E-Participace jako předvoj e-Demokracie

Za historicky první projev elektronické participace bývá považováno multilaterální diplomatické jednání OSN z října 1963. Projev třetího generálního tajemníka U Thanta a následnou diskusi politiků přenášely do vybraných destinací satelity. Realizaci spojení tehdy zastřešovala a koordinovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Vyžádala si velmi náročnou technickou přípravu a zapojilo se do ní hned několik telekomunikačních firem.

Dnes lze podobnou konferenci uspořádat za nepatrných nákladů, v podstatě okamžitě a jejími účastníky se může stát téměř kdokoliv ze světové populace. Právě dostupnost telekomunikačních sítí a prostředků stojí za rozvojem iniciativ elektronické participace, jež představují jednu z disciplín elektronické demokracie a e-Governmentu.

Historie úvah o roli techniky při společné správě věcí veřejných může jít ale mnohem dál. V první řadě bývala řešena problematika efektivní informovanosti obyvatelstva. Kupříkladu první prezident Československé republiky T. G. Masaryk pronesl tato slova: "Nesnáze velkého množství lidu a jeho geografického prostorového rozdělení musí být podle možnosti překonány, značnou měrou pomáhají tu různé moderní komunikační prostředky." Mezi ně se v jeho době řadily především telegraf, telefon a rozhlas.

Elektronická participace postmoderního věku představuje další evoluční krok v procesním nastavení veřejné správy. Informovanost, názorové interakce a více či méně závazná hlasování díky ní získávají přívlastky okamžité, všeobecně dostupné a současně neosobní.

Na cestě k e-Demokracii

Elektronicky participující občané mají přístup k informacím, k veřejným službám a podílejí se přímo nebo nepřímo také na rozhodování v různých úrovních veřejné správy. Činí tak s pomocí informačních a komunikačních technologií, které doplňují a rozšiřují možnosti tradičních, řekněme, analogových postupů. Elektronickou participaci považuje Organizace spojených národů za jeden z nástrojů společenské inkluze, za prostředek, jenž umožňuje širší zapojení veřejnosti do politiky. K úspěšné realizaci této vize ale musí být naplněna řada předpokladů.

Instituce veřejné správy, pokud mají na vyšším zapojení občanů do společenského dění zájem, musí veřejnosti poskytnout relevantní informace, zpřístupnit prostor pro vyjádření a nabídnout možnost hlasování. Technicky a technologicky e-Participace nevyžaduje nijak převratná řešení. Obvykle jde o relativně jednoduchá řešení přístupná z internetu, která lze obsluhovat a využívat i z mobilního telefonu. Aby iniciativa elektronické participace měla smysl, musí být v daném regionu dostatečně vyvinutá a dostupná infrastruktura a obyvatelstvo vybavené koncovými zařízeními. Ani to by však nestačilo. Další podmínky představuje dostatečná míra digitální gramotnosti a existence důvěry mezi aparátem veřejné správy a občany.

Kdo zaostává

Ve své pravidelné zprávě E-Government Survey věnuje OSN tématu elektronické participace nemalou pozornost. Sleduje, jak jsou v jednotlivých zemích zpřístupňovány informace, zdali existuje prostor pro interakci občanů a veřejné správy a nakolik se obyvatelstvo podílí na rozhodování. Všechny hodnocené oblasti musí samozřejmě probíhat elektronicky, resp. on-line.

V rámci tzv. indexu e-Participace vyhodnocují výzkumníci OSN míru rozvoje elektronické participace v jednotlivých zemích světa. V aktuálně dostupné verzi z roku 2014 figuruje Česká republika na 122. místě ze 192 sledovaných států. Její index e-Participace má hodnotu 0,2549. Po přepočtu jde o necelých 65 procent světového průměru nebo o 55 procent průměru východoevropských zemí. Vyšší skóre mají i státy s poměrně problematickou vnitropolitickou a hospodářskou situací, jako je Ukrajina (0,5032; 77. místo). Důvody nízkého umístění ČR v žebříčku zjevně nesouvisí s místním rozvojem technologií, ekonomiky a snad ne ani vzdělanosti.

