Integrátor se širokým záběrem

Kterým oblastem se primárně věnujete v České republice?

Převažující podíl obratu Atosu v České republice realizujeme ve veřejné správě. Není to úplně optimální, jelikož tento trh je málo stabilní. Máme unikátní kompetence v oblasti sociálního zabezpečení a v oblasti výroby osobních dokladů. Našimi nejvýznamnějšími a dlouhodobými zákazníky jsou Česká správa sociálního zabezpečení a Státní tiskárna cenin, která dále poskytuje svoje služby ministerstvu vnitra.

Pro ČSSZ jsme vybudovali více klíčových informačních systémů, kterým také poskytujeme podporu.

Další z vertikál, ve kterých působíme, jsou telco, média a utility, jde o projekty v oblasti telekomunikací a u energetických firem. Kromě uvedených segmentů máme významné zákazníky také v průmyslu a oblasti finančnictví.

Kromě České republiky máte v kompetenci také Slovensko. Můžete srovnat oba trhy?

Zákazníci z oblastí bankovnictví, pojišťovnictví, energetiky nebo telekomunikací čelí v obou zemích obdobnému konkurenčnímu tlaku a regulacím, které mají původ v evropské legislativě.

Česká vláda má na rozdíl od slovenské definovanou strategii pro Jednotný digitální trh EU a já osobně velmi oceňuji dobře koncipovanou Národní iniciativu Průmysl 4.0, kterou jen před nedávnem publikovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Velké rozdíly mezi Českem s Slovenskem vidím v dodávkách a IT službách pro veřejnou správu. V Čechách mi tento tržní segment připadá takřka iracionální. Vidíme velmi nízkou schopnost veřejných institucí obstarat si informační systém v přiměřené ceně, kvalitě a čase.

Zmínil jste koncept Industrie 4.0. Jaká je pozice Atosu vůči této iniciativě?

Industrie 4.0 je iniciativou německé vlády a je důsledkem širšího fenoménu označovaného jako Digital Transformation.

Cílem iniciativy je hledání odpovědí jak "propojovat" lidi, stroje, systémy a služby internetu do komplexního organismu, díky čemuž Industry 4.0 vytvoří vlastní důvěryhodnou síť, která se sama optimalizuje v reálném čase.

Mezi základní kameny vyplývající z i4.0 patří: integrovaná výroba (PLM, MES, ERP), cloud, Internet věcí (Internet of Things), Connected Machines, Machine To Machine, Energy Management, Business Intelligence & Data Analytics, Social, Mobile, Security. Za každým z těchto hesel se ukrývají vize, které by vydaly na několik odborných článků.

Strategie společnosti Atos je být jedním z lídrů v Industry 4.0. Abychom dokázali trhu svoji kompetenci, vstoupili jsme do kooperace s Technickou univerzitou ve Vídni. Ta buduje pilotní továrnu na výrobu inteligentního elektrického kola, kde chce implementovat Industry 4.0 ve velmi komplexní podobě. Atos je její exkluzivní IT systémový integrační partner s klíčovou rolí v tomto projektu.

Jak je váš názor na dnes velmi frekventovaný fenomén big data? Vědí firmy, kde ve svých datech hledat onu přidanou hodnotu?

Fenomén big data dnes není jasně ohraničený ani podrobně definovaný. Úspěšné obchodní případy, které spadají do kategorie big data, jsou velmi často příběhy startupů. Jsou postaveny na jednom konkrétním nápadu nebo široce poskytované službě, jejich úspěch lze těžko převést do jiných prostředí.

Do tohoto přicházejí technologické firmy, které ve snaze uchopit big data jako prostor pro prodej komodit prezentují nástroje na zpracování velkých dat. V jejich prezentacích mi však často chybí byznysová pointa.

Realizovali jste nějaké projekty v této oblasti?

Například na Slovensku jsme v oblasti energetiky realizovali projekt RISK1, jehož součástí byl i základní výzkum v oblasti big data. Zde jsme měli možnost zkoumat tuto problematiku z mnoha úhlů a analyzovali jsme různé analytické postupy, které se dají realizovat právě jen díky novým technologiím.

Jeden ze závěrů, laicky řečeno, je, že v prostředí malých trhů, jakými jsou Česko nebo Slovensko, bychom spíš než o big datech měli hovořit o potřebě fast dat, rychlých dat. O řešeních, která pracují v reálném čase a dokáží zpracovat velké objemy dat. Ve většině případů se totiž jedná o analytické úlohy.

