Za softwarovým pirátstvím stojí hlavně hamižnost a podvodníci

Firmy se nejčastěji dopouštějí pirátství tím, že záměrně instalují software na více počítačů (48 %), než povoluje licence, a dále zneužíváním licencí pro domácí nebo akademické účely. Druhým nejčastějším problémem je nepořádek v licencích (20 %) z důvodu organizačního chasu a neukázněnost zaměstnanců (18 %).

„Hamižnost je u firem nejčastějším motivem, proč se dopouštějí pirátství. Přitom osm z deseti přistižených firem vyloženě prosperuje. Typicky třeba výrobní podniky s kradeným softwarem vydělávají ročně desítky, či dokonce stovky milionů korun. Přesto je jim zatěžko si nakoupit software legálně. Pokud je chytíme, náhrada škody se vyšplhá obyčejně do stovek tisíc až milionů korun,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.

Domácnosti obvykle stahují pirátské kopie z on-line úložišť či aukčních severů (53 %), stále častěji si také kupují levné padělky (18 %) populárních komerčních titulů. BSA také eviduje případy, kdy se pirátství nevědomky dopouštějí starší osoby, kterým nelegální software do počítače nainstalovalo jejich dítě nebo vnouče.

„Neblahým trendem je růst prodeje padělků, kdy podvodníci nabízejí pirátské kopie za zlomek původní ceny. Nejčastěji jsou nabízeny formou zlevněného softwaru, u kterého nelze ověřit původ. Stále se také objevují případy, kdy kradený software instalují děti, ať už pro vlastní potřebu nebo pro rodiče či prarodiče,“ říká Jan Hlaváč.

Za porušování autorských práv k počítačovým programům může soud podle okolností uložit náhradu škody, která v průměru přesahuje 390 tisíc korun, ale také vysoké peněžité tresty, či dokonce uložit trest odnětí svobody až na osm let. V případě stíhání firmy může nařídit i ukončení její činnosti. Přistižené firmy musí také uhradit náklady na soudní řízení a právní zastoupení: Ty obvykle navýší náklady o dalších 10–15 procent.

Typický pirát: výrobní firma s nelegálním kancelářským a konstrukčním softwarem

Přistižené firmy nejčastěji podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury. „Za pirátství v průměru zaplatí poškozeným výrobcům softwaru 390 tisíc korun,“ dodává Jan Hlaváč.

Nejčastěji se pirátsky užívá kancelářský software a operační systémy (výrobce Microsoft), grafické a návrhářské programy (Adobe), CAD aplikace (Autodesk) či utility, například antivirové systémy (Symantec). Stíhané firmy mají většinou méně než 150 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury.

Téměř každý třetí program v Česku je nelicencovaný. Podle poslední analýzy se v Česku užívá pirátsky 34 % softwaru a softwarové firmy tím přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.

BSA letos vyplácí lovcům pirátů rekordní odměny

Odměny za informace vedoucí k odhalení a usvědčení pirátských firem nabízí BSA déle než rok. „Jen loni jsme získali přibližně 130 relevantních podnětů k podání trestního oznámení. V březnu jsme například vyplatili rekordní odměnu téměř 100 tisíc korun oznamovateli, který pomohl odhalit nelegální užívání softwaru ve firmě zabývající se projektováním,“ dodává Jan Hlaváč.

Policejní prohlídka ve firmě zjistila, že firma užívala neoprávněně konstrukční a grafický software firem Autodesk a Adobe. „V rámci trestního řízení firma souhlasila uhradit náhradu škody ve výši téměř jednoho milionu korun, kromě toho si firma musí veškerý software legálně zakoupit. Z náhrady škody bude oznamovateli vyplacena 10procentní odměna. Díky jeho informacím a spolupráci při vyšetřování jsme byli schopni případ vyřešit velmi rychle,“ říká Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA.

BSA vyplácí informátorům 10procentní podíl ze zaplaceného odškodnění, a to až do výše 300 tisíc korun. Odměnu oznamovatel obdrží až v okamžiku úspěšného vyřešení případu, tedy zaplacení náhrady škody. Náklady pro nelegálního uživatele mohou činit až trojnásobek hodnoty nelegálního softwaru. Oznamovatelé mohou případy podat přes www.softwarelegalne.cz.