Do financování projektů elektronické participace mohou tuzemské kraje a obce zapojit prostředky z evropských fondů. Na rozvoj a modernizaci komunikačních a informačních systémů a infrastruktury veřejné správy pamatují výzvy číslo 26 a 28 Integrovaného regionálního operačního programu. Celkem je na projekty elektronizace vyčleněno 3,3 miliardy korun. Žádosti bude ministerstvo pro místní rozvoj přijímat do 27. prosince 2017.

Mládí vpřed

Cílovou skupinou pro elektronickou participaci jsou samozřejmě všichni občané daného regionu, celku nebo obce. Jedna skupina se však díky svému masově projevovanému technologickému entuziasmu profiluje jako výrazně vhodnější. Jde o mladé lidi do 26 let.

Evropská unie začala vloni v březnu financovat projekt EUth. Má nabídnout nástroje a nápady pro mobilní a digitální participaci mladých lidí na veřejném životě a rozhodování. Tvůrci projektu mají za to, že moderní technologie ve službách veřejné správy mohou zvýšit angažovanost mladší části populace v politickém životě. Prostřednictvím svých mobilních telefonů totiž denně vyjadřují zájem, shání informace a hodnotí. Je jen třeba upoutat jejich pozornost a nenutit je ke změně technických prostředků.

Příklady z praxe

Elektronická participace zapojuje občany do veřejného dění na všech úrovních politického života. Implementačně jednodušší bývají lokálně zaměřené projekty realizované vedením obcí. Například zástupci Městského úřadu v Kyjově pokládají občany za největší zdroj inspirace. Elektronickou participaci využívají mimo jiné pro zpřesnění rozhodování a deklarují s její pomocí otevřenost vůči názorům obyvatel.

"Participace občanů zvyšuje kredit městského úřadu. Vysíláme jasný vzkaz, že nejsme tvrdohlaví, ale naopak otevření názorům jiných," dodává František Lukl, starosta města Kyjova.

Podobný pohled na zapojení občanů do dění v regionu mají také zástupci Kraje Vysočina. Vedle zpětné vazby a kontroly získávají od veřejnosti také podněty pro směrování další činnosti. Kraj Vysočina podle slov Vladimíra Novotného, náměstka hejtmana pro oblast financí a grantové politiky, v aktuálním volebním období výrazně navýšil transparentnost svého účetnictví a výkaznictví. Interaktivně například zapojuje občany do finančního plánování v rámci projektu participativního rozpočtu.

Technologicky elektronická participace nevyžaduje nijak náročná ani nákladná řešení. Město Kyjov využívá cloudovou platformu a navazující služby externího dodavatele. Občany oslovuje pomocí anket, dává jim prostor pro dotazy a připomínky. Největší úskalí nového nástroje spočívá v jeho relativně nízké míře využití. Podle slov Františka Lukla, starosty Kyjova, se do anket zapojují v průměru dvě až tři stovky obyvatel zhruba z 11 tisíc. Odpovědi lze sice zpracovat, ale díky nízké účasti jim chybí potřebná vypovídací hodnota. Některá témata, například rekonstrukce sídlišť, přitahují podstatně větší pozornost.

Nízké zapojení občanů do elektronické participace řešili rovněž v Kraji Vysočina. Podobně jako v jiných zemích došli k závěru, že nelze rozhodovat a participovat bez informací. "Po zkušenostech z minulých let jsme kladli důraz na sdílení průběžných informací, připomínání a především velkou publicitu výsledků," dodává Vladimír Novotný. I přesto se k řadě témat vyjadřuje pouze zlomek obyvatel kraje, přitom úřad vedle vlastních internetových stránek pro elektronickou participaci využívá také sociální sítě. Právě na nich uživatelé komentují a hodnotí v podstatě cokoliv. Mohlo by se tedy zdát, že je regionální a lokální témata, která bezprostředně ovlivňují jejich životy, příliš nezajímají.

Odsuzovat elektronickou participaci kvůli nízkému zájmu občanů by ale bylo předčasné. David Janoušek, zakladatel projektu e-Participace, upozorňuje, že "solidní výsledky přináší až v dlouhodobém horizontu". Také on klade důraz na co nejširší a nejhlubší dostupnost informací, ideálně užitečných informací. Ty podle jeho slov a v souladu se zahraničními zkušenostmi tvoří základ pro "erudovaná rozhodnutí."

Článek byl publikován v ICT revue 6/2016.