Klíčem k bezpečným městům jsou data

Koncept Smart City zvyšuje kvalitu života obyvatel a snižuje ekologickou zátěž města. K tomu využívá širokou škálu technologií zahrnující například různé senzory monitorující vývoj počasí, výskyt znečištění ovzduší, hustotu dopravy nebo obsazenost parkovacích míst, kamerové systémy, které detekují a automaticky vyhodnocují dopravní zácpy, nehody nebo místa shromáždění velkého množství lidí či softwarové platformy a datová centra, v nichž se analyzují a vyhodnocují velké objemy dat z nejrůznějších veřejných i neveřejných zdrojů.

Chytrá města díky technologiím přinášejí svým obyvatelům výhody například v podobě plynulejší dopravy, zkrácení času pro nalezení parkovacího místa, snížení kriminality, zrychlení zásahu bezpečnostních složek nebo třeba predikce šíření epidemií.

"Moderní technologie zefektivňují fungování města a zvyšují bezpečnost obyvatel tím, že umožňují bezpečnostním a záchranným složkám rychleji reagovat na potřeby obyvatel nebo na ohrožení, jež lze automatizovaně identifikovat, nebo dokonce předvídat," vysvětluje Zdeněk Sýkora, konzultant ze společnosti SAP. "Přispívají také k lepšímu využití materiálních i lidských zdrojů v případě přírodních katastrof nebo ohrožení obyvatel, kdy je přiřazení priorit zdrojům pro ochranu životů klíčové, a umožňují rychleji a efektivněji rozhodovat."

Klíčem k bezpečným městům jsou data

Otevřená data

Síla moderních technologií je především v syntéze dat z různých zdrojů a v jejich analýze jako celku, v reálném čase. Kromě dat, jimiž už dnes úřady nebo městské podniky a instituce disponují, lze využít data z různých sítí senzorů, sociálních sítí nebo třeba data o pohybu mobilních telefonů. Ta městům nabízejí mobilní operátoři. "Analýza pohybu SIM karet, tedy lidí, a identifikace míst s neobvyklým výskytem většího počtu osob mohou pomoci bezpečnostním složkám v operativním krizovém řízení i strategickém plánování krizových scénářů. Usnadňují tak prevenci kriminality, snižují následky přírodních katastrof nebo zefektivňují řízení dopravy," říká Milan Hába, ředitel technologických a obchodních inovací českého T-Mobilu.

Díky automatickému sběru a vyhodnocení dat ze sítě senzorů určených k měření hladiny řek nebo kvality ovzduší bude možné včas varovat obyvatelstvo před povodněmi či úniky nebezpečných látek do ovzduší. Senzory propojí nová generace bezdrátových datových sítí pro tzv. internet věcí, které umožní odesílat data velmi úsporně. Díky tomu budou senzory fungovat autonomně na baterie i po dobu několika let.

Klíčová je v celém konceptu dostupnost dat. Jednou z priorit chytrých měst je proto budování vlastních datových a analytických center. "Každé město disponuje obrovským množstvím veřejných dat a informací, které však velmi málo sdílí s lokálními firmami či jednotlivci," říká Jan Sirotek, ředitel společnosti CleverMaps. "Krásnou ukázkou jsou např. jízdní řády. Jsou to veřejné informace, nicméně u nás nejsou sdíleny v otevřené datové formě. Když si pak plánujete trasu např. prostřednictvím aplikace Google Mapy v Německu, vyjede vám přesný itinerář spojů, kdy a kde přestupovat. Když to samé uděláte v Česku, zjistíte, že daleko nedojedete." Zvýšení datové otevřenosti podle něho vede k motivaci lokálních firem a vývojářů, aby nad daty vytvářeli aplikace a služby, které lidem zjednodušují život.

Smart city se stává realitou

Jak mohou data reálně pomoci řešit problémy měst, nejlépe ukazují konkrétní příklady. Jedním z nejvýraznějších příkladů chytrých měst je Barcelona. Město využívá nejmodernější nástroje zpracovávající velká data v reálném čase. "Během festivalu, kdy katalánskou metropoli navštíví dva miliony lidí, tak například dokáže na základě kombinace údajů o množství a charakteru stažených dat predikovat krizové situace a vyslat na místo policejní, případně i záchranné složky, dokonce preventivně. Ty tak neřeší následky vzniklé situace, ale dokážou jí i předejít," uvádí David Frantík, ředitel pro veřejnou správu české pobočky Microsoftu. "Podobně město umí díky velkým datům průběžně upravovat plynulost dopravy. Vychází přitom z otevřeného standardu − stejné informace, které má z velkých dat město, mají k dispozici i jeho obyvatelé," dodává Frantík.

