Jak by mohla vypadat nová asociační dohoda mezi Unií a Británií?

Jak bude po brexitu vypadat obchod Velké Británie?

The UK Trade Landscape After Brexit

Jim Rollo a kol.; Chatham House – The Royal Institute of International Affairs

Na Velkou Británii nyní čeká několik výzev v podobě vyjednávání post-brexitových podmínek v oblasti mezinárodního obchodu. Když vezmeme v potaz aktuální výroky britské premiérky Theresy Mayové, je nezávislé rozhodování v oblasti obchodní politiky klíčovým elementem jejího známého postoje, že „brexit znamená brexit“. V případě, že však Velká Británie opustí celní unii Evropské unie, bude muset čelit náročnému úkolu vyjednávání více jak 100 nových obchodních dohod.

Nejnaléhavější bude pro Spojené království vyjednávání se Světovou obchodní organizací a Unií. Pokud si Británie před odchodem z EU nezajistí stabilní pozici v rámci obou organizací, mohlo by to vést k právním a diplomatickým komplikacím, a dokonce případným obchodním konfliktům. Dá se také předpokládat, že při vyjednáváních nových bilaterálních a regionálních dohod dojde ke dvěma zásadním změnám. Za prvé, obchodní partneři si mohou přát pozměnit stávající podmínky dohod, a za druhé, Království pravděpodobně bude chtít do dohod začlenit především obchod služeb, který považuje za svoji prioritu.

Množství a intenzita nových vyjednávání budou pro Velkou Británii představovat velkou zátěž. Proto by měla zvolit uplatnění tzv. ‘mírové doložky’, která při všech jednáních zajistí zachování a trvání stávajících obchodních podmínek. Tento přístup by umožnil kontinuitu a jistotu v prvních letech po odchodu země z EU. Zároveň by Spojené království mělo do budoucna zvážit najmutí a vyškolení kvalifikovaných obchodních vyjednavačů, kteří se zúčastní vyjednávání s Evropskou komisí a se zahraničními vládami. Doposud v této sféře Británie zaostává a chybí jí lidé seznámení s jazykem a praxí obchodního práva, obchodní politikou a vhodným způsobem vyjednávání.

Bezprostřední výzvou však není jen nedostatek školeného personálu, ale také časový nátlak a obava z toho, že bude EU hrát tvrdou hru, aby odradila ostatní členské státy od stejného záměru Unii opustit. S menším trhem nebude mít Británie tak silnou vyjednávací pozici jako člen EU, ale Unie bez Spojeného království bude čelit podobnému problému. Proto se při vyjednávání finálních řešení dá očekávat společný zájem a snaha.

Po brexitu: Nová asociační dohoda mezi Británií a Evropou

After Brexit: A New Association Agreement Between Britain and Europe

Andrew Duff; Policy Network

Britská premiérka Theresa Mayová nedávno prohlásila, že Velká Británie spustí článek 50 Smlouvy o Evropské unii nejpozději koncem března příštího roku. Tento v současné době velmi diskutovaný článek specifikuje proces vystoupení členského státu z EU. Obě zainteresované strany mají eminentní zájem najít vyhovující kompromis budoucích vztahů poté, co Velká Británie upadla do ústavní krize a ekonomické vyhlídky jsou nejisté. Unie se pro změnu snaží ztlumit dopad výsledku britského referenda a zabránit potenciálnímu šíření této nákazy, zejména ve světle důležitých voleb ve Francii a Německu v roce 2017.

Nečlenské země EU, které jsou s ní určitým způsobem propojeny, mohou sloužit jako varianty pro budoucí uspořádání vztahů. Nicméně jak norský, turecký tak i švýcarský model je pro Velkou Británii nepřijatelný. Norsko jako člen Evropského hospodářského prostoru s přístupem na jednotný trh EU odvádí značné příspěvky do rozpočtu EU a akceptuje svobodu volného pohybu osob. Turecko se pro změnu účastní celní unie a tudíž jeho suverenita uzavírat nezávislé obchodní smlouvy se třetími zeměmi je limitovaná. Švýcarské bilaterální dohody s EU zase implikují uznání jurisdikce Evropského soudního dvora a rovněž volný pohyb osob.

Provizorní Asociační dohoda mezi Ukrajinou a EU na druhou stranu poskytuje slibnou šablonu. Tato možnost nabízí přístup na jednotný trh sektor po sektoru a eliminaci kvót a cel. Velká Británie by disponovala možností vyjednávat smlouvy o volném obchodu se zbytkem světa. Mimo to by se na Spojené království vztahovaly pouze tři ze čtyř svobod o volném pohybu – volný pohyb osob není součástí dohody. Tato varianta dále předpokládá politickou spolupráci, což by umožnilo účast v programech EU v oblastech vzdělání, vědy a výzkumu, energetiky a řady dalších. Obecně se tento model jeví jako nejvíce prospěšný pro obě strany, který zaštiťuje desetiletí trvající spolupráci a vytváří úzké partnerství na cestě vpřed.

Pro Británii je její odchod nesmírnou výzvou, ale zároveň i příležitostí předefinovat svoji pozici ve světě z hlediska své politiky, ekonomiky a reputace. Pro Unii by brexit měl být impulsem k tomu, aby provedla potřebnou a dlouho očekávanou, i když nepopulární, revizi zakládajících smluv. Unie potřebuje ambiciózní agendu, aby znovuobjevila svůj raison d‘être. Začít by měla konsolidací Hospodářské a měnové unie, a to především fiskální integrací.

