému průměru ve výši 12 %.

Výpočet pak vypadá takto:

(61 mld. USD * ((20-12))*4 = 1,952 mld. USD. (61 mld. USD na 25 zb, krát 8 % výsledná změna))

Čínské devizové rezervy včetně „ztráty ze snižování PMR“

Zdroj: Bloomberg

 Navíc, depozitní účet u Fedu, tj. peníze ostatních centrálních bank, zůstává od roku 2013 v součtu víceméně beze změn, nyní je však největším „podílníkem“ Japonsko, které nahradilo Čínu:

Zdroj: Fed

Dejte si tento čínský „negativní tok“ dohromady s peněžními údaji z USA:

Zdroj: Fed

Je jasné, že odvěký proud na amerických trzích s dluhopisy se změnil – je možné, že Čína by se klidně mohla stát katalyzátorem pro významné snížení amerických úrokových sazeb dříve, než Fed přijde se svým „margin call“/normalizačním zvýšením sazeb ve druhé polovině roku 2015.

Za svou poměrně dlouhou finanční kariéru jsem si stihl povšimnout, že změny nikdy nezačínají ve Washingtonu (Fedu). Často pramení z Asie. Během mých prvních dnů na finančních trzích to bylo Japonsko (krach z roku 1987 začal v Tokiu), nyní je to Čína.

Čína „zachránila“ svět díky svým ohromným peněžním stimulům v letech 2008/09. Tím se však jen získal čas. Nyní chce Čína zahájit iniciativu „Hedvábná stezka“, ale pokud na to chce uvolnit kapitál, musí snížit své téměř nulové úroky na státních dluhopisech…

Můj názor však zůstává stejný: sazby pomalu porostou vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům, avšak ... povede to k evropské recesi a americkému koketování s recesí. To naznačuje větší tlak na 1,5 % u desetiletých amerických dluhopisů, protože jestli Fed nastartuje motory až v roce 2016, bude už pozdě.

Zkrátka: před koncem roku vidím 3,25 % na desetiletých dluhopisech a poté pokles na 1,5 % ve světle recese v USA. Zlato vidím na 1 425/50 za unci vzhledem k tomu, že obrat od pevných příjmů prospěje komoditám na nulovém odhadu. Hmotné vs. nehmotné, zajištění proti inflaci vs. deflace.

Stále neúnavně pracuji na Steenově kronice: Návod pro rok 2016 a dále, ale chtěl jsem se podělit o své pocity z vývoje v Číně, protože to má vliv na současný pohled na sazby.