Například jeden z analyzovaných problémů se týkal predikce výroby a spotřeby v lokalitách s instalovanými obnovitelnými zdroji na různých napěťových úrovních. V této úloze jsme analyzovali data z deseti různých meteorologických předpovědí (SHMÚ, Aladin, Meteocentrum v britském Readingu, norský server a další), historická data z výroby fotovoltaických elektráren, historická data o spotřebě na odběrných místech v dané lokalitě, okamžitou výrobu, okamžitou spotřebu, akumulační potenciál v dané lokalitě, rychlost přechodu fronty oblačnosti, míru radiace v ovzduší a další vstupy. Výsledkem byly scénáře řízení lokální energetické bilance.

Toto je ukázka jednoho z možných scénářů, které bychom bez technologií big data nemohli realizovat, ale přitom jeho výstupy budeme potřebovat pro efektivní lokální řízení výroby, distribuce a spotřeby energie.

Jednou z dalších oblastí, které se dlouhodobě věnujete jsou projekty ve školství. Jak školám pomáháte?

Budu mluvit o vysokých školách. Máme s nimi dva typy vztahů. Zaprvé jim nabízíme špičkové technologie. Nemluvím jen o výpočetní, ale také o laboratorní technice a simulačních pracovištích. Tady bych rád zmínil, že nás velmi potěšilo, když se nedávno Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, stala nejlépe hodnocenou univerzitou v Čechách a na Slovensku v žebříčku Times Higher Education (THE). Tato univerzita využívá High Performance Computing System od Bullu (loňská akvizice společnosti Atos).

Druhou formou spolupráce představují projekty ve výzkumu a vývoji. Atos má vlastní výzkumné jednotky, které v této chvíli působí ve zhruba stovce běžících projektech financovaných z programu Horizont 2020, anebo jeho předchůdce FP7. Jsme schopni pomoci univerzitám vstoupit do těchto projektů.

V jakém stavu je proces digitalizace tuzemského školství? Co mu podle vás brání?

Důvodů, proč školství digitalizovat, je více a pomůžu si příkladem z odborného školství. Zástupci průmyslu dlouhodobě naříkají nad připraveností absolventů pro praxi, nemluvě o nevhodné struktuře a počtech. Studenti se už přes dvacet let učí stále totéž a učitelé nereflektují nové trendy a potřeby.

Jenže není vůbec lehké sledovat trendy v průmyslových odvětvích a dostatečně pružně je přenášet do učebních osnov. Této flexibility umíme dosáhnout vytvářením digitálního vzdělávacího obsahu, jeho plošným zpřístupněním a průběžnou adopcí podle požadavků z praxe. Atos má zvládnutou interakci mezi zaměstnavateli a tvůrci digitálního učiva po organizační, ale také metodické stránce, a sám je schopný zajistit technickou výrobu na míru šitého vzdělávacího obsahu.

Aby se proces digitalizace vzdělávání spustil, je nutné v první řadě přijmout politické rozhodnutí, že se na toto uvolní dostatečné prostředky, předpokládám, že strukturální fondy. Musí být určená instituce, která bude zodpovídat za tvorbu digitálního vzdělávacího obsahu, za angažovanost zaměstnavatelů a za výběr dodavatele. Musí být také vybrána instituce, která bude obsah zpřístupňovat.

Jak vnímáte současnou změnu strategie vlády v oblasti rozvoje elektronizace veřejné a státní správy a její snahu více se spolehnout na "své vlastní síly"?

Pokud bych měl sklon hledat jednoduchá vysvětlení, mohl bych si myslet, že insourcing je odpovědí na marasmus ve veřejných zakázkách. Doufám, že to není takto banální. V komerčním světě existuje celá řada důvodů, proč si podnikatelské subjekty zajišťují IT služby vlastními silami. Nejtypičtějším modelem je ten, kdy se vývoj (nebo projekty) outsourcuje a provoz se řeší domácími zdroji. Pokud by se české vládní instituce rozhodly, že si budou sami zajišťovat vývoj, dá se očekávat stagnace a zaostávání za trendy. Pokud je řeč pouze o provozu, mohlo by to fungovat při splnění jistých předpokladů. Tím nejpodstatnějším je obměna a udržení kvalitních zaměstnanců.

Popravdě řečeno, nevím, jak to má současná státní reprezentace promyšlené.

Rozhovor byl publikován v ICT revue.