Volby v Británii ve stínu Brexitu

Dnešní volby do skotského parlamentu, velšského a severoirského shromáždění jsou důležité v mnoha ohledech. Byť se jedná o volby regionální a každý region má svá specifika, výsledky voleb mohou zásadně ovlivnit směřování Spojeného království jako celku zejména z ústavněprávního pohledu. Dále ukáží, nakolik se trend podpory celobritským i regionálním stranám v loňských květnových volbách do britského parlamentu podařilo jednotlivým stranám zvrátit či naopak prohloubit. Novinkou těchto regionálních voleb ve Skotsku je snížení věkové hranice pro aktivní výkon volebního práva na šestnáct let. Ve Walesu a Severním Irsku zůstává věková hranice na úrovni osmnácti let.

V případě Skotska se ukazuje, že Skotská národní strana (SNP) se nese na vlně velké podpory mezi voliči a průzkumy ji přisuzují navýšení počtu mandátů a dosažení pohodlné většiny ve skotském parlamentu. Strana by tak opět sestavila vládu, čímž by již potřetí vyvrátila argument Labouristické strany z devadesátých let, že smíšený volební systém (kombinace proporční a většinové volby) zabrání nacionalistům chopit se v zemi moci. SNP se snaží své obliby u skotských voličů využít k opakování referenda o nezávislosti. To by mělo být zorganizováno v případě, že obyvatelé Skotska tuto možnost většinově podpoří, čemuž ale současné průzkumy veřejného mínění neodpovídají, či pokud Spojené království vystoupí z Evropské unie. Naopak labouristé se i nadále ve Skotsku potýkají s klesající podporou voličů a překvapivě bojují o pomyslné druhé místo se skotskými konzervativci. Podpora Konzervativní strany ve Skotsku se zvýšila od loňských voleb do Westminsteru a je nejvyšší od ustavení skotského parlamentu v roce 1999. Obdobně by si měli polepšit Zelení a také Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). V případě UKIP ale není zatím jisté, zda její rostoucí podpora bude dostatečná k zisku prvního mandátu ve skotském parlamentu.

Naopak historický průlom UKIP lze očekávat ve volbách do velšského shromáždění, ve kterých by strana měla obdržet dva, podle některých odhadů až osm, mandátů. Obdobně jako ve Skotsku i ve Walesu dochází k slábnoucí podpoře Labouristické strany, která je nejnižší od roku 2010. Navzdory tomuto trendu si labouristé drží postavení nejsilnější strany ve Walesu. Dle průzkumů lze očekávat, že sestaví vládu, ale zda to bude vláda menšinová či koaliční, ukáží až následující hodiny a dny. Potenciálním koaličním partnerem by mohla být v předvolebních průzkumech druhá nacionalistická strana Plaid Cymru, která nepatrně posílila a která v dlouhodobém horizontu usiluje o nezávislost Walesu, v krátkodobém ale prosazuje více pravomocí pro Wales. Právě posílení autonomního postavení Walesu je oblast, na níž se labouristé i Plaid Cymru shodují. Velšští nacionalisté navíc za tímto účelem prosazují další referendum (zatím poslední se konalo v roce 2011, které umožnilo velšskému shromáždění přijímat primární legislativu ve vymezených oblastech). 

Situace v Severním Irsku kopíruje trendy předchozích let. Mezi nejsilnější strany se opět řadí radikální Demokratická unionistická strana a nacionalistická Sinn Féin, které od roku 2007 společně vládnou Severnímu Irsku. A lze očekávat, že tomu bude i následující čtyři roky. Obdobně jako ve Skotsku i v Severním Irsku je otázkou, zda se UKIP i přes rostoucí podporu podaří získat křeslo v severoirském shromáždění. Jedním z hlavních témat voleb je rovněž rozšíření pravomocí, v nichž Severní Irsko může jednat nezávisle na centrální vládě. 

Jakým směrem se budou jednotlivé země tzv. keltského okraje ubírat, o tom dnes rozhodnou jejich voliči. Lze ale očekávat, že nedojde snad vyjma Walesu ke změnám ve vládách. Potvrzení postavení zejména radikálních a nacionalistických stran bude výzvou pro britskou vládu, jak vhodně reagovat na jejich požadavky po větší míře autonomie či nezávislosti.