Co až bude ISIS poražen?

Role Francie, Německa a Británie v evropské bezpečnosti po brexitu

Three’s company? France, Germany, the UK and European defence post-Brexit

Daniel Keohane; Fundación Real Instituto Elcano

Odchod Británie z EU probíhá zrovna v době, kdy evropské vlády čelí bezprecedentní vlně bezpečnostních rizik. Je pravděpodobné, že brexit bude podlamovat efektivní evropskou spolupráci ve vojenských záležitostech. Důsledky vystoupení Království z Unie značně zatíží politické vztahy země s dalšími evropskými partnery, zejména se dvěma vedoucími vojenskými silami v rámci NATO a Evropy: Francií a Německem. Avšak pokud se obě strany s tímto problémem správně vypořádají, vojenská součinnost by mohla být jednou z nejkonstruktivnějších oblastí spolupráce mezi Spojeným královstvím a Unií po brexitu.

To, aby prohlubování francouzsko-britské vojenské spolupráce pokračovalo i nadále, bude velmi důležité pro evropskou vojenskou spolupráci po brexitu. Pro unijní bezpečnostní politiku je to totiž jedním z nejvýznamnějších prvků. Stabilní spolupráce mezi Francií a Británií je stěžejní pro bezpečnost v Evropě nejen z důvodu jejich společné vojenské síly, ale také proto, že Evropané potřebují v případě potřeby dokázat jednat nezávisle. Co se týká Německa, přestože se v minulosti spíše zdráhalo pustit se do vojenských operací, zdá se, že si v poslední době také uvědomuje důležitost vojenského zapojení do evropské bezpečnosti. Německo je proto v otázkách bezpečnostní spolupráce vedle Velké Británie a Francie další klíčovou evropskou zemí.

Britská vláda by měla doufat, že vlády EU splní své sliby v oblasti obrany i poté, co Království Unii opustí. Je zde pro to několik důvodů. Za prvé, některé unijní operace jsou prospěšné pro zvládání velké řady bezpečnostních výzev, kterým čelí celá Evropa. NATO nemůže vše obsáhnout a EU začala rozšiřovat své vojenské zákroky. Za druhé, Evropané potřebují zlepšit své vojenské schopnosti a vynaložit náklady na obranu efektivněji. Za třetí, EU a NATO prohlubují svoji praktickou spolupráci, z čehož by evropská bezpečnost mohla mít jenprospěch. K tomu, aby dobře čelily terorismu nebo hrozbám vycházejícím z migrační krize, by měly obě organizace propojit všechny své interní policejní a zpravodajské sítě s externími vojenskými operacemi.

Z těchto důvodů je v zájmu všech, aby byl vztah mezi Británií a EU v otázkách obrany a bezpečnosti co nejbližší. Celkový úspěch evropské vojenské spolupráce po brexitu bude velmi záležet na tom, zda se Francie, Německo a Británie nejen dohodnou mezi sebou, ale také zda přimějí zbytek Evropy k tomu, aby jejich postoje podpořil.

Jak dosáhnout míru v Iráku a Libyi po porážce Islámského státu?

After ISIS: How to Win Peace in Iraq and Syria

Hayder al-Khoei, Ellie Geranmayeh a Mattia Toaldo; European Council on Foreign Relations

Islámský stát je na ústupu. Díky vojenské ofenzívě mezinárodní koalice vedené Spojenými státy ztratila organizace kontrolu nad značnou částí území a přišla o tisíce bojovníků. S blížící se porážkou Islámského státu nastává fáze znovuzavedení politického řádu. Potenciál pro obnovení konfliktů v Iráku a Libyi je umocněn mocenskými choutkami nejrůznějších politických a ozbrojených frakcí a skupin. Evropská unie nemůže ignorovat nebezpečí pokračující nestability a extremismu nedaleko svých hranic, a tak musí vynaložit veškeré úsilí a přispět k zajištění bezpečnosti a stability.

Unie sice nebude nejdůležitějším aktérem další etapy dění v Iráku, její členské státy by ale měly vynaložit snahu přispět k okamžité a dlouhodobé stabilizaci země navrhnutím inkluzivní politické cesty. Unie by měla změnit způsob pomoci z humanitárního na podporu ekonomického rozvoje zaměřeného na tvorbu pracovních míst zejména pro mladou populaci, a zabránit tak její radikalizaci. EU by také měla asistovat irácké vládě v politice decentralizace, která má za cíl přenést větší pravomoci do iráckých provincií. Unie by rovněž měla přispět k profesionalizaci bezpečnostního aparátu, který by dokázal předcházet teroristickým útokům a zvýšit tak důvěru veřejnosti v bezpečnostní složky.

V Libyi může EU sehrát ještě důležitější roli. Cílem by mělo být dosažení hospodářského plánu, který by zabránil humanitární krizi a kolapsu libyjských institucí. Nejdříve ale Unie musí usilovat o posílení politické koalice podporující legitimní vládu sídlící v Tripolisu. Pevná vláda by pak iniciovala decentralizaci za finančního přispění a technické expertízy ze strany Unie. Dále by se měly členské státy pokusit zprostředkovat takovou dohodu mezi soupeřícími stranami, která by se opírala o vojenský federalismus mezi jednotlivými regiony a přinášela společný závazek vytvořit odpovědné bezpečnostní jednotky.

Těsně před porážkou Islámského státu je zapotřebí upřít pozornost k potírání extremismu, který dal vzniknout právě takovým organizacím. Zkušenosti z invaze do Iráku v roce 2003 a intervence v Libyi v roce 2011 dokazují, že politický proces musí být v dané zemi převzat za vlastní. I tak ale nesmí EU rezignovat na své angažování se v těchto zemích a její strategie by se měla řídit čtyřmi hlavními principy: tvořit politické a společenské koalice, udržet vojenské zapojení, zavázat se k dlouhodobé stabilizaci, a stanovit a hájit unijní zájmy.

