Jsou letošní vedra extrémní? Bude i hůř.

Čekají nás vedra a sucha – připravme se na to.

Meteorologové varují před nadcházející vlnou veder, nejsilněji zasáhne Prahu a Brno.

Kvůli mimořádně teplé zimě skiareálům klesly meziročně tržby i návštěvnost o třetinu.

Takovéto titulky budeme nejspíš v budoucnu vídat častěji. Nasvědčují tomu teploty naměřené v minulých letech i nová studie vědců z Karlovy univerzity.

Klimatologové ze všech koutů světa nás už mnoho let varují před rizikem, které s sebou přinesou dopady klimatických změn, pokud brzy dramaticky neomezíme emise skleníkových plynů.

Že stojíme na rozcestí potvrzuje i studie^[1] vědců z Univerzity Karlovy, která se zabývá přímo územím České republiky. Závěry studie ukazují, že když přestaneme do atmosféry vypouštět oxid uhličitý, metan a podobné plyny, snížíme tím oteplení našeho území během příštích zhruba čtyřiceti let skoro o polovinu. Například zvýšení průměrné teploty by v daném období mělo dosáhnout 2,5 stupňů v případě vyšších emisí, ale citelně nižší hodnoty 1,5 stupně v případě, že emise omezíme.

Důsledky naší volby

Léto se během příštích čtyř desetiletí nejspíše „prodlouží“ až o pět týdnů (přibyde až o 35 „letních dnů“, kdy se teplota vyšplhá nad 25 stupňů), vyplývá z výstupů klimatických modelů. Oteplení s sebou přinese také více horkých vln. Zatímco dříve Česko rozpálily průměrně 1-2 vlny veder ročně, už za dvacet až čtyřicet let jich může být dvojnásobný počet, nesnížíme-li objem produkovaných emisí. Ve výsledcích použitých modelů není zahrnut efekt městských tepelných ostrovů, kde městské oblasti jsou všeobecně teplejší než okolní venkovské oblasti, protože nejsou tolik porostlé vegetací a více akumulují teplo. Efekt městských tepelných ostrovů zvýšení teplot ještě umocní. Zejména ve velkých městech obyvatelé pocítí vysoké teploty silněji, než na první pohled vyplývá z výstupů klimatických modelů použitých v uvedené studii.

V příštích desetiletích nás čekají velké výzvy. Dopady klimatických změn samozřejmě zatíží i ekonomiku. Němečtí vědci například spočetli, že v druhé polovině 21. století naše západní sousedy vyjde lékařská péče, poskytovaná v souvislosti s horkými vlnami, šestkrát dráž než dnes^[2]. Ekonomické ztráty způsobené sníženou produktivitou práce během vln veder pak vyčíslili na čtyřnásobek dnešních hodnot. Je dobře možné, že se na našem území podobné dopady projeví spíše citelně než slabě, v sousedním jižním Německu se totiž ekonomické důsledky horkých vln projeví v rámci SRN nejsilněji.

Vyplatí se přizpůsobit budovy i jejich okolí

Teplota kromě produktivity práce ovlivňuje také například kvalitu spánku. Když vezmeme v potaz, že až 90 % času trávíme uvnitř budov, je zřejmé, že bude nesmírně důležité, jak dobře dokážeme přizpůsobit budovy nadcházejícím klimatickým změnám. Teplotu nejen v našich domovech můžeme ovlivnit různými způsoby – energeticky náročnějšími – jako například klimatizací, a úspornějšími – jako například zajištěním kvalitní izolace budovy, použitím stínících prvků, nočním chlazením s přirozeným větráním budovy nebo výsadbou zeleně na vhodných místech. Každý krok ve směru úspory energií bude důležitým, a na to je potřeba myslet i při přípravách adaptace budov na změny klimatu.

Kvalitní izolace samozřejmě pomůže nejen v létě udržet horko venku, ale i v zimě udržet teplo uvnitř. Zimy sice podle studie budou čím dál teplejší, topit se ale aspoň část roku určitě bude. Zajímavé je, že teplotní nárůst bude relativně větší během chladné části roku. To jistě pomůže snížit účty za topení během topné sezony a také omezit emise spojené s topením, příznivce zimních sportů a provozovatele skiareálů však nepotěší. Sněhu na horách do čtyřiceti let ubyde až o třetinu.

Závěr

Klimatické změny jsou bezesporu jedním z nejnaléhavějších globálních rizik, kterým lidstvo v současné době čelí. Nevyhnou se ani území České republiky. Jak dobře budeme snášet jejich důsledky záleží hlavně na tom, zda přestaneme produkovat nebezpečné objemy skleníkových plynů a jak dobře se připravíme na dopady změn klimatu, které jsme už naprogramovali do setrvačníku klimatického systému.

Odkazy:

1) http://glopolis.org/soubory/7571/Vysledky_regionalnich_klimatickych_modelu_pro_CR.pdf

2) https://www.ifw-members.ifw-kiel.de/publications/costs-of-climate-change-the-effects-of-rising-temperatures-on-health-and-productivity-in-germany