Napustí vanu, doplní ledničku. Naše domy i města jsou stále chytřejší

Je všední den ráno a člověk vstává do práce. Přijde do kuchyně posnídat, ale místo aby otevřel ledničku a hledal, co je tu k snědku, stačí se na ni jen podívat. Lednice sama na obrazovce na dveřích ukáže, jaké jsou v ní potraviny, které jsou čerstvé a co je naopak potřeba dokoupit. Případně je sama přes e-shop rovnou objedná.

Po snídani je čas se obléct, ovšem není třeba koukat z okna na počasí a lovit vhodné oblečení v šatníku. Chytrý šatník podle předpovědi počasí pozná, že odpoledne bude pršet. A díky kalendáři uloženému v cloudu ví, že po práci jde jeho majitel hrát squash a večer je pozván na akci s daným dress codem. Nabídne proto vhodné oblečení nebo rovnou i deštník.

Než člověk opustí dům, chytré hodinky na ruce mu změří teplotu, tlak a pulz, data vyhodnotí nebo přes wi-fi pošlou lékaři. Pokud něco nesedí, než dotyčný dojede do práce, má v počítači e-mail s objednáním prohlídky u lékaře.

Zní to jako výjev z futuristického filmu, ale mnohé ze zmíněných chytrých technologií už jsou ve vývoji nebo na půli cesty do domácností lidí. Tak například zmíněné chytré sklo na dveřích ledničky. "Zobrazovače zažívají ohromný boom. Budou průhledné, tenounké, ohebné, dotykové a plné senzorů s minimální spotřebou. Budou v zrcadlech, pracovních stolech, kuchyních nebo třeba i na ledničkách," upozorňuje Jan Průcha, majitel společnosti Insight Home, která se zabývá chytrým bydlením.

"Již dnes se vyrábí skla se zobrazovací fólií, která jsou čirá, ale stejně tak se umí zmléčnit nebo zobrazit nějaký grafický výstup. Existují tak ledničky, které, aniž byste je otevřeli, vám na svém povrchu zobrazí svůj obsah," popisuje Průcha.

Pracuje se na technologiích predikce

Život v "chytrém světě" není žádná vzdálená představa. Mnoho nejmodernějších smart technologií, které za pár let začnou plnit e-shopy a domácnosti lidí, se už teď buď testuje, nebo je v pokročilé fázi vývoje. "Pracuje se hlavně na systémech, které se budou učit na základě toho, jak se jednotliví členové domácnosti chovají. Podle chování uživatelů budou systémy samy upravovat své programy," dodává Průcha.

Stejně tak budou stále více v kurzu takzvané wearables, tedy technologie nositelné na těle, například hodinky nebo náramky. "Velký důraz se klade na zdravý životní styl na jedné straně a na stárnoucí populaci na straně druhé. Desítky milionů lidí již dnes využívají funkce wearables, které nám pomáhají sledovat naše aktivity," zdůrazňuje Průcha. Současná senzorika dokáže ale mnohem víc než jen sledovat životní funkce člověka, jako například množství cukru v těle, tlak či tep. Dokáže informace vyhodnotit a podle výsledků zavolat pomoc, naplánovat zdravotní péči nebo třeba jen upravit kvalitu ovzduší v bytě.

Všechny ovladače spojit do jednoho

Výrazným trendem v chytrých technologiích je především zjednodušování jejich ovládání a snaha sdružit všechny ovladače a zařízení do jednoho. "Zásadní výhodou chytré domácnosti je, že na její ovládání (samozřejmě kromě klasických ovladačů na zdech, jako jsou spínače či termostaty) máte jen jednu aplikaci, která ovládá veškeré technologie doma. Odpadají tak všechna zařízení, která v konvenční domácnosti máte − klávesnice od zabezpečovacího systému, videotelefon, ovladače topení nebo klimatizace, hromada dálkových ovladačů na garážová vrata, televizi, satelit, zesilovač nebo projektor a plátno," vypočítává Průcha.

Domácí ovládací systémy jsou v drtivé většině "drátové", a proto nachází uplatnění především při novostavbách nebo rekonstrukcích, kam se dají už při stavbě zabudovat. Tato řešení se však pohybují v řádu statisíců. Podobné vymoženosti už si nechávají instalovat do svých bytů i Češi, i když se cena takového zařízení může pohybovat i kolem 10 procent ceny nemovitosti.

"Češi oceňují na smart technologiích především vysokou úroveň bezpečí, řízení tepelných a energetických zdrojů a spojení audiovizuální techniky. Potěší je například, když jim systém řekne, že mají poštu ve schránce, napustí vanu požadované teploty nebo zobrazí fotky všech, kdo u branky zvonili, když nebyli doma," uvádí příklady Průcha.

Města směřují k úspoře energie i místa

Chytrý svět se ale rychle rozvíjí i za prahem našeho bytu. Inteligentní technologie ve městech nejvíce sledují ekologii. Od roku 2008 žije více než polovina světové populace ve velkých aglomeracích a OSN předpovídá, že do roku 2050 už to bude skoro 70 procent všech lidí. Vývojáři proto společně s urbanisty hledají možnosti, jak produkovat a dýchat méně zplodin, jak získat více zeleně a prostoru.