Američtí prezidentští kandidáti a transatlantické vztahy

Serious and existential: The Clinton and Trump Challenges to Transatlantic Relations

Jeremy Shapiro; Istituto Affari Internazionali

V USA se v příštím měsíci ve volbě nového prezidenta rozhodne mezi demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou a republikánem Donaldem Trumpem. Výsledek voleb rozhodne i o tom, jak budou v příštích letech vypadat transatlantické vztahy, které byly dosud vždy jasně předvídatelné. Avšak bude tomu tak i v následujících čtyřech letech?

Z Trumpových velice nekonzistentních výroků o zahraniční politice je těžké předpovídat, jak by se choval jako prezident. Jednou by stáhl veškerá vojska, příště by zase obklíčil a vybombardoval ISIS. Podle průzkumu ECFR Evropané věří, že Trump to, co říká, nemyslí vážně a americký systém brzd a protivah zamezí naplnění jeho radikálních návrhů. Je však velice nebezpečné, že se zahraniční politika za posledních dvou prezidentů centralizovala do Bílého domu. Trumpova zahraniční politika se opírá o 3 základní body. Prvním je, že USA nemá dobrou dohodu se spojenci, platí za globální bezpečnost a nemá z toho nic nazpátek. Dalším je ten, že volný obchod poškozuje Spojené státy a postavení amerických pracovníků. A nakonec má vizi, že silný vůdce dojedná lepší dohody s autoritářskými režimy, než jak se jich dosáhne v koalici.

Clintonová je z pohledu Evropy mnohem více pochopitelný kandidát. V politice je déle než 25 let jakožto první dáma, senátorka a ministryně zahraničí. Její chápání zahraniční politiky je ve středu politického spektra a tudíž s důrazem na transatlantickou alianci. Stejně jako Obama bude chtít přesunout část zátěže globální bezpečnosti na Evropu, aby mohla tyto síly přesunout na důležitější místa, především východní Asii. Tento postup je jasný a předvídatelný. Clintonová se ale bude muset zaměřit na další, ne už tak zcela zřejmé body zahraniční politiky. Druhým důležitým bodem je role ženského pohlaví v přístupu k zahraniční politice a nakonec vztah k Rusku, který je pro ni osobně historicky velmi problematický.

Trumpův postoj ke spojencům a obchodu představuje pro transatlantickou alianci hrozbu. Pokud vyhraje, Spojené státy se stanou mnohem sobečtějším a méně předvídatelným partnerem. V případě vítězství Clintonové se budou vztahy podobat dnešku. Trumpova kandidatura by však pro Evropu měla být vztyčeným prstem, který je odrazem narůstajícího pocitu v USA, že dohoda se spojenci není ideální. Evropa se tak bude muset v zahraničních otázkách stát mnohem nezávislejší a koordinovanější.

Dohoda o volném obchodu mezi Británií a Čínou jako hrozba pro EU?

What consequences would a post-Brexit China-UK trade deal have for the EU?

Alicia García-Herrero a Jianwei Xu; Bruegel

Brexit umožní Spojenému království vyjednat si s Čínou vlastní dohodu o volném obchodu. Nakolik by ovlivnila obchodování mezi státy EU a Čínou? Umožnila by čínskému zboží použít Británii jako vstupní bránu na unijní trh? Byla by tato dohoda pro Spojené království jednoznačným přínosem?

Kdyby se Británii podařilo vyjednat jak dohodu o volném obchodu s Čínou, tak přístup na jednotný trh EU, což by byl velmi obtížný a časově náročný proces, pak by se nabízela varianta pronikání čínského zboží na evropský trh přes Spojené království. Nutno však podotknout, že Unie by pravděpodobně tomuto pronikání zamezila uplatněním takzvaných pravidel původu na import z Británie. Ještě podstatnějším faktorem je, že čínské zboží by si tím cestu do Evropy prodloužilo, tudíž by vzrostly náklady na dopravu. To by výrazně omezilo výhody vzniklé překonáním celních bariér, a učinilo by tak tuto zajížďku méně atraktivní.

V otázce přínosu pro Království je vhodné zhodnotit dopady britského exportu do Číny a na import z Číny. V oblasti exportu by teoreticky Británie mohla nejvíce vydělat a získat značnou konkurenční výhodu v sektoru motorových vozidel, který tvoří 35,2 % britského exportu do Číny. Současný celní tarif zde činí 25 %. V ostatních sektorech takový manévrovací prostor není, takže by dohoda nepřinesla výraznou změnu. Import, kde největší část tvoří spotřební zboží, by se Británii příliš nezlevnil. Cla jsou totiž již dnes na nízké úrovni, a dohoda by tak měla velmi mírný dopad.

Unii by dohodu negativně pocítila především v již zmiňovaném sektoru motorových vozidel, kde by mohl být poškozen německý a slovenský export. Ten německý tvoří více než 50 % unijního vývozu v této kategorii a po případném uzavření smlouvy by se snížila jeho konkurenceschopnost. Celkově se však složení importu a exportu EU a Království liší natolik, že dopady na obchodování EU s Čínou by byly minimální.

Nakonec je třeba zmínit, že pro Británii je EU jednoznačně důležitějším obchodním partnerem. Je pravděpodobné, že čím lepší dohodu by Spojené království s Čínou uzavřelo, tím obtížnější by byla jednání s Unií. Logickým závěrem je, že Británie by měla odložit jednání s Čínou a EU by se případnými negativními dopady neměla příliš znepokojovat.

Analytický tým vybírá každý čtvrtek nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 77 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.

Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.

Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.