Kyselé a teplé - oceány umírají

Emise oxidu uhličitého nejsou jen hlavní příčinou změny klimatu a s ní spojeného oteplení oceánů, ač se s tím navzdory shodě vědecké komunity nemůže kde kdo v Česku smířit. Kvůli vypouštění CO2 jsme svědky i dalšího nebezpečného jevu - acidifikace (okyselování) oceánů. Okyselování je navíc daleko rychlejší než vědci původně předpokládali.

Když je CO2 absorbováno mořskou vodou, dochází k chemické reakci, která snižuje pH (formuje se kyselina uhličitá a uvolňuje vodíkový iont). Zároveň se snižuje koncentrace uhličitých iontů a množství uhličitovápenatých minerálů, které jsou základními stavebními kameny skeletů a ulit mořských živočichů. Mořská voda je těmito uhličitovápenatými minerály zatím přesycena. Nicméně pokud bude acidifikace oceánů pokračovat stejným tempem, budou na konci století horní vrstvy oceánů kyselejší o 150 % oproti začátku industriální éry a některé organismy jednoduše nebudou mít z čeho stavět své schránky. Člověk by nad zmizením nějakého drobného korýše či mušle mohl mávnout rukou, kdyby se nejednalo o základní články potravního řetězce. Když ohrozíme tyto organismy, ohrozíme celý potravní řetězce.

Video amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) o acidifikaci oceánů a jejích dopadech.https://www.youtube.com/watch?v=MgdlAt4CR-4

Jedním z takových organismů je tzv. mořský motýl (trnovka arktická), malinké stvoření o velikosti hrášku. Je potravou malého krillu i obrovských velryb a je hlavní složkou potravy například mladých lososů v severním Pacifiku. Při pokusu ve vodě o kyselosti predikované pro konec našeho století se rozpustila jeho schránka během 45 dnů. Některé organismy mohou sice z vyšší koncentrace CO2 i profitovat, především řasy a mořské trávy, ale pro řadu dalších, jako jsou mušle, ústřice, mořští ježci, krabi či korály, bude mít acidifikace drastické dopady. Na korálových útesech devastující účinek kyselejšího prostředí vidíme již dnes.

Korály představují jeden z nejbohatších mořských ekosystémů, na kterém je závislé nejen obrovské množství živočichů, ale i lokálních komunit. Změna klimatu má na ně dvojí smrtelný dopad. Nedávno vědci z Carnegie institutu ve Washingtonu potvrdili, že acidifikace oceánů již dnes zpomaluje růst korálů. Míra kalcifikace korálů byla v letech 2008 - 2009 o 40 % nižší než na konci sedmdesátých let.

Ovšem korály nejen přestávají růst, ale kvůli zvýšené teplotě se vybělují. Žijí v symbióze s řasou zooxantela, která jim dává výživu a barvu. S rostoucí teplotou vody v oceánech se korály dostávají do stresu a řasy vypuzují - pak bělají a hynou. Jejich smrt znamená pomalý zánik celého ekosystému.

Na postupném vymírání korálů je vidět, že dopady změn klimatu nejsou otázkou budoucnosti, ale v mnoha oblastech už dnes každodenní realitou.