Vesmírná a bezpečnostní spolupráce mezi EU a Indií

EU-India Cooperation on Space and Security

Isabelle Sourbès-Verger; Istituto Affari Internazionali

Vesmírná technologie hraje čím dál tím důležitější roli v našich životech, ale i ve světové ekonomice. Uvědomuje si to jak Evropská unie, tak Indie, a mají v tomto oboru značné ambice. Vesmírná technologie je plnohodnotným prvkem strategického partnerství mezi EU a Indií, ale stále není zahrnuta do bezpečnostní oblasti spolupráce, i přes to, že by mnohdy mohla přispět k dosáhnutí některých bezpečnostních cílů. Jaké jsou pro Indii a EU možnosti k vesmírné spolupráci a jakým výzvám musí čelit?

Historie ukázala, že spolupracovat v rámci vesmírných technologií se vyplácí. Evropa i Indie si vydobyly status vesmírných mocností díky tomu, že hlavním prvkem jejich strategií byla spolupráce s ostatními státy. Evropský model je založen na tom, že každý stát si buduje své vlastní partnerství na základě toho, kolik prostředků je ochoten investovat. Tento model se ukázal být v posledních padesáti letech efektivním, a tak by se mohl stát inspirací i pro spolupráci mezi Unií a Indií.

Krom technologického pokroku by spolupráce v této oblasti mohla pomoci při řešení bezpečnostních problémů, jakými jsou změna klimatu, přírodní katastrofy, vodohospodářství, ale také migrační proudy, pirátství a terorismus. V těchto otázkách by měly hlavní roli sehrát satelity, které jsou klíčové pro zdokonalování hospodaření s přírodními zdroji, tvoří národní a mezinárodní infrastrukturu a přispívají k růstu technologických, vědeckých a strategických možností.

Jelikož je počet evropských i indických satelitů obrovský a nadále se zvyšuje, narůstá i důležitost otázky bezpečnosti přímo na oběžné dráze. Satelity čelí hrozbám nejen přírodním, ale nebezpečný je i tzv. vesmírný odpad či anti-satelitní technologie. Prohlubování spolupráce a budování společné sítě v rámci tzv. vesmírného dozoru se tedy pro Indii a EU jeví jako dobrá příležitost další vesmírné spolupráce.

Evropa i Indie si chtějí vylepšit politické postavení na mezinárodní scéně. Vesmírné technologie by oběma těmto hráčům mohly pomoci dosáhnout jejich cílů. Je tedy potřeba mít na mysli, že na vesmírném pozadí může snadno dojít k rozšiřování dialogu a k oboustranně výhodným dohodám.

Co může udržet Británii uvnitř jednotného trhu?

How Article 127 of the EEA Agreement could keep the UK in the single market

Gavin Barret; LSE European Policy and Policy Blog

Kolik mezinárodních organizací je potřeba k vytvoření jednotného trhu EU? Jen jedna? Odpověď zní: „Ne.“ Evropský jednotný trh je produktem dvou organizací a jejich vlastních norem. Otázka tedy zní, jakými pravidly se bude po brexitu řídit Spojené království? Pravidly jedné organizace, druhé, nebo snad obou? A hlasovali vůbec britští voliči v červnovém referendu o jednotném trhu?

Na jedné straně jsou pravidla EU přijatá 28 členskými státy. Tato pravidla neřídí pouze jednotný trh, ale i celní unii, společnou zemědělskou a rybářskou politiku atd. Na druhé straně jsou zde normy Evropského hospodářského prostoru (EHP), opět přijaté 28 členskými státy, ale v tomto případě také Norskem, Lichtenštejnskem a Islandem. Díky EHP jsou tyto státy členy jednotného trhu stejně jako členské země EU, avšak EHP nezahrnuje žádné normy ohledně celní unie, či společných politik zemědělství a rybářství.

Nyní mnozí tvrdí, že vzhledem k červnovému hlasování je potřeba, aby Británie odmítla všechny prvky jednotného trhu včetně EHP. Příznivci této teorie říkají, že voliči se rozhodli pro ukončení britských finančních příspěvků, omezení migrace a domnívají se, že pobytem v EHP by tyto cíle byly zmařeny. Naopak zastánci jednotného trhu kontrují, že se o této otázce v referendu nerozhodovalo. Připouští různé důvody pro brexit, avšak to podle nich nemá nic společného s opuštěním EHP. Zdůrazňují, že placení příspěvků je k udržení přístupu na společný trh nevyhnutelné a omezení migrace lze zařadit pod článek 112 dohody o EHP.

Britská vláda se drží verze, že se dohoda o EHP na ně vztahuje pouze v případě členství v EU a tudíž brexit znamená vystoupení i z EHP. To se však neslučuje s článkem 127 dohody o EHP, který stanovuje pouze jednu variantu vystoupení a to prostřednictvím oznámení ostatním členům s 12 měsíčním předstihem.

Kromě právních problémů jsou zde i ty politické. Rozhodnutí Nejvyššího soudu určí, zda je ke spuštění brexitu nutný souhlas parlamentu. V případě že ano, bude souhlas parlamentu nutný i k opuštění EHP, který však nemusí přijít, když se o něm v referendu nehlasovalo.

Případné „uvíznutí“ v EHP by bylo pro britský byznys skvělou zprávou. Soudy a potenciálně i parlament však mají před sebou důležité rozhodnutí, které ovlivní britskou ekonomiku pro následující generace.

Analytický tým vybírá každou neděli nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 85 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.

Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.

Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.