Společnosti chtějí šetřit, ale uspořené prostředky neumějí účelně využít

Studie společnosti Accenture s názvem Increasing Agility to Fuel Growth and Competitiveness (Zvyšování agility pro podporu růstu a konkurenceschopnosti) ukázala, že pouze 21 % respondentů je přesvědčeno, že vedení jejich firmy zavedlo opatření, která zajistí dosažení stanovených cílů při snižování nákladů. Pouhých 23 % uvedlo, že jejich společnost identifikuje a ukončuje obchodní aktivity a investice, které jejich organizaci nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. V důsledku toho méně než třetina respondentů (30 %) uvedla, že opětovné investování prostředků získaných díky šetření nákladů je v souladu s obchodní strategií společnosti.

„Společnost by měla přímo propojit svoji strategii snižování nákladů s tím, jak jsou ušetřené prostředky znovu investovány, aby zajistila udržitelný růst," uvedl Kris Timmermans z divize Accenture Strategy. „Jak ukazuje naše studie, mnoho společností takto neuvažuje. Aby se ze snižování nákladů nestal začarovaný kruh, je potřeba od počátku vědět, co přispívá k růstu společnosti, a co nikoliv, a kam je zapotřebí investovat ušetřené prostředky."

Pro dokreslení problémů spojených s řízením strategických nákladů uveďme, že pouze 36 % respondentů je přesvědčeno, že si jejich společnost udržela výhody spojené se snižováním nákladů. Méně než jedna čtvrtina respondentů (24 %) je přesvědčena, že jejich společnost má flexibilní provozní model, který je nezbytný pro to, aby se mohla adaptovat a důsledně plnit svoji obchodní strategii nebo se soustředit na aktivity, jež vedou k růstu a ziskovosti.

Situaci zhoršuje nedostatečná shoda generálních a finančních ředitelů. Téměř polovina (51 %) generálních ředitelů je přesvědčena, že jejich společnost upřednostňuje a alokuje zdroje do činností, které přinášejí jejich společnosti přidanou hodnotu, oproti pouhým 34 % finančních ředitelů se stejným názorem. 70 % generálních ředitelů uvedlo, že jejich společnost posuzuje návratnost investovaných ušetřených prostředků formou formálních přehledů investičních úspěchů, avšak s tímto názorem souhlasí pouhých 49 % finančních ředitelů. Pouhá pětina (20 %) generálních ředitelů připouští, že priority v oblasti opětovných investic se řídí nejrychlejší návratností investice, a 30 % finančních ředitelů s tímto názorem souhlasí.

Respondenti byli zajedno v oblasti investic do digitálních technologií – více než 54 % tyto investice realizuje a 61 % si je vědomo, že šiřší využití technologií by umožnilo fungování jejich provozního modelu za poloviční náklady. 85 % respondentů uvedlo, že digitální podnikání umožňuje strategický růst. Téměř stejná část (82 %) souhlasí s tím, že digitální strategie umožňuje zavedení nových provozních modelů.

„Studie potvrzuje, že digitální obchodní strategie hrají důležitou roli při zajištění potřebné flexibility a schopnosti reagovat na změny trhu, ale vedení musí být sladěno v oblasti obchodní strategie a řízení nákladů, pokud chce dosáhnout udržitelného růstu," uvedl Donniel Shulman, který má ve společnosti Accenture na starosti služby a řešení pro klienty z výrobních odvětví (Products). „Pokud společnosti chtějí uspět, musí využívat a zpeněžit dostupné údaje, budovat obchodní inteligenci, podporovat rychlost, uspíšit inovace a digitalizovat tradiční obchodní funkce a kapacity."

Studie také ukázala, že společnosti, které mají v úmyslu přelít ušetřené prostředky do růstu, a definovaly celopodnikovou strategii, jsou častěji přesvědčeny, že technologie, digitální strategie a digitální podnikání představují zásadní činitele. Stejně tak firmy s flexibilními provozními modely věří, že technologie, digitální strategie a digitální podnikání umožňuje snižování nákladů, využití pokročilých obchodních modelů a strategický růst. Následující body ilustrují některé rozdíly mezi odvětvími:

• Vedení zavedlo správná opatření, aby zajistilo snižování nákladů: S tímto prohlášením nejčastěji souhlasí respondenti z oblasti zdravotnických technologií (33 %) a výroby průmyslových zařízení (31 %).
• Obchodní aktivity a investice, které společnosti nepřinášejí přidanou hodnotu, jsou identifikovány a eliminovány. Zavedení tohoto opatření do praxe nejčastěji potvrdili výkonní manažeři z oblasti zdravotnických technologií (35 %), výroby spotřebního zboží (33 %) a automobilového průmyslu (30 %).
• Upřednostňujeme rozpočtové výdaje, které naší společnosti přinášejí přidanou hodnotu: S tímto prohlášením nejčastěji souhlasili respondenti z odvětví energetiky (46 %) a služeb (44 %).
• Udržujeme si výhody strategického snižování nákladů: Nejčastěji souhlasili respondenti z oblasti zdravotnických technologií (53 %), zatímco v segmentech výroby průmyslových zařízení (27 %) a bankovnictví (28 %) s tímto konstatováním souhlasili nejméně.
• Nejčastější cíle investic úspor ze strategického řízení nákladů: Chemický průmysl (65 %), automobilový průmysl (64 %), zdravotnictví (64 %) a výrobci spotřebního zboží (58 %) nejčastěji vynakládají tyto prostředky na digitalizaci. 63 % podniků podnikajících v oblasti průmyslových zařízení je využívá pro zavádění nových produktů a služeb a 60 % maloobchodu využívá tyto prostředky pro geografickou expanzi.