Hasiči v australském Novém Jižním Walesu zase využívají analýzu velkých dat pro predikci lesních požárů. "Platforma SAP HANA umožňuje až týden dopředu identifikovat rizikové faktory a odhadnout, kde může k požáru dojít. Při jeho vzniku pak dokážou hasiči lépe určit, jakým směrem se požár bude šířit a zda obyvatele zasáhne kouř. Díky přesné evidenci materiálu také vědí, na které hasičské stanici jsou k dispozici speciální zařízení nebo větší počet dýchacích masek," popisuje Sýkora ze společnosti SAP.

V Buenos Aires způsobovaly každoroční deště záplavy s velkými materiálními i lidskými ztrátami. Město začalo zpracovávat data ze senzorů o dešťových srážkách a propojuje je s informacemi o průchodnosti kanalizační sítě nebo o úklidu ulic. To pomohlo výrazně snížit ztráty na lidských životech i majetku.

"V americkém Bostonu mají městské orgány k dispozici 45 obrazovek, v nichž se mohou propojit informace z více zdrojů. Městská policie může porovnávat informace o nahlášených incidentech s dalšími daty a efektivněji rozmísťovat hlídky po městě. Zločinnost v problematických lokalitách města se snížila více než o polovinu. Nebo speciální kamerový systém v Chicagu umožňuje policii monitorovat shromáždění a demonstrace a pom®áhá jim rychleji odhadovat, kdy shromáždění přerůstá v násilí nebo rabování," vypočítává Sýkora.

Synergický efekt

I když je bezpečnost důležitou oblastí konceptu Smart City, nelze konkrétní opatření vytrhávat z kontextu. Podstatným znakem chytrého města je totiž podle Ivana Duškova, ředitele Sekce strategií a politik pražského Institutu plánování a rozvoje, synergie všech dílčích opatření.

"Budování chytrých měst by mělo začínat definováním problémů, třeba i potenciálních, které město má a na které chce reagovat. Ve většině případů nejde vzít nějakou technologii vyvinutou třeba pro Miami a aplikovat ji v Praze. Technologické firmy by spíš měly reagovat na konkrétní poptávku města, ne prosazovat už hotová vlastní řešení, která někde fungují, ale jinde fungovat nemusí," vysvětluje Duškov.

Nejdůležitější je podle něj analyzovat místní podmínky a určit, co a kde by se mělo dělat. Výstupem má být soubor opatření, která zajistí "smartifikaci" nějaké části města. A teprve po vyhodnocení funkce je možné opatření přenést do dalších částí, s úpravami podle místních potřeb.

Ochrana soukromí

Získávání relevantních dat často naráží na nutnost ochrany soukromí a osobních údajů. "Čím více dat je shromážděno, tím lépe a rychleji lze reagovat na neočekávané nebo mimořádné situace. Mělo by jít o anonymizovaná data, ale kde to není možné, je nutné zajistit odpovídající ochranu osobních dat," říká Zdeněk Sýkora ze SAP.

Anonymní informace o svých zákaznících dodávají ke komerčnímu využití například právě mobilní operátoři. Data nesmějí vypovídat nic o konkrétním uživateli mobilního telefonu. "Výsledkem je jen statistický agregát udávající polohu masy obyvatel v čase," vysvětluje Milan Hába z T-Mobilu.

K poskytnutí osobních dat může obyvatele měst motivovat nabídka exkluzivních služeb pro ty, kteří se o svá data podělí. Na podobném principu nabízí své služby třeba Google, Facebook a další technologické firmy. Představitelé města by měli transparentně informovat občany o způsobu a využití takto získaných informací a zajistit správné zacházení s nimi. "Je třeba sledovat, jak poskytovatel cloudových služeb nakládá se zákaznickými daty, k jakému účelu je používá, zda je např. kombinuje s jinými databázemi s osobními údaji za účelem profilování lidí a předávání dat třetím stranám," varuje Zdeněk Jiříček, ředitel pro technologické standardy Microsoftu.