Všichni držitelé obchodních tajemství budou disponovat vysokým stupněm právní ochrany před krádeží, zneužitím či prozrazením těchto informací. Toto opatření navíc nebude omezovat pracovní mobilitu, neboť dále nebude chránit informace spojené se zkušenostmi a dovednostmi, které pracovníci nabyli během svého angažmá v dané společnosti. Parlament také v nové směrnici představil určitá opatření na ochranu oznamovatelů a novinářů, čímž se snaží zajistit svobodu proslovu zakotvenou v Listině základních práv Evropské unie. Nicméně skutečnost, že tento bod směrnice vyvolal vlnu debat, zejména ve spojitosti s Panamskými dokumenty či skandály kolem LuxLeaks a Wikileaks, si žádá přezkoumání navržených metod.

V první řadě je nutné podotknout, že slovo „oznamovatel“ je zmíněno v bodě č. 20 preambule směrnice, kde vylučuje ochranu obchodního tajemství v případech, „kdy je prozrazení obchodního tajemství ve veřejném zájmu a pokud je přímo odhalen profesní přestupek, provinění či ilegální aktivita.“ Další ustanovení tohoto druhu se nacházejí v bodě 19, konkrétně pak ve článcích 1-2 (a), 5 a 18, které chrání investigativní žurnalistiku. Ochrana, kterou zajišťuje tato směrnice, se zdá být celkem dostatečná a pozitivně vnímána Evropskou federací novinářů cenící si bodu o ochraně investigativního žurnalismu.


Nicméně dle Observatoře korporátní Evropy (nezisková organizace sledující vlivy firemního lobbingu na politiku EU) jsou tato opatření stále nedostatečná a posilují velké ekonomické aktéry, jimiž jsou například mezinárodní korporace.


Na případu úniku Panamských dokumentů Observatoř navíc argumentuje, že některé části dokumentů obsahovaly pouze méně závažné informace, které zdaleka nenaplňovaly podmínky týkající se nelegálnosti, jak je definuje směrnice. Členové Observatoře dále namítají, že současné znění by naopak posílilo možnost nadnárodních společností zasahovat proti oznamovatelům a dalo by jim nástroje, jimiž by mohly zabránit vyzrazení informací nesplňující uvedené podmínky. Evropská strana zelených rovněž kritizuje „nerovnováhu sil“ mezi oznamovateli a velkými korporacemi. Evropská federace novinářů dále vyjádřila svou nespokojenost s pozicí informátorů.

Zahrnutí těchto opatření do finální směrnice může být vnímáno jako více než nutné také z pohledu ochrany základních lidských práv. Z textu je nicméně zřejmé, že členské státy stále disponují určitou mírou svobody, především pak v oblasti ochrany obchodních tajemství. Evropská komise dokonce žádá zavedení přísnější legislativy, než je uvedeno v současném znění směrnice. Zatímco zpřísnění by rozhodně neobsahovalo ilegální aktivity či explicitní omezení investigativního žurnalismu nebo aktivit informátorů, mohlo by přispět k dalšímu posílení vlivu obchodních společností.

Celá směrnice, založena na myšlence sjednocení ochrany duševního vlastnictví v rámci jednotného vnitřního trhu EU, však nabízí definici „obchodních tajemství“ na unijní úrovni a dále se snaží harmonizovat ochranu těchto tajemství mezi členskými státy. Směrnice tedy naplnila svůj úkol ochrany a sjednocení pravidel týkajících se této problematiky tak, aby se předešlo negativním dopadům vznikajícím v důsledku odlišných legislativ v rámci jednotného vnitřního trhu. Uvedená opatření nejsou uspokojivá pro všechny, poukazují však na skutečnost, že by evropští a národní zákonodárci měli věnovat větší pozornost důležitosti „obchodních tajemství“, jejichž ochrana by neměla převážit veřejný zájem.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist