Rozpočet na příští rok bez emocí. Analýza Demagog.cz ukazuje, kdo kolik dostane

Ve středu 9. prosince 2015 schválili poslanci návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Tento zákon, který je jedním ze základních zákonů pro fungování země, byl do sněmovny předložen 30. září 2015 a jeho parametry poslanci schválili v prvním čtení 21. října 2015.

Schodek 70 miliard byl poslanci i některými analytiky velmi kritizován. V době robustního ekonomického růstu jej například pravicová opozice pokládá za zbytečně vysoký. Vláda ovšem argumentuje tím, že nechce podvázat hospodářský růst a tlumit investice a také že výsledek rozpočtu bude výrazně lepší právě s ohledem na růst ekonomiky. Tak se to děje i v letošním roce (následující tabulka tuto skutečnost neodráží, celkový výsledek rozpočtu není zatím znám). 

Jako každý rok se v průběhu projednávání projevila značná kreativita jednotlivých poslanců, kteří chtěli dle svých představ a dle postojů politických stran více finančně akcentovat některé priority. Poslanci se tak ve třetím čtení museli vyrovnat celkem s 39 pozměňovacími návrhy.

Mezi návrhy najdeme jak drobné přesuny v rámci jednotlivých kapitol, tak komplexní pozměňovací návrhy. Jeden takový (č. 3299) předložil Zbyněk Stanjura ve spolupráci s dalším poslanci ODS a identifikuje výdaje v hodnotě více než 24 miliard napříč jednotlivými kapitolami, které přesouvá do kapitoly Všeobecná pokladní správa, odkud pak můžou být v průběhu roku operativněji využity na krytí nepředpokládaných výdajů.

V reakci na aktuální bezpečnostní situaci předkládá poslanec Marek Černoch (Úsvit) dva návrhy (č. 3281 a 3282), kde přesouvá celkem 8 miliard na posílení ochrany státních hranic.

Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) chce na podobný účel použít 30 milionů z rozpočtu Ústavu pro studium totalitních režimů (č. 3273), zatímco jeho stranická kolegyně Marta Semelová chce 50 milionů z rozpočtu ÚSTRu (z celkových 174 milionů) použít na dofinancování mezd zdravotních sester (č. 3267).

Schváleno jich však bylo jen několik, převážně přesuny v rámci kapitol v návaznosti na služební zákon (návrh A5), navýšení rozpočtu některých institucí (A4) a navýšení rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy celkem o 450 milionů (A2, A3).

I přes toto navýšení se podíl výdajů na školství v poměru k HDP neustále snižuje.

Příjmy

Návrh státního rozpočtu na rok 2016 počítá s nárůstem příjmů o 62,4 mld. Kč, po odečtení vlivu finanční pomoci od EU a dalších finančních mechanismů o 56,6 mld. Kč.

Tento nárůst má především spočívat ve vyšších výnosech daní, tedy nárůstu v kategorii daňových příjmů, konkrétně: výběr daně z přidané hodnoty má být vyšší o 17,5 mld. korun, o bezmála 11 mld. korun více chce ministerstvo financí vybrat na daních z příjmu a o dalších téměř 2 mld. korun více na odvodech z loterií a dani z hazardu. Bez výraznější změny zůstávají výnosy z daně majetkové, z nabytí nemovitých věcí, ostatní daně a poplatky, poplatky za znečišťování životního prostředí, odvody za elektřinu ze slunečního záření, a odvody za odnětí půdy. Při srovnání návrhů na rok 2015 a 2016 dosahuje očekávaný nárůst 44,6 mld., při srovnání očekávané skutečnosti za rok 2015 a návrhu na rok 2016 potom 33,3 mld. Kč.

Zpráva k návrhu rozpočtu v příjmové bilanci počítá také s dopadem zavedení elektronické evidence tržeb (str. 13) a to v podobě inkasa vyššího o 2 mld. Kč. Toto opatření by mělo začít fungovat v průběhu roku 2016, nicméně legislativa, která ho zavádí, je teprve v procesu schvalování v Poslanecké sněmovně, kde naráží na odpor opozice. Schválena dosud nebyla ani plánovaná novela zákona o daních z příjmu, přinášející navýšení daňového zvýhodnění pro rodiny s dětmi; ta by se na příjmech rozpočtu projevila naopak negativně.

Výdaje

Podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích státního rozpočtu se očekává ve výši 56,6 %. V porovnání se schváleným rozpočtem roku 2015 dochází ke snížení tohoto podílu o 1,9 p.b., zejména vlivem snížení výdajů kapitoly Státní dluh. Dlouhodobě se podíl mandatorních výdajů drží lehce nad polovinou celkových výdajů.

Kapitálové výdaje (investice) jsou pro rok 2016 rozpočtovány ve výši 77,7 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2015 dochází k nárůstu 1,9 mld. Kč. V poměru k HDP zde však dochází ke snížení z 1,8 na 1,67 %. I když meziročně kapitálové výdaje rostou, jejich rozpočtovaný objem na rok 2016 je ovlivněn ukončením programového období 2007 - 2013 v roce 2015 a pomalejším náběhem programů a projektů nového programového období 2014 - 2020 s ohledem na jejich připravenost. Lze předpokládat, že i v roce 2016 budou zapojeny nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let v jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Běžné výdaje jsou rozpočtovány ve výši 1 173,2 mld. Kč, oproti rozpočtu na rok 2015 rostou o 30,5 mld. Kč. K významnému nárůstu dochází u transferů veřejnoprávním a soukromoprávním subjektům (národní dotace, opozice tuto položku nazývá “Babiš sobě”), u platů a souvisejících výdajů a u transferů obyvatelstvu. Pokles oproti roku 2015 zaznamenávají neinvestiční nákupy a související výdaje.

Při pohledu na jednotlivá ministerstva dostává jednoznačně největší krajíc Ministerstvo práce a sociálních věcí (výdaje na důchody, na sociální dávky atd.), přes tento resort proteče více než polovina rozpočtu. Mezi nejmenší ministerstva z pohledu rozpočtu pak patří Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zdravotnictví nebo Ministerstvo životního prostředí.

Nejvíce si oproti minulému roku podle návrhu polepší ministerstvo dopravy. Navýšeny jsou pro volební rok zejména prostředky pro transfery rozpočtům ústřední úrovně - tedy obcím a krajům pro výstavbu infrastruktury.

O téměř 10 % je navýšen i rozpočet Ministerstva obrany. Kvůli předpokládanému vysokému růstu HDP v letošním i příštím roce však u výdajů ministerstva obrany dochází k poklesu vůči HDP a závazku vůči NATO (2 % HDP) se ani neblíží.

Oproti minulému roku si pohoršilo pouze Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství. Mírně si polepší věda a výzkum, která nemá samostatnou rozpočtovou kapitolu a výdaje jsou rozprostřeny napříč rezorty (vycházíme z kapitoly 5.12. Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Dokumentaci k návrhu zákona).

To bylo pouze několik zajímavostí k přijatému rozpočtu, opoziční strany kritizovaly řadu dalších opatření, zástupci vládních stran na druhou stranu vyzdvihují snižující se deficit, zlepšující se výběr daní a další momenty. Pro roky 2018 nebo 2019 dokonce Sobotka s Babišem připustili (Idnes), že by státní rozpočet mohl být za jistých okolností vyrovnaný. Máme se tedy na co těšit. Můžeme však s klasikem pouze suše konstatovat, že podobné prohlášení dal Babiš již před rokem a půl u Václava Moravce (ČT), kde ovšem jako možný termín vyrovnaného rozpočtu označil rok 2017.