Může jít o jednotlivosti − například solární cyklostezky, které kromě toho, že slouží cyklistům, vyrábějí také energii ze slunce. Na konci roku 2014 vybudovali Nizozemci první solární cyklostezku na světě. Jde o 70 metrů dlouhý úsek, který spojuje předměstí Amsterdamu s menší obcí Krommenie. Půl roku od začátku provozu vyrobila stezka ze solárních panelů 3000 kilowatthodin, což vystačí na roční provoz jedné průměrné domácnosti. Amsterdamskou cyklostezkou projelo za první půlrok zhruba 150 tisíc cyklistů a objevila se jen jedna drobná závada na povrchu panelů.

Z Nizozemska pochází i další zlepšovák chytrého města − solární protihlukové panely u dálnic. Nizozemští výzkumníci od loňského června testují nové protihlukové stěny se zabudovanými solárními články. První dvě solární protihlukové stěny instalovali v červnu podél dálnice u města Den Bosch. Místo šedých betonových bariér, na které jsou lidé u dálnic zvyklí, jsou barevné skleněné desky, které navíc vyrábějí energii.

Auta to mají v Kodani těžší než kola

Ale nejde jen o jednotlivosti jako cyklostezky nebo solární stěny. Vznikají celé promyšlené koncepty chytrých měst, a některé už dokonce ve skutečnosti fungují.

Velmi daleko už došla dánská metropole Kodaň. Populace Kodaně se rozrůstá každým rokem o 12 tisíc obyvatel, takže město musí stavět celé nové obytné čtvrti. Metropole se proto poměrně rychle přeměňuje z industriální zástavby na rezidenční čtvrti. Proměna probíhá rychle hlavně v oblasti přístavu a v okolí letiště a dálnice. Architekti Kodaně se snaží přimět lidi více jezdit na kole a chodit pěšky místo používání aut. Novou zástavbu proto od začátku plánují tak, že veřejná doprava, pěší a cyklisté musí urazit co nejmenší vzdálenost, zatímco auta mají cestu komplikovanější, musí jezdit oklikami a jednosměrkami. Pro mnoho obyvatel je tak snazší nechat auto doma a jet na kole nebo metrem.

V roce 2014 dala kodaňská radnice výzkumníkům a vědcům k dispozici devět kilometrů ulic, aby otestovali systém chytrého osvětlení. Některé lampy například upravují svůj jas podle toho, zda v okolí detekují pohyb. Jiné jsou vybaveny solárním panelem a větrnou turbínou a vyrábějí elektřinu.

Technologie ovlivní hlavně dopravu

Podle Elaine Trimbleové, která má na starosti urbanismus a infrastrukturu ve společnosti Siemens, bude velkým přínosem, až budou byty umět předpovídat chování svých obyvatel i například to, jaké bude počasí, a tomu přizpůsobí spotřebu energie.

"Technologie nám pomohou, aby životy lidí běžely více souvisle, bez zádrhelů. Náš domov například pozná, že ten den bude větrno, takže elektřina z větru bude levnější, a přizpůsobí tomu poměr v energetickém mixu," popisuje Trimbleová, která byla jedním z řečníků konference Smart World.

"Už dnes vidíme jednotlivé chytré technologie zakomponované do provozu měst, hlavně v dopravě. Ale jsou to ojedinělé případy. Skutečný přínos bude, až údaje o dopravě skutečně ovlivní spotřebu energie vydanou na dopravu lidí," podotýká Trimbleová a uvádí příklad: pokud by se vědělo, že některý den více lidí vyjelo elektromobily, řekne tahle informace energetickým společnostem, že ten večer bude více lidí svá auta nabíjet. Takže budou muset poskytnout více energie do sítě.

Už nyní používají obyvatelé velkých měst mobilní aplikace, které jim řeknou, v kolik hodin jim jede vlak či metro nebo která cesta do práce je nejrychlejší. Dokonce umí podle dat z GPS ukázat, kde jsou silnice například v ranní špičce přeplněné, takže je lepší zvolit jinou cestu.

"To je nádherný příklad toho, jak na první pohled nesourodá data usnadňují život ve městech. Doprava je oblastí, kde údaje v kombinaci s chytrými technologiemi pomůžou obrovskému množství lidí k tomu, aby méně času trávili v zácpách a dopravních prostředcích a mohli jej místo toho věnovat své práci nebo rodinám," podotýká Trimbleová.

Dodává, že například v Londýně, kde žije, panují stále větší obavy z kvality vzduchu, takže přístup lidí k elektromobilům a elektrobusům městské hromadné dopravy se rychle mění k lepšímu. "Města sama mohou pobízet své obyvatele k tomu, aby využívali pokročilejší technologie v dopravě. Například tím, že lidem nabídnou dobíjecí stanice pro elektromobily. Nebo elektromobily pustí do pruhů pro autobusy, které jsou rychlejší. Vedení měst má často přímý vliv na dopravu a na své budovy. Může například požadovat, aby všechny prostředky hromadné dopravy fungovaly na elektřinu, anebo zvýšit energetickou úsporu ve vlastních budovách," upozorňuje Trimbleová.

Data mohou získat hackeři

Ovšem s tím, jak jsou naše domy, ulice, lampy a auta chytřejší, přicházejí i jistá rizika. Vzhledem k tomu, že v chytré domácnosti jsou téměř všechny elektrické nebo elektronické věci propojeny a je možné je ovládat i z místa mimo domov, vzniká otázka jejich zabezpečení.

"Už jsme asi všichni četli, že hackeři například pronikli do systému některých aut nebo on-line bankovních systémů a podobně. Je to obecný problém, který s sebou přináší on-line systémy a internet věcí. Pro každého, kdo uvažuje o chytré domácnosti, je důležité, aby vybral takové řešení, které je proti útokům zvenčí maximálně zabezpečeno," upozorňuje Průcha.