V centrech sdílených podnikových služeb je nedostatek jazykově vybavených zaměstnanců, řešením mohou být cizinci

Zaměstnanci center sdílených podnikových služeb (SSC/BPO) musí být nejen odborně zdatní, ale musí ovládat i cizí jazyky. Kromě vysoké technické erudice anebo právního, ekonomického či IT vzdělání by měli zaměstnanci ovládat perfektní angličtinu a alespoň ještě jeden cizí jazyk, a to často i málo obvyklý – například finštinu, švédštinu či holandštinu. Celkem se v českých SSC a outsourcingových centrech hovoří 31 jazyky.

„Průměrně se v jednom centru hovoří 9 různými evropskými jazyky, v některých jich však zaměstnanci musí ovládat daleko více. Například ve společnosti Infosys hovoří zaměstnanci 15ti jazyky, v OKIN PBS zase 14ti. Nutno podotknout, že znalost cizích jazyků se odráží i na finančním hodnocení zaměstnance a může udělat až 15 % celkové výše,” uvádí Jonathan Appleton, výkonný ředitel asociace ABSL.

I když se znalost jazyků v České republice v posledních letech výrazně zlepšila a 42 % populace se domluví jedním a 24 % dvěma cizími jazyky, stále to není pro plánovaný růst segmentu sdílených podnikových služeb dostatek. „Očekáváme, že do roku 2020 dosáhne segment kulatých 100 000 zaměstnanců, což znamená pro HR oddělení našich členů získat 35 000 nových talentovaných kandidátů,“ vypočítává Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru sdílených podnikových služeb, s tím, že se firmy budou muset při náboru zaměstnanců orientovat i na cizince a rodilé mluvčí. Již v současné době pracuje v centrech sdílených podnikových služeb v průměru 34 % cizinců, přičemž valná většina z nich přichází z Evropské unie.

Tento trend potvrzuje i Jan Skoták, ředitel regionálního centra, Infosys v České republice: „Infosys je globální a diversifikovaná společnost, která nabírá lidi na základě jejich znalostí a dovedností. V současné době prakticky nerozlišujeme, zda kandidáti přichází z České republiky nebo ze zahraničí, díky čemuž máme poměrně vyrovnaný mix Čechů a cizinců takřka v poměru 50:50. Dle našich zkušeností je Česká republika pro lidi přicházející ze zahraničí atraktivní zemí. Jsme schopni přilákat nejen cizince z východní Evropy, tedy ze zemí jako je Rumunsko či Bulharsko, ale úspěšní jsme i při náboru talentů ze západoevropských zemí jako Francie, Německo či Španělsko a Itálie.“

Podle Marty Jarošové, HR manažerky sdíleného podnikového centra Lufthansa, které operuje na českém trhu, jsou však zajímaví i kandidáti mimo Evropskou unii, například z balkánských zemí. Pro kandidáty z tohoto regionu je Česká republika velmi atraktivní lokalitou z důvodu nabídky stabilního zaměstnání a dalších příležitostí pro rozvoj.

Jak podotkl Ota Kulhánek, ředitel Accenture Business Services, dobrou zprávou je skutečnost, že cizinci mají obvykle tendenci zůstávat v České republice delší dobu. Zkušenost v českém centru sdílených podnikových služeb neberou jen jako krátkodobou brigádu, ale jako zajímavý cíl své kariéry. „V případě kandidátů ze zemí mimo Evropskou unii však přijímací proces komplikuje relativně zdlouhavý imigrační proces, který neodpovídá dynamice celého oboru, a proto samozřejmě vždy preferujeme české uchazeče.“

Dle personální agentury Grafton Recruitment přitom není nábor cizinců doménou jen sdílených podnikových služeb. Naopak, je řešením nedostatku kandidátů v celé řadě oblastí, například u dělnických profesí. Uchazeči zde však musí zvládat alespoň základy češtiny a preferováni jsou občané Evropské unie. „Nejčastěji jde o pracovníky ze Slovenska, Polska, Bulharska či Rumunska,“ uvádí Martin Ježek, Business Development Director ve společnosti Grafton Recruitment, a dodává: „V případě kvalifikovaných technických či IT pozic firmy nabírají hojně i občany Ruska a Ukrajiny, a to díky jejich perfektnímu technickému vzdělání.“

Výuka cizích jazyků na českých školách tedy stále není dostatečná. Na trhu stále chybí IT, marketingoví či ekonomičtí experti s dobrou znalostí němčiny, skandinávských jazyků, holandštiny ale i dalších malých evropských jazyků. Jde přitom často o jazyky, jejichž výuku české univerzity ani běžně nevyučují, s výjimkou filozofických fakult. „ABSL i její členové se snaží o spolupráci s univerzitami s cílem nabídnout perspektivní zaměstnání absolventům českých vysokých škol. Osvěta v oblasti kariérních možností v našem oboru stejně jako možnosti realizací studentských praxí u našich členů by mohlo studenty podnítit ke studiu cizích jazyků i perspektivních oborů,“ uvedl Jonathan Appleton z ABSL.